Dobře vypadající Poletíme?

Poletíme? nahráli nové album, podobně jako předchozí, v brněnském G studiu pod dozorem Jiřího Topola Novotného. Album zní syrově a podtrhuje lehce hospodsky neučesaný a šramlovitý styl šestičlenné kapely (Rudolf Brančovský – zpěv, banjo, ukulele / Vojta Konečný – housle / Jáchym Hájek – trubka / Ondřej Hájek – piano, akordeon / Daniel „Kačer“ Černý – bicí, tympány / Honza „Beran“ Beran – basová kytara ), kterou při nahrávaní doplnili tři hosté (Martin Škrobák –  tenorové banjo / Pavel Všianský – heligon / David Kadlec – trombon). „Na koncertech bereme energii od lidí, je to týmová spolupráce, společná zábava, při které také hodně improvizujeme. Ve studiu je to naopak úplně jiná situace, protože tam jsme sami. Musíme zpracovat představy, které na koncertech hrajeme intuitivně. Poletíme? z desky bude znít možná malinko jinak než na koncertech, ale nemyslím si, že to je chyba,“ vysvětluje Rudolf Brančovský. Proto by nemělo překvapit, že na album si kapela pozvala také cimbálovou muzikou Púčik, se kterou nahrála skladbu Když se dva opijí.

Brančovský, zakladatel skupiny Poletíme?, vysvětluje, proč vybral pro kapelu toto jméno: „Slyším v tom nejistotu kluků, kteří ke starému autu přidělali křídla; mileneckého páru stojícího na okraji vysoké budovy; letadel vyrobených z betonu; slepic plánujících unik ze slepičáren; kosmonautů přilepených lepicí páskou k raketě.“

Kapela vznikla po ukončení činnosti skupiny Veselá zubatá. Po čtyřleté pauze strávené v Praze se výtvarník Rudolf Brančovský v roce 2006 vrací zpět do svého rodného Brna a v hlavě si přináší sen o nové pružné formaci, která by bavila lidi a hlavně jeho. Na každém kroku hledá vhodné talentované spoluhráče, píše nové písně a elektrickou kytaru mění za tenorové banjo. I v nové kapele píše Brančovský všechny texty a z jeho slov se můžete přesvědčit, jak hodně jsou osobní: „Když slyšíte, že ke mě chodí v noci duch, který mě straší, tak se to stalo, stejně jako že jsem stále čuměl na jednu holku. Poletíme? je jakési pokračování Veselé Zubaté, protože můj život pokračuje, jen témata a zvuk se mění.“

I když skupina Poletíme? nehraje křesťanské písně, její členové se seznámili v církevním prostředí. Brančovský vysvětluje: „Většina z nás chodí převážně do evangelického kostela, takže pravidelné i občasné hraní na bohoslužbách je pro nás přirozené. Já osobně si odedřel v neděli ráno s kytarou asi pět let. Jako stálici můžete na bohoslužbách potkat u varhan a piána Ondřeje Hájka nebo také basistu Honzu Berana, který basuje i v gospelové kapele. Naschvál říkám při bohoslužbách a ne v kostele, protože evangelikální a evangelické bohoslužby vypadají jinak než katolické, takže tam může zaznít i jazz, hlasité bubny, elektrická kytara – záleží, jak to tam lidi mají rádi. Křesťanská kapela nejsme, víra či nevíra je pro každého z nás osobní věc. Jsme spolu především jako přátelé – muzikanti.“

Do budoucna Poletíme? láká propojení koncertů s divadlem. Brančovský říká: „Několikrát jsme vystupovali ve společné show s Davidem Vávrou z divadla Sklep a pokaždé to byla veselá jízda, na které se lidé smáli od ucha k uchu. Teď jsme se párkrát v hospodě bavili s kluky z divadla Služebníci lorda Alfreda, kteří dělají neuvěřitelně vtipné improvizační večery s názvem Jukebox. Možná spolu něco také vymyslíme.“

(Podle tiskové zprávy)