Folklorní okénko: Před naším je zahrádečka
Pořad v souvislostech
Před naším je zahrádečka
Budeme vysílat
Chvala Bohu, že sem sa narodil. Pocta zpěváku Luboši Holému
Pocta Zdeňku Bláhovi
Pocta Zdeňku Bláhovi
Vysílali jsme
Chvala Bohu, že sem sa narodil. Pocta zpěváku Luboši Holému
"Dalmatinske klape" (dalmatské pěvecké sbory) - tisíciletá cesta od gregoriánského chorálu ke kultivované vokální interpretaci lidové písně
"Dalmatinske klape" (dalmatské pěvecké sbory) - tisíciletá cesta od gregoriánského chorálu ke kultivované vokální interpretaci lidové písně
Audioarchiv
V dalším pokračování volného cyklu písní o květinách, bylinkách a stromech se tentokrát budeme věnovat písním o zahrádkách a zahrádečkách; pěstěná zahrádka kolem domu bývala vizitkou dívčí pracovitosti a pečlivosti a též dobrým vkladem do budoucího manželství. Velká řada lidových písní opěvujících dívčí "zahrádečku" má ovšem také symbolický význam (prostý jakékoliv vulgarity, přesto víceznačný). Středověká zahrada Hortus Conclusus byla symbolem neposkvrněnosti Panny Marie. Písněmi o zahrádkách vás provede hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 17.července v 16 hodin.
Související články
Folklorní okénko: Čerešničky, čerešničky, čerešně
Letní čas je vhodnou příležitostí připomenout si písně o letním ovoci; Společně s jahodami a malinami mají v lidové slovesnosti svou symbolickou roli rovněž sladké plody třešní - symboly sladkosti, ale též pomíjivosti života a lásky. Utržená zralá třešeň v písních symbolizuje ztrátu nevinnosti, naopak rozkvetlá třešeň symbolizuje neposkvrněnost Panny Marie. Písně o třešních, čerešničkách a čerešenkách pro vás vybrala Helena Bretfeldová. Folklorní okénko s názvem Čerešničky, čerešničky, čerešně naladíte ve středu 19.června od 16 hodin.
Folklorní okénko: Devatero kvítí v lidové písni
Svatojánské býlí (=zelinky, bylinky) se v minulosti sbíralo o půlnoci v předvečer svátku sv. Jana Křtitele, tedy z 23. na 24.června. V tu dobu hořely svatojánské ohně a věřilo se, že byliny natrhané v tuto magickou noc disponují kouzelnými schopnostmi. Svatojánská noc byla v lidové tradici spojena se sběrem bylin účinných v lidovém léčitelství. Tradičně se sbírá devatero bylinek - patří k nim pelyněk, mateřídouška, divizna, jitrocel, heřmánek, devětsil, řebříček, dobromysl - a především třezalka (bylina sv. Jana). Bylinky mají ohlas i v lidové písni - Folklorní okénko s názvem Zelinko malá, kebych ťa znala připravila Helena Bretfeldová. Nalaďte si 1.května v 16 hodin Radio Proglas.
Folklorní okénko: Jatelinka drobná
V dalším Folklorním okénku věnovaném stromům, rostlinám a květinám pro vás budeme vybírat z písní opěvujících jednu z nejskromnějších, ale přitom nejužitečnějších rostlinek: jetel, jetelíček. Latinské označení Trifolium upomíná na trojlístek provázející jeho bílý nebo červený květ. Hojně v zemědělství využívaná pícnina získala v lidových písních i svou romantickou podobu. Nalaďte si Folklorní okénko autorky Heleny Bretfeldové nazvané Jatelinka drobná ve středu 3.dubna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Červený, bílý tulipán
Středeční Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Červený, bílý tulipán.
Folklorní okénko: Ó řebíčku zahradnický
Květina karafiát, botanicky hledík zahradní, lidovým pojmenováním hřebíček, řebíček, slzičky Panny Marie, hvozdička či kartouzek se pěstuje a šlechtí více než dvě tisíciletí. Najdeme ho v mytologii antického Řecka a také v křesťanských legendách o ukřižování Ježíše Krista. A že se o něm také hojně zpívá v lidové poetice, vám přiblíží pořad Heleny Bretfeldové s názvem Ó řebíčku zahradnický. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 28.února v 16 hodin.
Folklorní okénko: Plelo dívča, plelo len
V dalším pokračování série pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům vám tentokrát nabídneme pestrou paletu písniček z Moravy i z Čech, ve kterých jsou zmiňovány rostliny tzv. přadné; bude se dnes tedy zpívat o lnu a konopí. Znalost pěstebních prací těchto kulturních rostlin a dovedností spojených s jejich zpracováním patřilo v některých (zejména podhorských) krajích) k významným způsobům obživy. S tím jsou spojeny i písně obě rostliny zmiňující – ale mnohdy jde jen o prosté písně o lásce a naplněných či nenaplněných citech. Folklorní okénko autorky Heleny Bretfeldové s názvem Plelo dívča, plelo len si naladíte ve středu 14.února v 16 hodin.
Folklorní okénko: Vysoký jalovec, zelená rokyta
V rámci písňové série věnované stromům a rostlinám opěvovaným v lidových písních se znovu dostáváme k botanické skupině v hudebním ztvárnění poněkud opomíjené – totiž ke keřům; většinou jsou skromné a nenápadné jak svými květy, tak vzhledem; jen pro zajímavost: tušíte, kterému stromu či keři patří pojmenování rokyta, popřípadě rokytí či rakytí? Naopak běžnější je jalovec či jaloveček - ten ostatně v některých našich regionech brzy nalezne uplatnění coby pichlavá pomlázka neboli šmigrust o svátcích velikonočních. Nalaďte si Folklorní okénko Heleny Bretfeldové ve středu 7. února v 16 hodin.
Folklorní okénko: Proč, kalino, neprokvétáš
V záplavě písní o květinách, bylinkách, stromech a plodech jsou poměrně vzácně zastoupeny keře (pokud ovšem nepočítáme písně o růžích). Výjimku tvoří dvojice velmi skromných, v přírodě hojně rostoucích a na zahrádkách často pěstovaných keřů - kalina a krušinka. Většinou jsou v teskných táhlicích oslovovány přímo, jako prostředník stýskání osamělé dívky. Jinou skupinu písní s kalinami tvoří řada verbuňků. Folklorním okénkem s názvem Proč kalino neprokvétáš vás provede hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si ve středu 24. ledna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Fialenko modrá
Ve středečním Folklorním okénku pokračujeme v sérii pořadů věnovaných květům, stromům, rostlinám a bylinkám opěvovaným v lidových písních. Tentokrát se budeme věnovat květince nejněžnější a nejskromnější, jednomu z nejvoňavějších poslů jara: fialka (botanicky správně violka) je odedávna symbolem lásky něžné, vytrvalé a věrné. Fialka je dávnověkým symbolem skromnosti, pokory a trpělivosti. Takové jsou i čekatelky na věrnou lásku v lidových písních, které si fialku vysazují za okno či do zahrádky. Mnohokrát ji též volají ku pomoci, přímo ji v písních oslovují. Písní, kde se objevuje fialka, nebo také fiala, něžněji fialenka, fialečka nebo slovensky fialočka, je nespočet; některé z nich vám připomene právě Folklorní okénko. Pořad Heleny Bretfeldová Fialenko modrá si nalaďte ve středu 17. ledna v 16 hodin.
Folklorní okénko: Nasela sem marijánek všady
Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Nasela sem marijánek všady. Majoránka, jako divoce rostoucí a později také pěstovaná rostlina, se používá od nepaměti. V historické literatuře najdeme zmínky o její existenci od perských kronikářů, římských učenců i středověkých léčitelů. V Řecku a Římě byla považována majoránka za rostlinu lásky, proto se používala při svatebních rituálech: o svatbách byly nošeny věnce z majoránky a tento zvyk se uchoval v mnoha částech jižní Evropy dodnes. K nám se dostala v době křižáckých válek v 16.století. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 6. prosince v 16 hodin.
Folklorní okénko: Červená růžičko, rozvíjej se
V dalším Folklorním okénku si poslechneme pěknou kytici písní o růžích. Růže je odedávna symbolem lásky, krásy, ale také tajemství. Růže představuje životadárnou sílu přírody, která se neustále obnovuje, tedy symbolem znovuzrození a lásky, která neumírá. V křesťanství je růže spojována s Marií, s její čistotou a panenstvím. Červená růže pak obecně představuje krev života, krev Krista prolitou na kříži. Od středověku je růže vnímána jako symbol mlčenlivosti. Pokud si lidé něco řekli „sub rosa“, pod růží, sdíleli to jen mezi sebou, pod slibem mlčení. Proto bývaly růžemi zdobené i zpovědnice. Lidové písně o růžích vám v pořadu Červená růžičko, rozvíjej se připomene Helena Bretfeldová ve středu 29. listopadu od 16 hodin.
Folklorní okénko: Voňavý je rozmarýnek
Další Folklorní okénko vám nabídne pořad Heleny Bretfeldové s názvem Voňavý je rozmarýnek. Jméno této bylinky je odvozeno od latinského "ros marinus", česky mořská růže. Pro svou pronikavou vůní a léčivé vlastnosti našel rozmarýn uplatnění v lékařství, kosmetice i lidovém léčitelství. Byl odedávna považován za symbol věrnosti a přátelství, nacházel uplatnění ve svatebních (ale též pohřebních) rituálech; voničkou z rozmarýnu se pyšnili svobodní mládenci i vojenští rekruti. V lidové písni mu patří významné místo, což doložíme četnými ukázkami. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 15. listopadu od 16 hodin.
V
Poslechněte si pořad o současné hudbě Kurdů. 
Poslechněte si rozhovor s
Přečtěte si rozhovor s
Poslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024. 
