Lilly of the West: Swings & Heartaches (recenze CD)

Bulharská hudební scéna dala světu jednak úžasné pěvecké sbory, jednak temperamentní lidové písně, které s oblibou upravují i české kapely jako Ahmed má hlad, Gothart nebo BraAgas. Ovšem swing, akustické blues, nebo dokonce country a bluegrass by zřejmě většina z nás mezi Sofií a Černým mořem nehledala. Však také výborná zpěvačka, houslistka a vystudovaná ekonomka Lilly Drumeva nehledala inspiraci ve své vlasti (nebylo u koho), ale skupinu Lilly of the West založila v polovině 90. let poté, co se vrátila ze studií ve Vídni. Tam získávala zkušenosti v duu s jedním country zpěvákem a mimo jiné byla uchvácena koncertem Emmylou Harris. V Bulharsku se její kapela stala průkopníkem bluegrassu, ale její repertoár se velmi brzy rozšířil i o modernější country, irský folklór, jazz nebo blues.

Zatímco na svém minulém albu Lovin’ You (částečně natočeném ve spolupráci s českou skupinou Monogram) střídala Lilly Drumeva trochu nesystematicky bluegrassovou klasiku z pera Billa Monroea s bulharskými lidovkami a jazzovými standardy, novinku pojala kompaktněji. A i když i zde má paní kapelnice stále hlavní slovo – a závěrečnou klavírní baladu Valentine Moon si střihne jako skutečně suverénní sólová zpěvačka –, přece jen jde mnohem více o kolektivní záležitost. Swingující kytara (Yasen Vasilev), rytmicky i melodicky hrané housle (Lilly Drumeva), přesná basa (Svoboda Bozduganova) i lehce exotické dobro (Michail Shishkov) dávají dohromady příjemný celek na pomezí již zmíněných stylů – tedy tradičního jazzu, country a blues.

Právě momenty, kdy se kapela při swingování nevyhýbá ani prvkům country, vyznívají nejlépe. Velmi dobře dopadlo například jódlované Lovesick Blues z repertoáru Hanka Williamse nebo svižná I’m Gonna Sit Right Down And White Myself A Letter s hostující mandolínou a s pěkným sólem na kontrabas. Bluesová Walkin’ After Midnight zní – navzdory čistému zvuku – až příliš retro a slavná If I Were A Carpenter ve srovnání se svižnějšími kousky alba přece jen trošku nudí. Naopak velmi příjemným překvapením je další známá melodie, Crying In The Rain, původně od Everly Brothers (a později třeba od norských A-Ha). V ní stačily drobné změny harmonie a výraznější zapojení dobra k tomu, aby výsledek zněl svěže a originálně.

I když je album sestaveno téměř ze samých amerických standardů a evergreenů (a na rozdíl od minulé desky Lilly Drumevy na něm zcela chybí autorský repertoár), i tentokrát je skupina doplnila dvěma obligátními bulharskými lidovkami. Jejich zařazení vnímám spíše jako osvětovou činnost a nepokládám je za nejsilnější momenty alba, jakkoli umírněný jazzový doprovod pomalé Brala moma Ruzha cvete docela sluší.

Přes rychlá tempa některých písní je Swing & Heartaches album spíše uhlazené než živelné. Tomu odpovídá i booklet, ve kterém jsou obě dámy a oba pánové stylizováni do rolí retro elegánů a krasavic. Shishkovův pomačkaný oblek a Vesilevovo neoholené strniště však napovídají, že hudba Lilly of the West není uměle naaranžovaná a že v ní jde i o živelnost a bezprostřednost, bez kterých by swing, blues – a ostatně ani bluegrass – nestály za řeč.

Rok vydání: 2012
Vydavatel: Polysound
Žánr: swing/blues/folk/country
Celkový čas: 33:41