Mišík v úhledném boxu

Pod názvem Déja vu (1976–87) vyšel box s prvními čtyřmi alby Vladimíra Mišíka a skupiny ETC… s nově remasterovaným zvukem. Součástí čtvrtého disku je také reedice anglické verze prvního Mišíkova alba. Zájemci o dobrou rockovou muziku si zde připomenou hity jako Stříhali dohola malého chlapečka, Proč ta růže uvadá, Jednohubky, Variace na renesanční téma a další. Součástí reedice je nový rozhovor Vladimíra Mišíka s publicistou Ondřejem Bezrem a také sada vybraných textů a fotografií. Z rozhovoru vybíráme tři úryvky.

Na albu ETC…2 najdete mimo jiné zhudebněné básně Václava Hraběte Ty II., Jam session a Variace na renesanční téma. Na otázku Ondřeje Bezra, zda byly u alba nějaké problémy s cenzurou, protože Hrabě nebyl „příliš režimně preferovaným básníkem“, Mišík odpovídá: „Byly, ale kupodivu ne s Hrabětem. Z věcí, které jsme předložili ke schválení, asi čtyři neprošly, a byl mezi nimi i Královský večer Josefa Kainara. To mi úplně vyrazilo dech. Ta básnička pojednává o takové úplně triviální věci, kdy kluk čeká na holku, ona pořád nejde a on hoří láskou. V téhle souvislosti Kainar použil nádherného básnického obratu autodafé zaživa – a bolševik se vyděsil, že to připomene Jana Palacha.“

Od druhého do čtvrtého alba jsou desky ETC… pouze číslované. To Mišík komentuje slovy: „Bylo to proto, že nám nebyl schválen původní název Královský večer. Padaly různé další alternativy, vzpomínám si třeba na Šestnáct pater podle písničky Sladké je žít, ale nic z toho se nám nelíbilo, tak jsme začali číslovat.“

Na albu ETC…3 se jako textař poprvé objevuje Jiří Dědeček. O něm Mišík v rozhovoru říká: „Léta jsme se potkávali na různých pódiích, jako byla Malostranská beseda a další. Jirka Dědeček svoje věci vždycky zpíval způsobem, který by se rozhodně nedal nazvat rockovým, ale obsahově jsme byli – nejen já, ale i Petr Skoumal a Honza Hrubý – vždycky z jeho textů úplně nadšení. Jeho sarkasmus, přímočarost a ironii miluju. A tak jsme se s jeho svolením začali jeho textů zmocňovat.“