Slam Allen: Chci, aby mí posluchači byli šťastni

Rozhovor s americkým bluesmanem Slamem Allanem

Jste podruhé v Šumperku. Hrál jste zde jako člen kapely Jamese Cottona a teď jste odehrál úspěšný koncert sám za sebe. V čem je pro vás hlavní rozdíl mezi hraním za někoho jiného a pod vlastním jménem?

Když hrajete za někoho jiného, pak je to samozřejmě on, kdo vybírá repertoár. A vy jste tam jen proto, abyste jeho výběr a jeho přání podpořili. Naopak když stojíte na pódiu sám za sebe, hrajete z vlastního srdce a z vlastní duše to, co sám chcete, a to tak, aby se lidé cítili dobře. Můžete být sám sebou. A já jsem samozřejmě rád sám sebou. Mohu na pódiu dělat, co mě napadne, vybírat různé písně – tak, aby mí posluchači byli šťastni.

Co je vám největší inspirací při komponování?

Úplně první inspiraci pro mne představovali můj otec a můj strýc, kteří mi pomohli nastartovat mou kariéru. Později jsem sám poslouchal lidi, jako byli B. B. King, Freddie King, Albert King, Albert Collins, Stevie Ray Vaughan, ale také Otis Redding, Aretha Franklin, Wilson Pickett, George Benson a samozřejmě jazz… To všechno jsem poslouchal. Takže otec a strýc mě postavili na startovní čáru, ale pak už jsem věřil především svým vlastním uším a poslouchal jsem všechno, co bylo kolem mě.

A co rád posloucháte dnes?

Poslouchám všechno, hudbu dělím jen na dobrou a špatnou a vůbec mi nezáleží na žánru. Ve škole jsem například hrával klasickou hudbu. Hrál jsem na kontrabas smyčcem, a měl jsem ten zvuk velmi rád.

V kapele svého otce a strýce jste hrál na bicí. Je pro vás i dnes důležité, že v sobě máte rytmický základ?

Určitě ano. Rytmus vychází z úderů vašeho srdce. A pokud máte základní povědomí o rytmu, hrajete potom písně úplně jinak. Jiným způsobem píseň prožíváte, jinak ji cítíte, jinak ji předáváte lidem. Bylo tedy úžasné, že jsem se mohl naučit hrát na bicí, a že se tak rytmus mohl stát naprosto samozřejmou součástí mých písní.

Jak důležité jsou pro vás texty písní?

Moje texty pojednávají většinou o každodenních věcech. Bluesové nebo rhythmandbluesové písně jsou často o ženách nebo třeba o nedostatku peněz apod. Prostě píšu o tom, co mi život přináší.