Portášskými chodníčky
Východní Morava náležela již od 20. let 17. století k oblastem, které se vyznačovaly téměř permanentním neklidem. 31. března 1638 proto přikázal císař Ferdinand III. moravskému zemskému hejtmanovi hraběti Salmovi odvod jednoho sta mužů pro tzv. oddíl věrných Valachů. Folklorní okénko mapující 300 letou historii portášského sboru poslouchejte ve středu 14. července za pět minut pět odpoledne.
Portášské stanice byly rozmístěny podél moravsko-uherských hranic od Hodonína po Jablunkov, např. ve Velké (u Strážnice), v Březové (u Uh. Brodu), v Bystřici pod Lopeníkem, v Hošťálkové, v Lidečku, na Všemině, v Novém Hrozenkově, v Halenkově nebo v Ratiboři.
Jedním z úkolů portášů bylo hlídat zemské hranice, hlavně průsmyky. Tak se stali portáši jakýmisi národními četníky, často využívanými jako kontrarevoluční složka k likvidaci lidových povstání nebo zbojníků jánošíkovského typu. Na jejich obhajobu však nutno uvést, že často účinně zasáhli při obraně hranic proti uherským vpádům, nebo se zasloužili o klidný život zdejších občanů svými ráznými zásahy proti zlodějům či lupičům dobytka. Někdy dokonce vydatně pomohli při zlikvidování obávaného medvěda či smečky vlků.
Foto: Valašský sbor portášský
Poslechněte si rozhovor s kytaristou Liborem Šmoldasem o albu Sorry, Miles!
Poslechněte si náš přehled nových knih o hudbě a hudebnících. 
Vyšlo druhé album projektu Yiddish Glory. 
Chystáme pořad o čínském vydavatelství Sea of Wood. 
