Abendland (recenze CD)

Abendland je společné autorské dílo básníka a překladatele Miroslava Černého a textaře Petra Kunzeho. Jde o pásmo písní, které lze číst a dekódovat trojím způsobem – jako historii fiktivního Abendlandu a jeho obyvatel (a je lhostejné, zde skutečně leží na severozápadě podle úvodní skladby), jako historii skutečných území na severozápadě (Miroslav Černý působí na katedře anglistiky a amerikanistiky; a vzpomeňme také na Jana Hrubého a jeho  Cestu na severozápad), nebo jako historii lidstva obecně. Každý výklad má své opodstatnění a záleží na čtenáři/posluchači, co si vybere.

Autoři Abendland od počátku koncipovali jako velkolepý projekt s několika přesahy. Jedním z nich je výsledná podoba alba, které má podobu krásné knihy s texty a s černobílými fotografiemi, které umocňují dojem z písní. Druhým důležitým prvkem je zapojení několika zpěváků z oblasti folku, alternativní hudby i popu. Právě výběr sólových hlasů je zajímavý a troufnu si tvrdit, že málokdo bude dobře znát všechny zúčastněné. Zatímco toho, kdo sleduje pouze komerční rozhlasové stanice, může zaujmout frázování Honzy Žambocha nebo Michala Němce, já – přiznávám – jsem musel dolovat z paměti, kdo že je Petr Harazin (jeho kapelu Nebe vnímám spíše okrajově), a hledat, kdo je Tomáš Fröde (jehož skupinu Immodium znám jen podle jména). Dále jsou do projektu zapojeni například hudebník a výtvarník Jaromír Švejdík, Milan Cais z Tata Bojs, Olga Königová (Ille) nebo violoncellistka Terezie Kovalová. Ta je pochopitelně i součástí doprovodné kapely, společně například s členy skupiny Ladě Petrem Uvirou (kytara), Jiřím Paterem (baskytara) a Vítem Halškou (perkuse). Svým kytarovým uměním přispěl i Jan Žamboch (akustická kytara) a také autor hudby Petr Kunze (kytara elektrická).

Žánrově album ladí s výběrem sólových zpěváků – od folku či akustického blues Honzy Žambocha přes folkrock Petra Harazina a folkpop Olgy Königové až po rock Viktora Dyka, Milana Caise nebo Tomáše Frödeho. Velmi příjemným zpestřením je uprostřed alba příspěvek Michala Němce, který ve „svém“ Ahasverovi nasadil podobně bluesový tón jako na albu Jablkoně Půlpes. Celkově má však album blíže k mainstreamovému rocku či folkrocku a hudební experimenty na něm nenajdeme. Navzdory odlišnostem v aranžích a různým sólovým hlasům je zřetelná jednotná hudební linie, která album spojuje do jednoho celku. Nevím, jestli bylo úmyslem Petra Kunzeho a kapely podtrhnout různými aranžemi nebo charakterem hudby jednotlivé historické epochy, o nichž se zpívá, ale sám jsem si ničeho takového nevšiml. Je to však možná dobře, protože hra na nápodobu středověku by mohla dopadnout jako kýč.

Miroslav Černý pro Abendland psal skutečně písňové texty a nikoli básně. Jeho verše jdou tedy ruku v ruce s hudbou, jsou rytmické a snesou se i s výraznými riffy kytar a dalších nástrojů (Artušovská, Ahasver). Co by při recitaci mohlo rušit (ne úplně dokonalý rým přísně/zeměpisné), ve spojení s hudbou nevadí. V úvodní písni Severozápad dosahuje autor působivého výsledku použitím anafory (opakování slova „severozápad“ na začátku každého verše), Neolitická a Artušovská mají výrazné refrény. Bohužel v některých případech jsou Černého texty až příliš explicitní a eklektické. Zatímco verše „Kříž na čele mám a v srdci pentagram“ ještě nabízejí různé možnosti výkladu, hromadění slov-symbolů (včetně několika anachronismů) v písni Beltaine mi přijde už rušivé.

Abendland jsou jednotlivé písně (a Severozápad, Neolitická nebo Plavci skutečně mohou fungovat samostatně), ale je to i pásmo, které stojí za soustředný poslech bez přerušení. Jen v rámci celku totiž může vyniknout miniatura Samovznícení. Ta by mohla existovat i jako plnohodnotná píseň, ale v roli krátkého mostu mezi tajemným Artušem a ještě tajemnějším Ahasverem.

Petr Kunze a Miroslav Černý vytvořili projekt, který je v dobrém slova smyslu hitový, a i když svým charakterem míří spíše k mainstreamovému publiku, má daleko k většině dnešní komerční produkce. Navíc věřím tomu, že texty mohou posluchače přivést k zájmu o některé konkrétní momenty lidské historie. A to není málo.

Vydavatel: Perplex
Rok vydání: 2016
Žánr: rock
Celkový čas: 26:37