Startuje nová sezona Filharmonie Brno

V programu nechybí Beethovenova Eroica, označovaná za nejlepší symfonii všech dob, Smetanova Má vlast nebo Chopinův virtuózní Klavírní koncert. Vedle nich pak zazní klenoty současné hudby jako je Klavírní koncert Alfreda Schnittkeho, meditativní The Protecting Veil držitele Grammy za nejlepší současnou klasickou kompozici Sira Johna Tavenera či The Map Oscarem ověnčeného skladatele Tan Duna. Na úspěšný projekt s Avishaiem Cohenem, který v 60. sezoně zaplnil nadšenými posluchači brněnské Boby centrum a vídeňský Konzerthaus, naváže crossoverový koncert Filharmonie Brno s akordeonistou Richardem Gallianem.

První tóny nové sezony budou v　neděli 18. září patřit skladateli, jehož život i dílo jsou s　moravskou metropolí neoddělitelně spjaté – Leoši Janáčkovi. Pod taktovkou brněnského rodáka a nového šéfdirigenta Bamberských symfoniků Jakuba Hrůši zazní vedle Janáčkovy Žárlivosti také slavná trilogie koncertních předeher Antonína Dvořáka a druhý houslový koncert maďarského skladatele Bély Bartóka.

Sólistou 61. sezony je britský violoncellista Matthew Barley, který po boku Filharmonie Brno zaahraje celkem tři koncerty. Dalšími sólisty, kteří se brněnskému publiku představí, jsou klavíristé Kirill Gerstein a Polina Osetinskaja nebo houslistka Sophia Jaffé. Z　dirigentských osobností vystoupí také Zdeněk Mácal a Alexander Liebreich.

K　hitům sezony se jistě zařadí koncerty britského violoncellisty Matthew Barleyho, který koncertoval například s BBC Philharmonic, Královským skotským národním orchestrem (RSNO), nizozemskými a vídeňskými rozhlasovými symfoniky, melbournskými a novozélandskými symfoniky, s　Královskou liverpoolskou filharmonií nebo s Kremeratou Balticou. “Brněnskému publiku se sólista sezony Matthew Barley představí nejen s multimediálním počinem The Map čínské skladatelské superhvězdy Tan Duna, držitele filmového Oscara a autora hudby k　slavným snímkům Tygr a drak nebo Hrdina, ale také se dvěma koncerty v　Besedním domě. V jeho podání zazní dvě zásadní díla anglické violoncellové literatury z　různých období – Elgarův　Violoncellový koncert　a Tavenerova meditace　The Protecting Veil　(Pokrov přesvaté Bohorodice),” popisuje dramaturg Filharmonie Brno Vítezslav Mikeš.

Violoncellový koncert The Map současného čínského skladatele Tan Duna a slavné Obrázky z　výstavy (1874, Ravelova instrumentace 1922) ruského klasika Modesta Musorgského se opírají o vizuální složku: první skladba přináší přímo na pódium plátna s　dokumentárními záznamy čínských rituálů, vznik druhé skladby je spojen s　dojmy ze skladatelovy　návštěvy výstavy malíře Viktora Hartmanna. Obě díla jsou svého druhu suitami, které spojují východní exotiku se západním hudebním myšlením a které představují ohlédnutí za odešlou minulostí – v　případě The Map za šamanem, kterého Tan Dun označuje jako “mapu” a s　jehož skonem zmizela část kulturního odkazu jeho rodné provincie Chu-nan; Musorgskij se zase ohlíží za svým přítelem, zemřelým výtvarníkem Hartmannem. Koncert provede 8. prosince Filharmonie Brno pod taktovkou Alana Buribajeva, šéfdirigenta dublinského rozhlasového symfonického orchestru.

26. ledna zazní v　Janáčkově divadle kantáta Dídó Jana Nováka s　Českým filharmonickým sborem Brno a s　recitací autorova bratrance, operního pěvce Richarda Nováka. “Kombinace kantáty Dídó Jana Nováka a　symfonické básně Zrání Josefa Suka může být vnímána jako literární dialog mezi Vergiliovým klasickým eposem a symbolismem Antonína Sovy, ale také jako dialog skladatelů brněnského resp. pražského prostředí,” vysvětluje Vítězslav Mikeš. V　případě obou skladeb si navíc v　roce 2017 připomeneme výročí jejich vzniku – Dídó byla napsána v　roce 1967, Zrání přesně o padesát let dříve. Jejich premiéry se staly velkými událostmi: Dídó byla věnována stoletému trvání klasického gymnázia v　Brně a poprvé zazněla 28. října 1967 (s Janem Novákem jako recitátorem), Zrání se dočkalo premiéry rok po svém dokončení, 30. října 1918, na vůbec prvním koncertě České filharmonie v　samostatném Československu. Dvě zásadní až emblematická, byť pohříchu zřídka uváděná díla české hudby 20. století budou provedena pod taktovkou Stefana Veselky – dirigenta a klavíristy s　rodinnými kořeny v　Brně.

Příznivce klavírních koncertů jistě potěší vystoupení Kirilla Gersteina s　Busoniho vzácně uváděným klavírním koncertem nebo Polina Osetinskaja jako sólistka ve Schnittkeho Koncertu pro klavír a smyčce. “Připravujeme také večer španělských vášní, impresí a ohnivých tanců, kdy se na jednom pódiu spolu s　orchestrem Filharmonie Brno objeví i tanečníci flamenka, a mnoho dalších nových zážitků,” dodává Vítězslav Mikeš. Klasický repertoár nabídne například Novoroční koncert, kdy pod taktovkou dirigentské legendy Zdeňka Mácala zazní Smetanova Má vlast.

Jako příklad promyšlené dramaturgie ve spolupráci s dirigentem je možné uvést koncert s názvem Amadeana, kterým zahajuje abonentní řada v Besedním domě. Vedle Mozartových opusů připomínajících letošní výročí (předehra ke Kouzelné flétně a Haffnerova 　symfonie) zazní Rondo Papageno brněnského rodáka a virtuózního současníka Paganiniho Heinricha Wilhelma Ernsta, které provede teprve 14-letá vycházející　brněnská　houslová hvězda Klára Erdingerová Staňková. Program zakončí Čtvrtá symfonie Karla Amadea Hartmanna, dokončená krátce po druhé světové válce a reprezentující tohoto v Česku málo uváděného německého autora spojeného s Mnichovem. Z Mnichova přijíždí také 　Alexander Liebreich, šéfdirigent katovických rozhlasových symfoniků 　a Mnichovského komorního orchestru. Pro Liebreicha to bude nejen první setkání s brněnskými filharmoniky, ale i s městem, odkud pochází jeho rodina.　

Dramaturgie 61. sezony Filharmonie Brno neopomíjí známé skladby, předkládá je však v　neotřelých kombinacích. Snaží se upozorňovat na nezpochybnitelné hodnoty v　méně uváděných dílech klasiků (Schumannův houslový koncert, Dvořákovy Legendy nebo Guilmantova varhanní symfonie), vytváří dialogy literární (například mezi Erbenovou baladou ve Svatebních košilích Bohuslava Martinů a Oehlenschlägerovým Aladinem v　Busoniho klavírním koncertu nebo mezi Vergíliem v　Novákově kantátě Dídó a Antonínem Sovou v　Sukově Zrání), filozofické o posledních věcech člověka (Čtyři poslední písně Richarda Strausse a Čtvrtá symfonie Gustava Mahlera), dějinné (Beethovenova Eroica, původně věnovaná Napoleonovi, a Coplandův melodramatický portrét Lincolna) a jiné.　

Posluchačům, kteří si chtějí vyzkoušet “od každého něco”, nabízí Filharmonie Brno možnost sestavit si svou Sezonu na míru. Již od tří koncertů zakoupených najednou mohou získat zajímavé slevy.