Posezení s Dr. Františkem Šalé nad trojicí jubileí

Ve středu 24. srpna 2011 za pět pět odpoledne si společně s milým hostem ve studiu, PhDr. Františkem Šalé, připomeneme atmosféru červencových Horňáckých slavností s dominantními oslavami devadesátin pana rídícího Františka Okénky a vzpomeneme trojice dalších jubileí spojených s lidovou muzikou. Připravila a spolu s hostem uvádí Helena Bretfeldová.
Vzpomeneme na trojice jubileí spojených s lidovou muzikou: nedožitých pětašedesátin velického houslového primáše, učitele mladých muzikantů a sběratele lidových písní Jaromíra Miškeříka, neformální třicetiny Horňácké cimbálové muziky s primášem Liborem Supem a také dvacetiletí, které letos uplyne od zahájení činnosti boskovického vydavatelství Albert, jehož je pan František Šalé duší a které má v současnosti významnou pozici mezi vydavateli původní, pravokořenné lidové hudby.
Jaromír Miškeřík patřil k osobitým postavám, vlastně už za života k legendám svého regionu. Jarek, jak se mu odedávna doma i mezi přáteli říkalo, se vyučil ve Zlíně strojním zámečníkem, ale jeho bytostnou profesí byla od dětství hudba a všechny činnosti s ní spojené. Byl pravým žákem svého učitele Leoše Zemana – primášovat začal už ve dvanácti, dětskou cimbálovku Zemanem založenou – a později převzal jeho štafetu se vším všudy: nejenže zůstal aktivním muzikantem, ale dlouhá léta se věnoval výchově hudebních talentů ve Veličce a Velíčánku (jedna z „jeho“ dětských muzik převzala jeho jméno – HCM Jarka Miškeříka s primášem Janem Kománkem), organizátorství a autorství pořadů (nejen pro Horňácké slavnosti a Ozvěny Horňácka) a také sběratelství horňáckých písní a melodií k tanci, především horňácké sedlácké. Vinou předčasné smrti v roce 1993 zůstal obsáhlý Zpěvník horňáckách sedláckých nedokončen, ale nakonec se dočkal do letoška už druhého vydání – poprvé krátce po jeho smrti, v roce 1995, péčí Obecního úřadu ve Velké, letos v edičním plánu Nakladatelství Albert, kde doplnil jedinečnou loňskou monografii v redakci Václavy Šaléové a Víta Trachtulce Nebudem dobrý, nebudem. Jarek Miškerík. Předností dvousetstránkové monografie je (kromě vynikající kolekce fotografií a – zdaleka ne pouze lichotivých a pochvalných – vzpomínek současníků z řad rodiny i přátel) neuvěřitelně důkladný rozrod starobylého horňáckého zpěváckého a muzikantského rodu Miškeříků a především samostatně neprodejné CD s archivními záznamy houslové hry, primášování i zpěvu Jarka Miškeříka; ve vzpomínce na něj v pořadu zazní i hlas Martina Hrbáče i prim Miškeříkova přítele, slovenského primáše Jana Petruchy.
Dalším jubileem připomínaným pořadem tak trochu mimo rámec oficiálního programu Horňáckých slavností bylo třicetiletí společného muzicírování primáše Libora Supa, kontráše Františka Supa a cimbalisty Pavla Valíčka, kteří se na přelomu 70. a 80. let setkali v již zmíněném Veličánku pod vedením Jaromíra Miškeříka – a pak ještě mnohokrát; před znovuvzkříšením to bylo v rozhodném roce 1999, kdy (jak píše Pavel Valíček ve sleevenote jubilejního CD) vytvořili „společnou muziku s předlouhým názvem Horňácká muzika bratří Supů, Veličků, Mičkú Radima Kovárníka, Víta Prudila a Petra Chabiče; z dúvodů obtížné zapamatovatelnosti tohoto názvu nejen posluchači, ale i členy samotnými bylo nutno používat zkratku – HCM Libora Supa, popřípadě alternativní název "Vypité sodovčáky“.
K renesanci muziky přispěl úkol Pavla Valíčka z roku 2008, kdy vytvářel příležitostnou doprovodnou muziku k nahrávce písní z Hroznové Lhoty – pravda, úkol mu poněkud „přerostl přes hlavu“ a ze zamýšleného bookletu vznikla dokumentární knižní publikace „ … mně bude muzika do rána do dňa hrát“ (Albert 2009) s mnohem větším přesahem a rozsahem.
Nicméně drápek byl zaťat: když se o dva roky později u Alberta plánoval samostatný debut Ženského sboru Lipina z Hroznové Lhoty (mimochodem, velice vydařený – nese název Štyry noce nespala sem, Albert 2011), HCM Libora Supa se definitivně zformovala a po natáčení zmíněného CD Lipiny se odhodlala nahrát i vlastní CD s muzikou „jak nám ruky a huby narostly“ – a byla tu další letošní novinka nakladatelství Albert: album Horňácké sedlácké (Albert 2011), z něhož si rovněž v dnešním Folklórním okénku poslechneme dvě ukázky.
Jaksi mimochodem se s naším hostem dostaneme ke třetímu jubileu: dvacetiletí, které uplyne od zahájení činnosti nakladatelství Albert v Boskovicích. V počátcích ediční činnosti se specializovalo na knihy pro děti a mládež, jádro dnešní produkce se orientuje na knihy a konferenční sborníky z oblasti společenských věd – sociologie, literární historie, etiky a psychologie a též na prevenci drogové závislosti. Při tvorbě edičního plánu však vystudovaného etnologa z Masarykovy univerzity v Brně, tedy žáka prof.Dušana Holého, napadlo rozšířit „repertoár“; nejprve to byly publikace rodáka za Strání a ředitele Muzea J.Á.Komenského v Uherském Brodě, gajdoše Pavla Popelky, před třemi lety jej pak oslovil Pavel Valíček s nápadem na publikaci o lidové hudbě a kroji v Hroznové Lhotě – a nastala pro nakladatelství nová výzva; do této chvíle obnáší samostatnou řadu knižních monografií s přílohami CD s hudebními archivy (ve Folklorním okénku jsme vloni přivítali knížku o Františku Okénkovi Švarný šohajíček šlapával chodníček; předcházela monografie primáše Martina Hrbáče Zahrajte ně, majstre, letos vyšel profil Jarka Miškeríka Nebudem dobrý, nebudem) a v poslední době též samostatných hudebních CD (např. loňská vánoční nahrávka Sboru ženiček z Lipova v doprovodu Cimbálové muziky Petra Galečky Skrytá vánoční pravda i vynikající letošní debutové CD Ženského sboru Lipina z Hroznové Lhoty Štyry noce nespala sem). Též se přičinil o cenný reprint Slováckých pěsniček I-VII Jana Poláčka pro brněnský Slovácký kroužek. Agilní vydavatel má navíc spoustu zajímavých plánů do budoucna …
Ale to si už přečtěte na www.albertknihy.cz nebo poslechněte ve středu odpoledne na Radiu Proglas za pět minut pět.
Autorka článku: Helena Bretfeldová