Lucie Redlová: Chtěla jsem mít producenta

Lucie, album První, poslední vznikalo ve dvou zemích, že ano? 

Ano, je to česko-irská spolupráce. Album mi produkoval Steve Wall z irské kapely The Walls. Známe se asi pět let a já jsem chtěla mít jako producenta někoho, kdo mi pomůže s aranžemi a kdo tu desku někam posune. Zároveň jsme s vydavatelem Milanem Kuchynkou chtěli, aby to nebyl někdo z mého bezprostředního okolí. Že to bude ale zrovna cizinec, to na začátku nebylo v plánu, a že to z nějakých pokoncertních jamů s kluky z The Walls dotáhneme až na takovou spolupráci, to je vlastně jeden splněný sen.

Už proběhlo turné se skupinou The Walls. Jak to bude do budoucna? Sestavíš si nějakou doprovodnou kapelu, nebo ty písničky budeš hrát živě sama?

Na některých koncertech mě doprovází například bubeník od Žambochů Jura Nedavaška a přemýšlím, že pro některé větší koncerty například na festivalech by bylo skvělé mít s sebou alespoň basistu, ale jinak budu hrát asi hlavně sama. Nemám v úmyslu zakládat nějakou další doprovodnou kapelu, přestože cítím, že mě hraní s muzikanty za zády baví víc než sólové vystupování. Mám ale Docuku a dvě kapely bych teď z organizačních důvodů asi nezvládla.

Co je teď mimochodem nového u Docuku?

Připravujeme nové album, které bychom měli točit na podzim nebo nejpozději na jaře 2010, nejlépe v nějakém větším studiu. Rádi totiž nahráváme co nejvíc pohromadě. Nový repertoár vznikal už v zimě a momentálně máme přes 10 nových písniček, které jsme lidem nabídli už na letních akcích.

Odhadoval bych, že asi přibývá autorské tvorby…

Ano, přesně tak. Naše první deska byla celá postavená na přetvořené lidové hudbě a hlavním dodavatelem písniček byl Lukáš Španihel, tehdy primáš cimbálové muziky Soláň. Kromě akordeonisty Romana Vavříka, který od počátku zhudebňoval ohlasovou tvorbu Marty Procházkové, se teď do toho hodně opřel náš zpěvák a kytarista Jura Buksa. Ten například najde lidový text, ale hudbu k němu udělá sám. Výsledek je na pomezí mezi lidovou a folkrockovou hudbou. Já jsem za ten posun ráda, protože taky cítím, že dělat vlastní písničky je pro mne víc.

I ty se na tvorbě pro Docuku podílíš. Když skládáš píseň, podle čeho se rozhoduješ, jestli bude pro Docuku, nebo pro tvou sólovou dráhu?

Například text Otevřte sa, mraky je takový jakoby lidový a Kuba Horák mi jej dodal speciálně pro Docuku. Podobně jsem teď pro Docuku zhudebnila jednu slovenskou lidovou. To, co dělám sama pro sebe, je diametrálně odlišné a do Docuku by se to vůbec nehodilo. Takže rozhodování je velice jednoduché.