Irena Budweiserová pro kostel Brno-Lesná
Zpěvačka Irena Budweiserová vystoupí ve čtvrtek 4. října 2012 v duchovním centru Brno-Lesná (Nezvalova ul.). Výtěžek z koncertu bude věnovat na plánovanou stavbu kostele na tomto brněnském sídlišti. * Přinášíme vám část rozhovoru s Irenou Budweiserovou, který redaktor Proglasu Milan Tesař připravil pro Katolický týdeník.
Rozhovor s Irenou Budweiserovou
Nové CD Hlavně ne klid je vaše první autorská deska po devíti letech, od alba Někdy si připadám jak pták (mezitím vám vyšlo CD se spirituály a vánoční nahrávka). Změnil se za tu dobu nějak zásadně váš přístup ke skládání a k interpretaci?
Můj přístup ke skládání se myslím nezměnil; vždy musí být nejprve slovo, které je pro mne inspirací a nositelem melodie, nikdy naopak. Co se interpretace týče, baví mě jisté zklidnění, energie skrytá za lehkými a křehkými tóny; to už ale bylo patrné i na CD Někdy si připadám jak pták. Pravda je, že u spirituálů a gospelů se držím tradice a takzvaně „brousím sklo“, jak to kdysi označil jeden kritik. Vím ale, že i ta moje klidnější poloha má dost příznivců.
Jak probíhal výběr písní na nové album? Jde vesměs o nové skladby ve vašem repertoáru, nebo jste sahala i do šuplíku?
Asi polovina písní pro nové CD byla již hotová, a tedy i hraná a ověřená publikem během posledních dvou let a polovina vznikla až po mém odchodu ze Spirituál kvintetu.
Zpíváte texty především od tří autorů: Binterové, Františka Novotného a již zesnulé Barbary Ježkové. Můžete tyto tři textaře porovnat?
Je patrné, že texty Františka Novotného jsou vlastně básně: abstraktní, barevné, chlapsky něžné. Ráda v nich hledám hudbu. Alena Binterová čeká velmi dlouho na správný nápad či inspiraci. Mohu jí naznačit námět, pocit, náladu a ona je schopná pracovat i s tím. Navíc je žena a známe se dost dlouho. Barbara Ježková pro mne byla nenahraditelná díky svému černému humoru a sebeironii a také bohatému slovníku. Baví mě říkat vážné věci trochu nevážně. Zůstalo mi po ní bohužel už jen pár textů a i ty dvě písně na novém CD už poslouchá jen shůry.
Nové album obsahuje úpravu písně Až svůj život budu žít anglické zpěvačky Marianne Faithful. Jde o vaši oblíbenou interpretku, nebo vás oslovila konkrétně tato její skladba?
Oslovila mě nejprve tato píseň a teprve poté jsem se seznámila se zpěvaččinými dalšími nahrávkami. Vlastně se mi líbí spíš teď ve zralém věku.
V Brně-Lesná vystoupíte s programem spirituálů. Mají i dnes spirituály aktuální, vedlejší význam, podobně jako jej měly v době komunismu?
Naše touhy a bolesti nezmizí se změnou režimu. Na své otázky nenajdeme snadnou odpověď s pádem komunismu.
(S použitím částí rozhovoru pro Katolický týdeník)