Umění fugy a mše

Jako první zazní mše, která patří mezi nejrozsáhlejší barokní kompozice. Donedávna nebylo jasné, kdo je jejím autorem.  Pozdější studie potvrdily, že je dílem jejich současníka Heinricha Ignaze Franze von Bibera. Kuriozitou je, že se dochoval jen jediný její rukopis, který byl zachráněný na tržišti, když do něj prodavač chtěl zabalit zeleninu. Patritura této mše je nejen obsáhlá, ale i pozoruhodně velká. Měří na výšku jeden metr. Jak zní hudba na ní zachycená uslyšíme z nahrávky souboru Musica Antiqua Köln a Gabrieli Consort. Na dobové nástroje doprovází soubor Gabrieli Players. Nastudoval a provedení řídí Paul McCreesh.

Druhou část koncertu vyplní Velmi rozsáhlá komposice Johanna Sebastiana Bacha s názvem Die Kunst der Fuge, překládaná obvykle do češtiny jako Umění fugy. Vznikla na sklonku Bachova života, přibližně v letech 1749 až 1750 v Lipsku. Tvoří ji úvodní téma, po kterém následuje 15 fug, 4 kánony a velmi složitá závěrečná fuga s kryptogramem B-a-c-h, která však zůstala nedokončená. My se do tónů Umění fugy ponoříme poslechem nahrávky cembalistů Roberta Hilla a Andrease Staiera a souboru  Musica Antiqua Köln, který hraje pod vedením Reinharda Goebela.