Promítání dokumentů České televize na MFF Strážnice 2012

Pořadí a obsah jednotlivých dokumentů, které můžete shlédnout v sobotu 23. června od 14. hodiny ve strážnickém skanzenu v objektu E 12:

Z koreňů strom (režie R. Lokajová)

V době, kdy se vlivem hudebního vzdělávání posunuje mnoho lidových muzik směrem ke stále větší virtuozitě a jednotliví muzikanti se často svými výkony blíží nebo rovnají koncertním hráčům, můžeme sledovat i zcela protichůdnou tendenci. Muzikanty, kteří se cítí být spíše služebníky lidové písně a publika, kterému ji interpretují. Jedním z příkladů takových tendencí je například Horňácká muzika Petra Mičky, která vyrůstá z tradice horňáckých hudců, které se ve svém muzikantském projevu nesnaží kopírovat, nicméně jejich odkaz je u ní patrný. Muzikanti se nebojí ani mezižánrových fúzí, například s brněnskou alternativní kapelou Lesní zvěř. Vedle Mičkovy muziky se podobně anachronickým způsobem hry projevuje i například muzika tvořená zčásti potomky primáše Jožky Kubíka IV.-Filíka. Z bohatého a silného podloží horňácké hudební tradice tak vyrůstá pořádně košatý strom.

Slovácko jak malované (režie M. Langer)

Folklorni tematika, střetávání tradičního světa s moderním, globalizace prosakující do vesnic jihovýchodní Moravy… to vše se stalo zdrojem inspirace dvojice mladých výtvarníků, kteří si říkají Puk-Puk. Jejich tvorba, počínaje drobnými grafikami přes velká plátna, animace, oděvy až po nejrůznější výtvarné objekty je plná humoru a velmi laskavé satiry. Naopak ryze tradičním ornamentem se zabývá Vladimír Šácha z Hluku na Uherskohradišťsku, kterého s Puk-Puk pojí dlouholeté přátelství a spolupráce na různých projektech.

Lovili rybáři (režie: K. Špalek)

Jihočeské rybníkářství je fenomén s velmi dlouhou tradicí. Přes veškerý technologický pokrok se toho na práci porybných a rybářů za několik staletí příliš nezměnilo a kupříkladu takový výlov rybníka probíhá v mnohém jako za starých časů. A po tak náročné práci je samozřejmě třeba se řádně poveselit, nejlépe za zvuku písní o rybářích, rybách, rybnících…

Písničky nahé i nastrojené (režie D. Hrubá)

V mnoha oblastech tradiční kultury – například v lidovém oděvu, architektuře – docházelo ke vzájemnému kontaktu a ovlivňování takzvaného vysokého uměleckého projevu a lidové tvořivosti. Stejný proces můžeme pozorovat i v hudebních projevech. V lidové muzice leckdy cítíme ovlivnění dobovou zámeckou hudbou a současně mnozí skladatelé klasické hudby se nechali inspirovat lidovou hudebností. V současné době je živý zejména proces směrem od tradiční muziky k ostatním žánrům – čerpá z ní inspiraci nejen klasická hudba, ale především folk, jazz nebo rock a vzniká celá řada mezižánrových projektů.

Hlucká kuchařka (režie P. Hajn)

Polenta, patenty, báleše, guliváry ... těmito a jinými názvy dříve ženy na východní Moravě jmenovaly jídla, která připravovaly pro své rodiny. S některými z nich se pod jiným názvem běžně setkáváme i v dnešní době, některá už zůstala víceméně pozapomenuta. Paní Lekešová z Hluku se rozhodla přiblížit tyto starobylé pokrmy mladé generaci a vrátit tak něco ze stravy našich předků do současného jídelníčku. Spolu se svým manželem proto připravili publikaci, která obsahuje kromě receptů a pracovních postupů i vyprávění o tom, jak se dříve v Hluku žilo.