Pastýřské vytrubování a koledy o pastýřích

     V rámci projektu Nositelé tradic vydal v roce 2007 pražský Etnologický ústav AV ČR publikaci Josefa Švejkovského s názvem Pastýřské vytrubování na Podbrdsku. K vydání ji připravil Lubomír Tyllner ve spolupráci s Matějem Kratochvílem (notové transkripce, zvukový záznam), Miroslavem Loudilem a Janem Markem (zvukový záznam a mix).
     Přední český trompetista Josef Švejkovský (*1938), rodák z Tění na Rokycansku, vystudoval pražskou konzervatoř, na Akademii múzických umění byl žákem Václava Paříka. Poté působil ve Filmovém symfonickém orchestru, Záhřebské filharmonii, založil Pražské žesťové kvinteto a Soubor pražských trubačů. Je sólovým hráčem, žádaným na koncertech i v nahrávacích studiích. V 70. a 80. letech vyučoval na pražské konzervatoři, dnes je ředitelem hudební školy v Hořovicích, přednáší a koncertuje.
     Pastýřské halekání a vytrubování jako svébytný projev naší hudební kultury bylo řadu let spíše na okraji zájmu českých sběratelů, etnografů a muzikologů. Švejkovský v předmluvě své sbírky připomíná ojedinělé zápisy textů z Náchodska v díle Aloise Jiráska, dále sběry Antonína Lega ml. ze Sedlčanska, Stanislava Kofroně ze Sedlecka a Jaroslava Markla z Podblanicka. Původně ze zájmu o lidové nátrubkové nástroje začal Švejkovský na počátku 80. let se systematickým sběrem pastýřských popěvků a signálů v regionu svého rodného kraje na Podbrdsku. Sám zapsal vytrubování z Tění, od různých informátorů získal nápěvy či alespoň informace o obecních pastýřích ze Strašic, Dobříva, Mirošova, Cheznovic, Kařízka, Zbiroha, Olešné, Zaječova, Kvaně a Komárova. Cenné informace poskytla kronika obce Jivina. Zajímavým pramenem je záznam rozhovoru s posledním výrobcem pastýřských trub z Praskoles Josefem Kenclem (1901¬–1983), který na počátku 70. let pořídila Zdenka Pikhartová.
     Samostatnou kapitolou publikace je vytrubování pastýřů o štědrém večeru. Lidová tradice vychází z jejich role při zvěstování v evangeliu sv. Lukáše a rozvinula se do působivé hudební formy vánočních pastorel. Kolední obchůzku pastýřů na Podbrdsku, spojenou s hudební produkcí a vinšováním, Švejkovský dokumentuje od počátku 20. století do 40. let a výjimečně i později v Těních, Rokycanech, Strašicích, Dobřívě, Mirošově, Mýtě, Cheznovicích, Olešné, Zaječově, Jivině, Komárově, Lochovicích, Kotopekách, Žebráku, Praskolesích, Hostomicích, mimo užší region ještě navíc v Lánech a Třebsku.
     Každý nápěv je opatřen krátkým komentářem. Autor v něm neopomíjí kontext a primárně signální funkci pastýřského vytrubování, vnímá však i jeho regionální a lokální zvláštnosti a nezpochybnitelnou estetickou hodnotu. V předmluvě připojuje popis způsobu a organizace pastvy, příklad smlouvy s obecním pastýřem (obec Srbsko, 2. polovina 19. století), postavení ve společnosti, odměňování, včetně výroční slavnosti obnovení smlouvy (tzv. sejpky čí býčí svatby).
     Švejkovský dále ozřejmuje vývoj pasteveckých signálních nástrojů od dvoutónových kravských a volských rohů, přes dřevěné trouby s využitím přirozených alikvotních tónů, až k jednoduchým kovovým trubkám, polnicím, fanfárovým trubkám a bezventilovým lesním rohům. V literatuře je popsán vliv pastýřských nástrojů na melodiku určitého typu českých lidových nápěvů.
     Publikace vyniká vzorným grafickým zpracováním, je vybavena kvalitními notovými transkripcemi a řadou fotografií. Její nedílnou součástí je hudební CD, na kterém Švejkovský na historických nástrojích či jejich kopiích nahrál téměř všechny ve sbírce obsažené nápěvy. Záznamy nebyly následně upravovány a přes mimořádnou obtížnost hry na jednoduché nástroje bez strojiva jsou velmi kvalitní. Snímky podávají vynikající obraz zvukových vlastností hudebních nástrojů, běžně užívaných obecními pastýři až do poloviny 20. století, a zároveň jsou i dobrou vizitkou zkušeného interpreta. Přes svůj nevelký rozsah je publikace Josefa Švejkovského cenným příspěvkem k poznání pastýřského vytrubování jako pozoruhodného projevu české lidové hudební kultury. Jistě zaujme nejen muzikology, zájemce o regionální historii středních a jihozápadních Čech, ale díky přístupné formě a vydavatelské péči i širokou hudební veřejnost.

Autor článku: Zdeněk Vejvoda