Folklorní okénko: Nářečí - kriticky ohrožený jev

Středeční Folklorní okénko se zaměří na putovní výstavu, která právě probíhá ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti a v květnu se přestěhuje do Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Hlavním tématem výstavy je Nářečí jako kriticky ohrožený jev. Ústup nářečí z každodenního života a jejich postupující zánik je procesem, jemuž nelze zabránit - lze jej pouze částečně zpomalit. Z každodenní běžné mluvy se vytrácejí slova, která jste ještě nedávno mohli slýchat od svých prarodičů. Tento proces je předmětem soustavného výzkumu Dialektologického oddělení ÚJČ AVČR, jehož pracovníci se věnují soustavnému terénnímu výzkumu, aby zachytili nářečové prvky přímo v místě užívání. O nářečí v lidových písních si redaktorka Helena Bretfeldová bude povídat s PhDr. Martinou Ireinovou, dialektologickou badatelkou a autorkou výstavy Kriticky ohrožené jevy našich nářečí.

V tiskové zprávě k probíhající výstavě se uvádí:

Rozumíte řeči svých prarodičů nebo přátel a známých z jiných koutů naší země, mluví-li nářečím, a rozumějí oni vám? Zajímá vás, jak odlišná jsou naše nářečí? Na výstavě Kriticky ohrožené jevy našich nářečí se dozvíte mnoho zajímavého o běžném životě našich předků a o slovech, která je provázela při různých činnostech a příležitostech. Mnozí k vám promluví i prostřednictvím starých archivních zvukových záznamů dostupných na audiomapě. 

Ústup nářečí a jejich postupný zánik je proces, jemuž nelze zabránit. Děje se tak působením řady faktorů, kdy se z každodenní běžné mluvy vytrácejí jednotlivá slova i celé skupiny slov. Slova, která jsme mohli ještě nedávno slýchat od našich prarodičů, s jejich odchodem nenávratně mizí. Počátky stírání nářečních diferencí můžeme hledat už při transformaci venkova, k níž přispěly zejména kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století a vylidňování vesnic v důsledku stěhování obyvatel za prací. Narůstající vzdělanost, masivní působení sdělovacích prostředků, cestování, setkávání se s jinými kulturami – to vše přispívá ke stírání odlišností v naší mluvě. Lidé, kteří mají o svou mateřštinu opravdový zájem, často s obavami sledují, jak řeč jejich rodičů a prarodičů upadá v zapomnění. Jak se tedy zachovat? Jak tento problém vyřešit? Nářečí je třeba zaznamenávat, popisovat, vědecky zpracovávat a jako unikátní kulturní nehmotné dědictví uchovávat pro další generace.

„Téměř výhradně používala nářečí v každodenním životě ještě generace narozená koncem 19. a počátkem 20. století, jejíž mluvu se naštěstí podařilo zachytit soustavnými výzkumy dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, které probíhaly již od konce 40. let 20 století. Výsledky celoúzemního terénního výzkumu uskutečněného na přelomu 60. a 70. let publikovali dialektologové v šesti svazcích unikátního Českého jazykového atlasuvycházejícího v letech 1992–2011. Atlas, obsahující zhruba 25 000 nářečních slov a slovních forem, je dostupný pro zájemce i na internetu (PDF https://cja.ujc.cas.cz/ či HTML verze https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/) a uvidí jej i na výstavě,“ popisuje PhDr. Martina Ireinová, Ph.D., z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. „Tím však práce na výzkumu nářečí zdaleka nekončí, naopak nové technologie umožňují nové možnosti přiblížení dialektů českého jazyka široké veřejnosti a zachycení vývoje a zanikání nářečních slov. V tomto směru nám jde dnešní svět a technické vymoženosti s ním spojené, naproti. Díky spolupráci s Katedrou geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci  jsme vytvořili programy, s jejichž pomocí vznikly nové, vizuálně atraktivní nářeční mapy. Náš společný projekt „Nářečí českého jazyka interaktivně. Dokumentace a zpřístupnění mizejícího jazykového dědictví jako nedílné součásti regionálních identit“ finančně podpořilo v letech 2020–2022 Ministerstvo kultury v programu NAKI II ,“ doplňuje Martina Ireinová. 

Nynějšími výzkumy se potvrzuje, že mládež již mnohá, dříve běžná nářeční slova nezná nebo je zná jen z doslechu, např. pidravý ‚šilhavý‘; čučka ‚čočka‘; bohdál ‚čáp‘; turkyň ‚kukuřice‘; hafera ‚borůvka‘. Některé nářeční výrazy se naopak uchovávají v mluvě mladé generace i dnes, např. v jižních Čechách chvátat ‚pospíchat‘, ježky ‚plody lopuchu‘, na Moravě piják ‚klíště‘, gatě ‚kalhoty‘, trnka ‚švestka‘, ve Slezsku synek ‚chlapec‘ a kobzol ‚brambor‘. Bohatství a rozmanitost našich nářečí představuje tato výstava, jež se koná u příležitosti 70. výročí existence dialektologického oddělení v Brně.

Čelné místo mezi exponáty výstavy, které návštěvníci uvidí, tvoří mapy zobrazující nejen nářeční jevy ustupující a zanikající, ale i jevy stále živé. Komplet 40 nářečních map, vytvořených na základě dat z Dotazníku pro výzkum českých nářečí z přelomu 60. a 70. letech 20. století pomocí nového znakového klíče, je rozčleněn do tří tematických celků vztahujících se ke každodennímu životu venkovského člověka: „Lidské tělo a zdraví“, „Jídlo a kuchyně“, „Hospodářství, chov, zemědělství“.

Jak se naše nářečí změnila během uplynulých 50 let, ilustrují unikátní zvukové záznamy nářečních promluv s výraznými a zajímavými jazykovými rysy. Na interaktivních dotykových obrazovkách s mapami si tak návštěvníci mohou poslechnout záznamy staré několik desítek let, ale i respondenty nových výzkumů.

„Výstavu doplňují i informace o historii dialektologického oddělení, o jeho významných projektech a způsobech zpracování nářečního materiálu. Součástí prezentace je i audioprůvodce, který si mohou návštěvníci pohodlně načíst pomocí svých mobilních telefonů. Ve výstavním sále jsou k vidění rovněž televizní animace s obrazovým materiálem, který dokládá, že s nářečím se můžeme setkat také v knihách, filmech, televizních reklamách, na plakátech, billboardech a jinde. Příchozí si tak odnesou všestrannou audiovizuální zkušenost s nářečími českého jazyka a poznají ustupující i dosud živé formy nářečí,“ zmiňuje Mgr. Marta Kondrová, etnografka Slováckého muzea.

„Nejen žákům a studentům jsou určeny edukační materiály a nářeční kvízy, množství informací je možné si rozšířit po návštěvě výstavy prostřednictvím webových stránek www.ceskanareci.cz. K výstavě jsou připraveny i speciální edukační programy, které hravou formou seznámí s dialektem ty nejmenší děti prvního stupně ZŠ i žáky a studenty vyšších ročníků ZŠ a středních škol a gymnázií,“ dodává Marta Kondrová a odkazuje na webové stránky muzea, kde si mohou učitelé programy pro své žáky objednat.

Pro výstavu, kterou pořádá Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a Katedra geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci, si samotní autoři z dialektologického oddělení připravili komentované prohlídky výstavy spojené s přednáškami (1. 3. a 14. 4.) na zajímavá témata. Široká veřejnost se tak může přesvědčit, že mnozí používáme nářeční výrazy, aniž si to možná uvědomujeme.

Výstava potrvá v Uherském Hradišti do 30. dubna., pak se přesune do Brna, do Knihovny Jiřího Mahena.