Šostakovič, Britten

Leningradská symfonie vznikla za druhé světové války v nacisty obklíčeném Leningradě. Šostakovič sice mohl být z města s ostatními význačnými osobnostmi evakuován, ale odmítl. Zůstal a komponoval svou v pořadí sedmou symfonii. Dokončil ji 27. prosince 1941, ale premiéru, která byla přenášena rozhlasem, měla až 9. srpna 1942 v Leningradě. Zajímavostí je, že ještě před svou leningradskou premiérou byla provedena ve Spojených státech, kde ji nastudoval slavný dirigent Arturo Toscanini. My ji uslyšíme v nastudování Petrohradské filharmonie, pod taktovkou Vladimíra Aškenázyho. 

Ve druhé části svátečního Koncertu vážné a duchovní hudby se zaposloucháme do díla Benjamina Brittena. Zazní Válečné rekviem opus 66 pro sóla, sbor, orchestr a malé varhany na liturgické texty a verše Wilfreda Owena. Mottem skladby se stal Owenův citát: „Mým tématem je válka a útrapy války! Poesie je v koncích. Vše, co básník může učinit, je varování.“ Brittenovo Requiem je rozvržené tak, že latinské liturgické mešní části rekviem interpretuje sólový soprán, smíšený a chlapecký sbor, symfonický orchestr a varhany. Owenovy zhudebněné básně zpívá tenor a baryton – sólisté, kteří mají představovat dva zabité vojáky. Ty doprovází pouze komorní orchestr. Pro náš poslech dílo natočili: sopranistka Elisabeth Söderströmová, tenorista Robert Tear a barytonista Thomas Allen. Dále zpívá Sbor symfonického orchestru města Birminghamu a Chlapecký sbor oxfordské katedrály. Hraje Symfonický orchestr města Birminghamu a varhaník Mark Blatchly. Nastudoval a provedení řídí dirigent Simon Rattle