Hradišťan: Live & Co se nevešlo (recenze)

Koncertnímu albu Hradišťanu Live jsme se věnovali v samostatném článku v roce 2007. V červnu 2009 skupina převzala Zlatou desku za úspěšný prodej tohoto CD a vydavatel za odměnu jí i jejím věrným fanouškům připravil „zlatou edici“ alba, tentokrát jako dvojdisk. „Sáhli jsme k tomu, co se opravdu nevešlo ze sestřihu několika živých koncertů na první CD, a tak vznikl druhý, či spíše doplňující výběr z našeho repertoáru,“ vysvětluje Jiří Pavlica v bookletu nového vydání. To sestává jednak z původní desky (25 písní natočených na koncertech v Němčicích a v Ivančicích v roce 2005), jednak z dalších 20 skladeb nahraných v letech 2005 a 2006.

Shrňme nejprve několik základních tezí ze zmíněné recenze z roku 2007: Album Live přináší více než hodinu hitů, trvalek i rarit, poskládaných tak, jak je kapela nabízí na svých koncertech. Najdeme tu písně z alb Svítání (Dvě růže, Stínání berana), O slunovratu (Láska, Rozhovor, Sonet o lásce a modrém portugalu… a samozřejmě Modlitba za vodu), z Mysu Dobré naděje (Vstávej, Svět se mi vznášel, O zrození, Člověk a země) i z dětského Hrajeme si u maminky (Návrat, Měsíce). V neposlední řadě pak CD Live obsahovalo i několik do té doby nevydaných písní, mj. Kamínek na dlani, který se později objevil v Pavlicově suitě Chvění a stal se od té doby dalším velkým hitem skupiny. Hradišťan na albu dokazuje, že už dávno není folklórním souborem písní a tanců, nýbrž svébytným představitelem žánru world music. Z tradice zůstaly sbory (O ženách), moderní je naopak sólový zpěv Holubové (Zelené sem sela) i aranže (klarinet v Polajce).

Bonusový disk Co se nevešlo není pojatý jako sbírka hitů, ale spíš jako hromádka dalších kamínků do pestré mozaiky, kterou Hradišťan svým posluchačům na koncertech předkládá. Jde o album rarit, které na sebe navazují někde logičtěji, jinde zcela volně. Větší důraz než na prvním CD je zde kladen na mezikontinentální přesahy skupiny, která se už dávno nepohybuje jen v těsných hranicích naší republiky. Příznačná je spolupráce s altajskou skupinou Altai Kai, se kterou Jiří Pavlica spolupracoval na už zmíněném projektu Chvění a kterou zde uslyšíme v altajsko-moravské dvojpísni Komuzym, oino, oino – Grumle. Na občasné koncerty Hradišťanu v Asii poukazují čínská lidová Hau ido mei lidi molihua a zvláště vtipná japonsko-česká O makiba wa midori – Ej, lúčka. A z Japonska pochází mimochodem i text písně Kéž by svět trval (Waka), původně z alba Svítání, která by neměla chybět na žádné sbírce toho nejlepšího od Hradišťanu.

Navzdory těmto exotickým tématům však na disku Co se nevešlo převažují ohlasy moravského folklóru, ať už jsou to písně s tematikou bitvy u Slavkova nebo třeba Melodie z Uhrovské sbírky. Najdeme zde opět krásné pěvecké etudy pro Alici Holubovou (slovenská Od Prešpurka dážď ide) i stylizované pitvořivé příspěvky mužské části souboru (Půjdu do Brna). Hradišťan se ani tentokrát nevyhýbá tématům dětským (Padá snížek) či duchovním (Anděle Boží, Pán Ježíš Kristus vstal z mrtvých). A pokud bych měl mezi všemi těmi raritami a ukázkami různých muzikantských poloh najít svůj tip na hit, volím Pavlicův melodický klenot s textem Michala Stránského Vinařská.

V recenzi na první vydání alba Live jsem psal, že „síla Hradišťanu netkví pouze v bezchybné interpretaci, ale především v její kombinaci s pestrým repertoárem“. Pro komplet Live & Co se nevešlo to platí dvojnásob. Krása hudby a zpěvu zůstává, pestrosti přibylo.

Poznámka na závěr: Disk Co se nevešlo je možné u vydavatele objednat i samostatně, což ocení ti, kteří si album Live pořídili už dříve a nyní k němu mohou levně získat kvalitní doplněk. Kupovat si pouze disk Co se nevešlo však moc velký smysl nemá. Je to jako kdybyste si koupili rozšíření populární hry Carcassonne, které nelze hrát bez základní sady. Měli byste sice sbírku rarit, ale chyběla by vám základní sestava největších hitů.

Rok vydání: 2009
Vydavatel: Indies Scope
Žánr: folk/písně
Celkový čas: 62:50 & 44:56

(Článek vznikl pro časopis FOLK)