Alasdair Bouch: Do Prahy jsem se okamžitě zamiloval

Z rozhovoru s britským písničkářem Alisdairem Bouchem

O skládání písní: Vlastně pokaždé, když píšu písničku, je to jiné. Často jdu po ulici a napadne mě nějaká melodie. A abych si ji zapamatovat, přidám k ní nějaká náhodná slova. Ta se pak často stanou součástí nebo dokonce hlavním tématem písně. Někdy mám naopak verš nebo kousek textu, který se mi líbí, a snažím se k němu vymyslet vhodnou hudbu. Je to tedy různé. Nedávno jsem napsal píseň ve vlaku na trati z Prahy do Olomouce. Inspiroval mě zvuk kol, já jsem začal hrát na kytaru, díval jsem se přitom z okna a na základě toho jsem napsal text.

O životě v Praze: Do Prahy jsem vlastně přijel náhodou. V té době jsem nějakou dobu žil v Německu, kde jsem učil angličtinu. Jenže jsem přijel do Prahy a okamžitě jsem se do ní zamiloval. Měl jsem silný pocit domova a klidu. To se mi stává na nejzvláštnějších místech na světě. Nevím, čím přesně to je, ale mám tam pocit klidu, pocit, že jsem se vrátil domů. A to jsem cítil i v Praze. 

O písničkářství jako práci: Jsem písničkářem na plný úvazek. Hodně cestuju do různých měst a zemích a ono jen samotné zařizování koncertů zabere spoustu času. Kromě toho natáčím desky – v současné době pracuju na svém třetím CD, které doufám vyjde velmi brzy. Když to dáte všechno dohromady – koncerty, turné, cestování – zabere to hodně času, je to opravdu práce na celý úvazek.

O rozdílech mezi koncertními místy: Každé místo je jiné, dokonce i mezi jednotlivými městy v České republice jsou rozdíly. A také záleží na typu akce. Když například hrajete v rockovém klubu, lidé během koncertu běžně mluví. Vzpomínám si, když jsem byl v Praze poprvé na velkém koncertě. Skupina Ecstasy of St. Theresa představovala nové album a lidé během celého koncertu mluvili. Říkal jsem si: Proč sem ti lidé přišli? Poslechnout si muziku, nebo se jen potkat s přáteli? – Ale byl jsem také na koncertech v divadlech, kde všichni byli úplně potichu a pozorně naslouchali každému slovu. Spíš tedy záleží na místech než na lidech. Ale obecně mám od českých posluchačů dobrou odezvu na své písně. Rád hraju a mám rád Českou republiku. Rád se vrací na některé akce a jsem rád, když se znovu vidím se známými lidmi. Rád se například vracím do Olomouce, na Moravě jsou dobří lidé.

O životě muzikantů v současné době: Myslím, že dnes se nám muzikantům žije lépe než v minulosti. Například v 60. a v 70. letech mělo jen málo vyvolených možnost vydat desku a ostatní jen přežívali a hráli po barech a hospodách. Dnes má díky internetu každý šanci stát se slavným, samozřejmě pokud přijde ve správný čas s tou správnou písní. I dnes jde samozřejmě o štěstí, ale šance se vyrovnaly, všichni mají na internetu stejné příležitosti. Samozřejmě pokud má člověk peníze, pomůže mu to při propagaci, ale zpřístupnit svou hudbu může na internetu opravdu každý.