Rozhovor s americkým bluesmanem Frankem Moreym

Jaká byla první kytara, kterou jste vzal do ruky?

Byla to stará akustická kytara po babičce. A potom jsem si přál od Santa Clause elektrickou a dostal jsem ji.

Kdy jste si poprvé uvědomil, že se váš hlas, přirovnávaný například k Tomu Waitsovi nebo Howlin’ Wolfovi, výborně hodí k blues?

Nemyslím, že bych si něco takového uvědomil. Spíš se svým hlasem bojuji, ale nemám na výběr. A tak jsem mu svůj zpěv přizpůsobil a dělám to tak dodnes.

Svou hudbu vydáváte zásadně vlastním nákladem. Je to snadné?

Ano, v době internetu je to snadné. Člověk má nad vším kontrolu a může opravdu pracovat jen a jen pro sebe. V dnešní době si může kdokoli nahrát album a sám je nabízet posluchačům. U mě je to spojené i s cestováním po světě. Když někde mám vystupovat, sám si buduji kontakty, a když na to místo přijedu podruhé, už na mě přijde víc lidí. V České republice jsem například potřetí a pokaždé potkávám víc a víc lidí.

Jak změnil internet dostupnost vaší hudby?

Pomáhá především k tomu, aby se ke mně dostali noví posluchači. Ti, kteří si mě náhodou poslechnou na internetu, se potom možná začnou zajímat o to, co dělám. Důležité také je, že nemusím čekat, až mám natočené celé album. Stačí dát na internet jednu novou skladbu jako důkaz toho, že pracuji na něčem novém. A to ke mně opět přitáhne pozornost. Připomíná to staré dobré časy, kdy si lidé kupovali singly. Nesoustřeďovali se jen na své nejoblíbenější umělce, od kterých si koupili celé album, ale pořídili si po jedné písničce od většího množství interpretů. A ta doba je s internetem zpátky.

Máte raději nahrávání ve studiu, nebo hraní naživo?

Až tak velký rozdíl mezi tím není. Sám bych možná chtěl trávit o hodně víc času ve studiu a dát si na svých nahrávkách pořádně záležet. Dělával jsem to, když jsem vystupoval jako sólový písničkář. S kapelou je to složitější, je to vždycky otázka peněz, kolik si můžeme dovolit za studio utratit. Dnes je snazší a levnější koupit si počítač a namísto profesionálního studia si všechno udělat sám.

(Celý rozhovor vyjde v časopisu Crossroads)