Folklorní okénko: Namlouvání aneb Vybírala jsem si mezi pěti-šesti
Pořad v souvislostech
Namlouvání aneb Vybírala jsem si ...
Budeme vysílat
Zeleňaj sa, bučku
Zelinka malá, kebych ťa znala. Svatojánské čarování s devaterem kvítí
Zelinka malá, kebych ťa znala. Svatojánské čarování s devaterem kvítí
Vysílali jsme
Zeleňaj sa, bučku
60 let Varmužovy cimbálové muziky
60 let Varmužovy cimbálové muziky
Audioarchiv
Peripetie kolem hledání protějšku pro manželské soužití, rituály namlouvání, vyjednávání svatby (ať už založené na vzájemné náklonnosti nebo na smluvním majetkovém vztahu) i neštěstí, dokonce i tragédií z toho vzešlých jsou častým a oblíbeným námětem lidových písní. Nejen v literatuře tak nacházíme mnoho podob následků špatné volby partnera, vnuceného sňatku a nešťastné lásky. Písňové texty s podobnou tematikou nabídne ve svém pořadu Namlouvání aneb Vybírala sem si mezi pěti-šesti Helena Bretfeldová v dalším dílu Folklorního okénka ve středu 1. března 2023 od 16 hodin.
Další díl nahlédnutí do historie i současnosti lidové písně na vlnách Proglasu vám nabízí téma v lidové písni běžné a rozmanité: období předcházející vstupu do manželství a v jeho rámci výběr partnera, domlouvání svatby i lítost nad ukvapeným či nevhodným výběrem. A protože písní na dané téma je velice mnoho, nebudeme se zdržovat dlouhým povídáním a budeme poslouchat, přesto se nám za pouhou hodinu dané téma nepodaří vyčerpat ani náhodou.
První tematický okruh písní zahrnuje vesele i vážně míněné prosby k Bohu o co nejlepšího budoucího muže, který by – pokud možno – nepil, nehýřil a netloukl svou ženu; požadavky na vzhled ustupují prosbám o dobrý charakter a – v jednom případě – o to, aby budoucí milý byl dobrým muzikantem či tanečníkem (Daj ně Bože synka, Daj ně Bože ten dar). V dnešní první ukázce se představí Jitka Bařinková s muzikou souboru Malé Zálesí, následovat budou Marcela Červenková, Zdeňka Straškrabová a Klára Blažková s muzikami Morava, Vsacan a Soláň.
Seznamování a posléze vybírání – pokud to společenská pravidla umožňovala – probíhalo jako jistý společenský rituál, nejčastěji při společných činnostech mladých lidí, jako byly různé zemědělské práce (sklizeň obilí, kosení, obracení a sušení sena) a samozřejmě při zábavách a tancovačkách. O hezkou dívku se často ucházelo několik mládenců, a pokud tomu nebránil úradek mezi dvěma rody (jako byl například předem domluvený sňatek nebo tzv. zaslíbení potomků prostřednictvím hlav dvou selských rodů), dívka si vybírala – často tak dlouho, až přebrala a pak litovala, o čemž pojednává další sada písniček. Písňové incipity – neboli úvodní verše – nám napoví: Měla sem galánů, Vybírala sem si mezi pěti-šesti, Védla sem si, védla, Dycky sem si vybírala … Uslyšíme postupně Sboreček žen z Lipova, Ludmilu Bařinkovou s Kašavou, Věru Příkazskou, Marii Mitáčkovou-Dvorskou s BROLNem a Hradišťan s Věrou Domincovou.
Vybrat si znamenalo způsobit jednomu nebo jedné radost a zbylým odmítnutým trápení a žal (Laštověnka malý vtáček). Písní na toto téma je samozřejmě bezpočet; my si představíme jen malý vzorek – mimo jiné krásné podobenství Zanechala sem já sokola pre páva v podání Jitky Šuranské.
Dalším problémem plánovaného sňatku býval výrazný věkový rozdíl mezi snoubenci; zejména u plánovaného sňatku rodiče často vnucovali dívce staršího muže, i vdovce – a obavy z takové budoucnosti vyzpívávaly dívky v nejedné písni spolu s nadějí, že je rodiče podobného osudu ušetří (Třeba su já bledá). Nezřídka se o mladou dívku ucházel bohatý vdovec s několika dětmi, a dívka se role macechy a pečovatelky o starého a nemocného muže a jeho početnou rodinu právem obávala (U našího jazera). Přesto se i podobně tragický námět dočkal žertovného zpodobnění – jako například v písni Podívaj sa milá v jedinečném podání Jaroslava Smutného a HCM Petra Mičky.
Obavy z komplikovaných vztahů v nové rodině (kde například měl budoucí manžel několik sester) byly také časté a v písních hojně popisované; jak podobný apel na rodiče, aby dívku ušetřili strádání v početné rodině manžela, vypadal, uslyšíte vzápětí. Zpívají Ludmila Malhocká a Michaela Bařinová (Nedávaj ňa, mamko).
Další významné obavy provázely budoucí nevěstu v souvislosti s ubíjející a na kráse ubírající rolí manželky a matky; strach ze ztráty krásy a půvabů, pro něž byla dívka doposud oceňována a vyhledávána, našel svůj odraz i v motivu lidových písní coby smutný povzdech nad nevyhnutelným osudem. Ruža su já, ruža, dokáď nemám muža … zazpívají Eva Tošenovská, Zdenka Ondrová a Bohdana Petrů-Menšíková.
Nezřídka měla špatná, především nedobrovolná volba dceřina partnera rodiči tragický dopad na její budoucnost – a vynucený sňatek skončil dříve, než vlastně začal. Dobovou „černou kroniku“ v lidové písni suplující krvavé balady zachytily i podobné tragické události - jako byla ta, kterou jsme si schovali na závěr: straňanskou milostnou baladu Už slunéčko zašlo v sugestivní interpretaci královny moravských balad Vlasty Grycové a její rodinné muziky Husličky. Jde v ní – řečeno kriminalistickou hantýrkou – o „domácí zabijačku“: vraždu nevěsty, která se o svatební noci odmítla podrobit vnucenému ženichovi. Je tragickým odrazem dobových okolností, za nichž se rodily trvalé svazky. Přesto jsou písně po nich zanechaně krásné a působivé. Přejeme příjemný poslech.