Slyšte, lidé!: Ceny Apollo a Vinyla po čtyřech letech

Ceny Apollo a Vinyla vznikly nezávisle na sobě jako reakce na komerční charakter cen české hudební akademie, tedy Andělů. Zatímco Apollo, které jeho pořadatelé označují jako ceny české hudební kritiky, cílí na to umělecky hodnotnější z hudby, která má šanci proniknout i k širšímu publiku, Vinyla se soustředí na žánry naprosto okrajové, nekomerční, alternativní. My si v pořadu představíme některé z nominací obou cen za rok 2014 a podrobněji se budeme věnovat oběma vítězům, tedy nejlepším českým deskám roku 2014 podle Apolla a podle Vinyly.

Jako první nám bude hrát a zpívat Boris Carloff, český skladatel a producent, který obdržel cenu Apollo už v roce 2012 za své první album Escapist. Druhé sólové CD s názvem Morphosis natočil loni na Islandu ve spolupráci s tamním producentem Barðim Jóhnassonem. Žánrově má album blízko k elektronickému popu s přesahem k dalším, spíše nekomerčním žánrům.

Mezi nominovanými na Apollo bylo také duo Kieslowski s albem Mezi lopatky. Dvojici tvoří kytarista a skladatel David Pomahač a zpěvačka a klavíristka Marie Kieslowski. Aktuální CD navazuje na předchozí album Na nože, které mělo podtitul Písně o lásce a zabíjení a jehož hlavním tématem byl partnerský nesoulad a krize. Novinka toto téma přivádí dál – k rozřešení a smíření, i když ne jednoznačnému. To vše je podbarveno žánrově nezařaditelnou hudbou, ve které mají prvky folku místo stejně důležité jako elektronické nástroje. Tento doprovod, na kterém se podílel i producent alba Jan Muchow, je dostatečně plný a přitom nabízí prostor pro fantazii. Některé detaily se pouze naznačují, zpěv se v hudbě neutápí, ovšem každý drobný zvuk se, je-li to třeba, nekompromisně vydere na povrch.

Další deskou nominovanou na cenu Apollo byl titul Následuj kojota od kladenské skupiny Zrní. Ta při nahrávání intenzivně spolupracovala se zkušeným Ondřejem Ježkem. Nové album Zrní možná netvoří tak sevřený celek jako starší pásmo o hrdinovi počítačové hry, ale opět jde o koncepční záležitost. Texty se točí kolem přírodní lyriky, mystiky i vztahů, v hudbě se pojí akustické nástroje s dobře využitou elektronikou a také s autentickými zvuky lesa. Muzikanti ze Zrní tvrdí: „Kapela je úžasné dobrodružství. Díky ní zůstáváme dětmi, děláme, co nás baví, hrajeme si, zpíváme, tancujeme, objevujeme. Bereme život jako zážitek.“ Zrní se umístilo také na čtvrtém místě v anketě hudební redakce Proglasu o Album roku 2014.

Porota Apolla je dvoustupňová. V prvním kole o nominacích rozhoduje 90 porotců, kteří zároveň ze svého středu vybírají úzkou desetičlennou porotu, která z nominací formou diskuse vybírá jednoho vítěze. Ten si pak odnáší finanční příspěvek 60 000 Kč od Ochranného svazu autorského. Dalším nominovaným na cenu Apollo byla letos Lenka Dusilová se skupinou Baromantika. Zpěvačka říká: „Uvědomila jsem si, že mezi námi v kapele je a funguje nějaký autorský potenciál. A že by bylo fajn spolupráci, kterou jsme začali, završit albem, na němž já nebudu figurovat jako sólová zpěvačka a autorka, ale jako střípek v mozaice čtyř autorských osobností.“ Vedle Dusilové se tak na albu dále autorsky podíleli pianistka Beata Hlavenková, kytarista Patrick Karpentski a hráč na klávesy Viliam Béreš. Baromantika hraje náročnější alternativní hudbu, která nemá nic společného s rockovými začátky Lenky Dusilové.

Na cenu Apollo byli dále nominováni Bára a Jan Kratochvílovi neboli duo DVA, Sklenik, což je skupina bratranců Kleníkových, a konečně v Praze usazený anglický zpěvák Adrian T. Bell. Jeden z porotců, Jaroslav Špulák, výsledek okomentoval slovy: „Na albu Different World se Adrian T. Bell odchýlil od zvuku, který vytvořil se svou domovskou skupinou The Prostitutes, a ukázal tak, že jako umělec je schopen se měnit a rozvíjet. V písničkách je méně agresivní, z jeho projevu jsou cítit životní i umělecké zkušenosti, civilnost a nadhled. Stylově se vlastně dostal k rockovému mainstreamu a nabídl sympatické přesvědčivé písničky. Příjemná barva hlasu, schopnost vystavět silnou melodii, která zůstane v paměti, i velmi dobrý zvuk alba patří k důvodům, proč Adrian T. Bell Cenu Apollo za rok 2014 získal.“

Nominace na ceny Apollo a Vinyla se letos setkaly v případě jednoho interpreta, dua DVA. Jeho album Nipomo se dostalo do nejužšího výběru v obou anketách a v té druhé, alternativnější, v cenách Vinyla, zvítězilo. DVA zpívají své autorské písně ve vymyšlených jazycích, ale kromě toho se na špičkové úrovni věnují hudbě k divadelním představením nebo k počítačovým hrám. Své třetí písňové album nazvali Nipomo podle města v Kalifornii a vedle svých hlasů a akustických a elektronických nástrojů na ně zařadili i spoustu zvuků z terénu – poskakování pingpongového míčku, cvrlikání cvrčků, zvuk letadla, kroky ve sněhu i jinde, pouliční hru na balafon nebo varhany z půlnoční mše.

Ceny Vinyla letos ovládla smíšená dua. Mezi nominacemi se objevila také dvojice, která si říká Kalle. Jsou to kytarista David Zeman a zpěvačka Veronika Buriánková. Publicista Pavel Klusák o nich píše: „Ona zpívá dobře. On zpívá dobře. Dohromady jim to zní dobře.“ Kalle pocházejí z Tábora a původní prý chtěli na svůj čtyřstopý kazetový magnetofon své písně jen zachytit jako pracovní materiál. Nakonec nahrávku pod názvem Live From The Room vlastním nákladem vydali, poté co o finální zvukové úpravy požádali anglického hudebníka Jamese Reindeera, a stali se jednou z hudebních senzací uplynulého roku. Doplním, že album vyšlo jednak digitálně, jednak v limitovaném vydání také na kazetě.

I třetí nominace na Desku roku v rámci cen Vinyla patřila duu – s názvem Leto. Pořadatelé cen Vinyla při vyhlášení nominací uvedli: „Ačkoliv manželský pár Indoš a Palma momentálně žijí v Olomouci, zachovali si Leto jistou zemitost pohraničí i sveřepost hudebníků z lokální scény, kteří jsou naučení dělat si věci zcela po svém. Na albu Zbytky ozářených ploch míchají riffy rocku 90. let se syntezátory a indiepopovou melancholií a vypráví příběhy přechodových rituálů mezi dětstvím a dospělostí, bezstarostností a zodpovědností.“