Připomínka jubileí trojice horňáckých legend a jednoho brněnského rozhlasového redaktora

Připomínka jubileí trojice horňáckých legend a jednoho brněnského rozhlasového redaktora

Ve středečním Folklorním okénku připomene Helena Bretfeldová životní jubilea čtveřice jedinečných osobností významných svým přínosem pro lidovou hudbu Horňácka.

Vladimír Klusák ml. +20. 9. 1991, Vašek Mlýnek *27. 9. 1926, Martin Zálešák *11. 11. 1941 a Antonín Jančík – 27. 11. 1931

V září uplynulo dvacet let od úmrtí muzikologa, sběratele, organizátora a dlouholetého redaktora pražské hudební redakce Československého rozhlasu Vladimíra Klusáka, o týden později by oslavil pětaosmdesátiny někdejší klarinetista Muziky Jožky Kubíka Václav Mlýnek, známý jako lidový vypravěč Vašek Mlýnek z Kuželova. Na Martina oslavil sedmdesátiny vynikající kuželovský zpěvák Martin Zálešák, v neděli by se dožil osmdesátých narozenin primáš Brněnské cimbálové muziky a hudební redaktor Antonín Jančík, který řadě brněnských příznivců lidové hudby přiblížil horňácký folklór.

Sběratel a muzikolog Vladimír Klusák se narodil v dubnu 1916 ve Velké nad Veličkou do hudebně vzdělané rodiny. Po maturitě na strážnickém gymnáziu (1935) odešel na Masarykovu univerzitu do Brna a kromě vlastního studia češtiny a němčiny chodil i na přednášky z etnografie a hudební vědy; po uzavření vysokých škol byl vězněn dva roky v Oranienburgu a vysokoškolský diplom získal až dlouho po válce, studiem při zaměstnání (dokonce si v roce 1979, tedy hluboko po šedesátce, udělal doktorát – PhDr.!). Po válce se usadil v Praze, od roku 1951 se z podnětu Karla Plicky stal nejprve odborným poradcem Československého souboru písní a tanců, o šest let později pak šéfredaktorem lidové písně a hudby Čs. rozhlasu v Praze; současně lektoroval hudební folkloristiku na AMU a v 70. letech vyučoval na pražské konzervatoři. Ještě v mládí na Horňácku se intenzívně věnoval sběratelství, byl primášem velické studentské muziky a jako rozhlasový redaktor řadu písní upravil pro BROLN a pro souborovou interpretaci; když byl za normalizace z rozhlasu vyhozen, přivydělával si úpravami, které publikoval pod pseudonymem. Stál u zrodu Horňáckých slavností, na kterých mimo jiné účinkoval nejen jako organizátor a tanečník starosvětské, ale i jako zpěvák;v našem pořadu ho uslyšíme v pěvecké ukázce z Horňáckých slavností z roku 1986, kdy oslavil sedmdesátku.

Mnohostranným múzickým talentem se prezentoval Václav Mlýnek (*27.9.1926 v Kuželově)

- vyučený písmomalíř byl od mládí šikovným houslistou a především „píščelákem“ (jak se na Horňácku říká klarinetistům), hrál v místní dechovce i v cimbálovce primáše Jožky Kubíka. Jeho vypravěčského talentu si všimli v muzice, když vlastně náhodou zaskočil za chybějícího lidového vypravěče Gustava Imrýška, a od roku 1950 jej využívali při vystoupeních pro zpestření; v roce 1953 jej (téměř proti jeho vůli) František Okénka přihlásil do soutěže lidových vypravěčů brněnského rozhlasu, kterou Vašek Mlýnek vyhrál a Joženovu muziku de facto opustil – vystupoval pak s CM Slávka Volavého, s BROLNem, natáčel pro televizi a pro rozhlas. Exceloval jako skvělý improvizátor s darem pohotovosti a výbornou slovní zásobou, byl neobyčejně oblíbený. Jeho skvěle rozjetou kariéru zastavila až dopravní nehoda u Jihlavy cestou na vystoupení posledního srpna 1978; bylo mu pouhých dvaapadesát let.  V našem pořadu se představí třemi ukázkami z pódiového vystoupení, proloženými několika osobními vzpomínkami jeho dlouholetého spoluhráče z Muziky Joženy Kubíka, pana rídícího Františka Okénky – záznamy z alba Zpívání a vyprávění z Kuželova.

Jeden z nejvýraznějších horňáckých tenorových zpěváků (jak říkává Jan Rokyta – zpěvák vysokých tónů), rovněž rodák z Kuželova Martin Zálešák „Hájný“ oslavil letos v listopadu sedmdesátku (*11. 11. 1941). Rodová predestinace hrála roli i v jeho případě – otec Jan Zálešák byl výtečným hráčem na křídlovku v kuželovské dechovce i trumpetistou v Ňorkově muzice-štrajchu. Od dětství zpíval s muzikami, za studií na střední škole ve Strážnici vystupoval s Danajem, zpíval i s muzikou Slávka Volavého; při studiu v Brně na VŠZ působil ve Slováckém krúžku i v Moravské cimbálové muzice primáše Jindřicha Hovorky, který mu později zprostředkoval nahrávání s BROLNem v brněnském rozhlase. Později se seznámil s Janem Rokytou, který jej pozval pro změnu do ostravského rozhlasu. Pochopitelně však spolupracoval hlavně s muzikami na rodném Horňácku; od mládí spolupracoval s muzikami Jožky Kubíka, Jarka Miškeříka i s hudeckou pětkou Jožky Peška. V roce 1970 se přiženil do Velké nad Veličkou, ale jeho vazba ke Kuželovu zůstala pevná dodnes, jak nás o tom v pořadu přesvědčí řada písní z multimediálního almanachu Zpívání a vyprávění z Kuželova; mnoho let patřil k sólistům Cimbálové muziky Martina Hrbáče (v pořadu uslyšíme ukázku jeho zpěvu z alba Pěkné zkázáníčko), později spolupracoval s HCM Mirka Minkse (s níž se představí v ukázce z alba Teče voda teče pres velický majír), dnes nejčastěji zpívá s Martinem Hrbáčem a s Horňáckou muzikou Petra Mičky – ještě letos by mělo vyjít jeho profilové CD ve vydavatelství Aton. Srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví a pohody!

Čtvrtý jubilant, houslista primáš Antonín Jančík (*27. 11. 1931) je sice rodákem z Vysočiny, ale pro Horňácko měl vždycky slabost; po maturitě na svitavském gymnáziu odešel do Brna, kde na FF MU studoval estetiku a hudební vědu. Talentovaný houslista se nejprve shlédl ve strážnickém primáši Slávku Volavém, ale brzy ho okouzlil Jožka Kubík a do své muziky přibral vynikající horňácké zpěváky – bratry Prachařovy a Dušana a Luboše Holých. To už – jako dvacetiletý student – pracoval v brněnském rozhlasovém studiu jako hudební redaktor (a zůstal jím dvacet let – až do vyhazovu v době normalizace v roce 1971). Stál u zrodu BROLNu, pro který napsal řadu úprav, organizoval zpěvácké soutěže i spolupráci BROLNu se zpěváky z celého Slovácka. V roce 1954 založili redaktoři brněnského studia Čs. rozhlasu muziku se strašlivou zkratkou HuProPo (=hudba pro potěchu, jež se záhy, když do ansámblu přibyli studenti medicíny a farmacie, přejmenovala na Cimbálovou muziku brněnské Mediky, posléze na Brněnskou cimbálovou muziku; kromě zpěvu v ní rovněž hráli houslovou kontru Luboš Holý, housle a kontrabas (!) Martin Hrbáč, violu Jindřich Hovorka. Primášem a vůdčí osobností podporující příklon k horňáckému repertoáru byl Antonín Jančík; když byl po stranických  prověrkách nucen odejít z rozhlasu, muzika se rozpadla. V našem Folkorním okénku zazní několik archívních nahrávek z pozůstalosti Jindřicha Hovorky.

Přeji příjemný poslech.

Autorka článku: Helena Bretfeldová