Slyšte, lidé!: Novinky českých písničkářů

Jako první nám v pořadu bude hrát Marcel Kříž, mistr epiky, při poslechu jehož písní se vám v hlavě okamžitě začnou odvíjet pochmurné filmy. Výpravností svých skladeb připomíná své slavnější kolegy Nicka Cavea nebo Boba Dylana, jehož repertoár mimochodem Marcel pravidelně hrává na muzikantských setkáních. Představíme si Křížovo aktuální album Buskers Burlesquers, které produkoval Tomáš Vtípil.

Druhým autorem, kterému se budeme věnovat, je Jakub Noha. Pražský písničkář, jehož skladby mají v repertoáru také skupiny AG Flek, Folk Team nebo Jarret, přichází s první deskou po devíti letech. Jmenuje se Poztrácené nitě a vedle Nohových autorských písní obsahuje jednu skladbu od Fumase, kapelníka Původního Bureše, dále úpravu australského tradicionálu Waltzing Mathilda a také zajímavou bluesovou úpravu dechovkového hitu Včera jsem byl u muziky. Jakuba Nohu doprovází jeho Jakub Noha Band, což je naprosto regulérní rocková kapela. Přesto – hlavně díky Jakubovým silným textům – můžete i zde mluvit o písničkáři.

Po Jakubu Nohovi, kterému je už přes 60, se budeme věnovat dalšímu zástupci mladší generace. Říká si Nikola Brasko a se svými písněmi vystupuje pět let – předtím psal pouze poezii. Ze svých zhudebněných veršů sestavil nejprve album Punk’s not Folk, poté další s názvem Odvrácená strana pláže a nyní přichází s novinkou Rodná hrouda. Vznikala v prosinci 2011 a v lednu 2012 ve studiu už zmíněného Ondřeje Ježka. Brasko který je autorem hudby i textů, zpívá a doprovází se na akustickou kytaru. Na albu dále účinkuje rapperka BioMasha, která je spoluautorkou textů, zpěvačka Marie Ladrová, baskytarista Luděk Kazda a bubeník Jan Výborný. Nikola Brasko o svých písních říká: „Důležitá je pro mě hudba i text. Píseň je skvělou formou splynutí slova a hudby, na které se může člověk pořádně vydovádět. U některých lidí to ovšem může vést až k naprostému zoufalství.“

Nové studiové album vydal letos také Jaromír Nohavica – nazval je Tak mě tu máš. Čtrnáct nových písní, které jsou nejen návratem k folkové poetice 80. let, ale i nekompromisním pojmenováním světa kolem nás, nabízí autor ve střídmých aranžích přesně v duchu svých současných koncertů. Jaromíra Nohavicu doprovází polský akordeonista Robert Kuśmierski a jako jeden z hostů se na desce objevuje na housle Jaromír Nohavica starší. Klavírní doprovod obstaral Dalibor Cidlinský mladší.

Album s názvem Za tím nahrál písničkář s pseudonymem Jean-Jacques, občanským povoláním pedagog na prestižním pražském gymnáziu PORG. Jeho hudební styl bychom mohli označit jako folkrock ovlivněný reggae a elektronickou hudbou. Spoluautorem téměř všech písní na albu je Andre Cook, jinak prezident Asociace jazykových škol a agentur, jehož hudební cesta je s Jeanem-Jacquesem propojená již od dětství. Album Za tím vznikalo ve studiu Svárov ve spolupráci se zvukovým mistrem Lukášem Martínkem, který si v jedné skladbě sám zahrál a zazpíval. CD obsahuje 12 autorských písní, ve kterých autora doprovází celkem osm muzikantů včetně například výborného bubeníka Miloše Dvořáčka. Jean-Jacques si do jednotlivých písní přizval hostujícíc zpěvačky – Eriku Fečovou, Kláru Vytiskovou, Andreu Plíškovou a Martu Kloučkovou.

Písničkář Jan Burian je propagátorem bezplatného stahování hudby z internetu. Když kdysi vystavil ke stažení své album Drtivé jistoty, okomentoval to slovy: „Já si rád zpívám, kdy chci a jak chci, a mám rád věci, které vznikají pro radost a ne pro peníze. Kopírování prý zabíjí hudbu. Vypadá to jako morální apel, že? Budí to dojem, že jde o hudbu. Jenže o hudbu nejde, hudba se kopírováním rozmnožuje. A navíc vypalování cédéček pro vlastní potřebu není nic nezákonného.“ Nové CD Jana Buriana Jak zestárnout zvolil kulturní magazín UNI letos v květnu za album měsíce. Alex Švamberk ve své recenzi píše: „Jan Burian měl co říci. Tentokrát je cítit, že si jen nehraje, ale mluví ze srdce. Je zklamaný, rozčarovaný a nespokojený a má potřebu to vyjádřit.“

Poslední písničkář, kterému se v pořadu budeme věnovat, se jmenuje Vladimír Čáp. Pochází z Berouna, je ročník 1949. Už v roce 1968 zvítězil v celostátní soutěži o nejlepšího amatérského zpěváka roku, v Praze účinkoval na prvních folkových přehlídkách. V době počínající normalizace s hudbou načas skončil, avšak od druhé poloviny 70. let už opět skládá písně. Své první CD vydal až v roce 1996 a nyní mu vyšlo druhé album s názvem Písně rozverné i usebrané.