Jak se vám líbí – rozhovor se skupinou Safenat Paneach

„Dvě strany mince. Na líci poezie, na rubu to, čemu se kdysi říkalo rock – zkrátka muzika s kytarami, vyslaná do otevřeného prostoru,“ popisuje kapela Safenat Paneach své nové album. Poezii se věnovala i na své první desce z roku 2016 – tehdy však šlo o pestrou směs z děl Jana Zahradníčka, Bohuslava Reynka, Jana Skácela nebo Ivana Martina Jirouse. Na novinku, která vznikla po změně sestavy, vybrala kapela pouze Jirousovy texty plus jednu Skácelovu báseň.

Druhé album bylo prý od začátku plánováno jako hlubší ponor do nálady básní, které zaujmou svou dvojznačností a zajímavými metaforami svobody a víry. V Jirousových básních proti sobě stojí nebe a hřích a člověk, plující na lodi s křížem místo stěžně, doufá, že jej Bůh podrží a nenechá sklouznout do hlubiny. Kapela si přiznává, že je vlastně drzost „spojit svůj příběh s poezií člověka, který prožil významnou část života v kriminále“. Ale pokračuje: „Na duchovní rovině jsme mohli ucítit, že Magor – jak zněla Jirousova přezdívka – popsal i naše zápasy a zaznamenal i naše pády.“