Profil Neila Younga ve Slyšte, lidé!
V rámci týdeníku Slyšte, lidé! vám v sobotu 29. září 2012 od 19.15 nabídneme profil kanadského rockového písničkáře Neila Younga. Představíme si jej jako člověka s hlubokým vztahem k americké hudební tradici, který se však zároveň nebojí v hudební oblasti experimentovat. Hrát si budeme jak z jeho aktuálního alba Americana, tak z řady starších nahrávek od konce 60. let do současnosti. Pořad opakujeme v úterý 2. října v 16.55.
Ve své první opravdové kapele, nazvané Squires, hrál Neil Young už jako středoškolák. V 60. letech nějakou dobu vystupoval jako sólový písničkář, a i když v té době působil a pobýval ve Spojených státech, až do roku 1970 byl jeho tamní pobyt ilegální. Na konci 60. let se přidal k triu Crosby, Stills & Nash, ale současně rozjížděl svou slibnou sólovou kariéru, které se v pořadu budeme věnovat.
Začneme písní Old Man z legendárního alba Harvest z počátku 70. let. Hudební publicista Petr Gratias o ní v časopisu Crossroads píše: „Old Man je pravděpodobně nejautentičtějším Youngovým modelem jeho autorského výrazu. Rozbrnkané akustické kytary doprovází steelkytara a v instrumentaci se objeví i klasické banjo. Všudypřítomná melancholická atmosféra je zvýrazněna v refrénu vokální spoluprací Jamese Taylora a Lindy Rondstadt, ale party rytmické složky jsou málo podnětné a píseň spíše narušují. Českou coververzi pod názvem Moje místo nazpíval Petr Kalandra.“
Dále si v pořadu představíme několika ukázkami především Youngovu tvorbu z doby po roce 2000. Uslyšíte například píseň It’s A Dream z alba Prairie Wind z roku 2005. O něm píše publicista Ondřej Bezr: „Prairie Wind se jednoznačně nese v duchu očekávání šedesátky, i ve svobodném muzikantském povolání bezpochyby zlomového bodu. V kombinaci s mozkovou příhodou, která Younga během nehrávání postihla, a s časově téměř sousledným úmrtím jeho otce jistě není divu, že Young albem tak trochu účtuje, byť se nejedná ani o závěti, ani o přehnané pravdaření přestárlého mudrce.“
Album Le Noise z roku 2010 zvítězilo v anketě Proglasu o nejlepší desku roku – v kategorii zahraničních nahrávek. „Na desce nehraje žádná kapela. Ale doplnil jsem ji tam pomocí svých zvukových efektů,“ prohlásil o albu producent Daniel Lanois a dokládá tak, že Young vedle návratů k americké písňové tradici také rád experimentuje.
Aktuální album Americana obsahuje deset lidových a zlidovělých amerických písní a Youngovu svéráznou verzi britské státní hymny. Zpěváka doprovází skupina Crazy Horse ve složení Billy Talbot – baskytara, Ralph Molina – bicí a Frank „Poncho“ Sampedro – kytara. O souhře Sampedrovy a Youngovy kytary píše na iDnes.cz Ondřej Bezr: „Oba kytaristé vytvořili naprosto stylotvornou úderku, která se nemaže s nějakým uměním. Hraje syrový rokenrol se vším, co k tomu patří. Jde spolu i bojuje proti sobě, hlavně staví hlukové stěny, ale i odsekává ostré riffy.“
Vydejte se s námi za hudbou Litvy, Lotyšska a Estonska.
Zveme vás na hudební výlet do Francie.
Vietnamský hudebník Tri Nguyen natočil album pro dva sólové nástroje.
Podívejte se na první výsledky ankety Album roku 2023.
Podívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.
