Folklorní okénko:  Namlouvání  aneb Vybírala jsem si mezi pěti-šesti

Další díl nahlédnutí do historie i současnosti lidové písně na vlnách Proglasu vám nabízí téma v lidové písni běžné a rozmanité: období předcházející  vstupu do manželství  a v jeho rámci výběr partnera, domlouvání svatby i lítost nad ukvapeným či nevhodným výběrem. A protože písní na dané téma je velice mnoho, nebudeme se zdržovat dlouhým povídáním a budeme poslouchat, přesto se nám za pouhou hodinu dané téma nepodaří vyčerpat ani náhodou.

První tematický okruh písní zahrnuje vesele i vážně míněné prosby k Bohu o co nejlepšího budoucího muže, který by – pokud možno – nepil, nehýřil a netloukl svou ženu; požadavky na vzhled ustupují prosbám o dobrý charakter a – v jednom případě – o to, aby budoucí milý byl dobrým muzikantem či tanečníkem (Daj ně Bože synka, Daj ně Bože ten dar). V dnešní první ukázce se  představí Jitka Bařinková s muzikou souboru Malé Zálesí, následovat budou Marcela Červenková, Zdeňka Straškrabová a Klára Blažková s muzikami Morava, Vsacan a Soláň. 

Seznamování a posléze vybírání – pokud to společenská pravidla umožňovala – probíhalo jako jistý společenský rituál, nejčastěji při společných činnostech mladých lidí, jako byly různé zemědělské práce (sklizeň obilí, kosení, obracení a sušení sena) a samozřejmě při zábavách a tancovačkách. O hezkou dívku se často ucházelo několik mládenců, a pokud tomu nebránil úradek mezi dvěma rody (jako byl například předem domluvený sňatek nebo tzv. zaslíbení potomků  prostřednictvím hlav dvou selských rodů), dívka si vybírala – často tak dlouho, až přebrala a pak litovala, o čemž pojednává další sada písniček.  Písňové incipity – neboli úvodní verše – nám napoví: Měla sem galánů, Vybírala sem si mezi pěti-šesti, Védla sem si, védla, Dycky sem si vybírala … Uslyšíme postupně Sboreček žen z Lipova, Ludmilu Bařinkovou s Kašavou, Věru Příkazskou, Marii Mitáčkovou-Dvorskou s BROLNem a Hradišťan s Věrou Domincovou.

Vybrat si znamenalo způsobit jednomu nebo jedné radost a zbylým odmítnutým trápení a žal (Laštověnka malý vtáček). Písní na toto téma je samozřejmě bezpočet; my si představíme jen malý vzorek – mimo jiné krásné podobenství Zanechala sem já sokola pre páva v podání Jitky Šuranské.

Dalším problémem plánovaného sňatku býval výrazný věkový rozdíl mezi snoubenci; zejména u plánovaného sňatku rodiče často vnucovali dívce staršího muže, i vdovce – a obavy z takové budoucnosti vyzpívávaly dívky v nejedné písni spolu s nadějí, že je rodiče podobného osudu ušetří (Třeba su já bledá). Nezřídka se o mladou dívku ucházel bohatý vdovec s několika dětmi, a dívka se role macechy a pečovatelky o starého a nemocného muže a jeho početnou rodinu právem obávala (U našího jazera). Přesto se i podobně tragický námět dočkal žertovného zpodobnění – jako například v písni Podívaj sa milá v jedinečném podání Jaroslava Smutného a HCM Petra Mičky.

Obavy z komplikovaných vztahů v nové rodině (kde například měl budoucí manžel několik sester) byly také časté a v písních hojně popisované; jak podobný apel na rodiče, aby dívku ušetřili strádání v početné rodině manžela, vypadal, uslyšíte vzápětí. Zpívají Ludmila Malhocká a Michaela Bařinová (Nedávaj ňa, mamko).

Další významné obavy provázely budoucí nevěstu v souvislosti s ubíjející a na kráse ubírající rolí manželky a matky;  strach ze ztráty krásy a půvabů, pro něž byla dívka doposud oceňována a vyhledávána, našel svůj odraz i v motivu lidových písní coby smutný povzdech nad nevyhnutelným osudem. Ruža su já, ruža, dokáď nemám muža … zazpívají Eva Tošenovská, Zdenka Ondrová a Bohdana Petrů-Menšíková.

Nezřídka měla špatná, především nedobrovolná volba dceřina partnera rodiči tragický dopad na její budoucnost – a vynucený sňatek skončil dříve, než vlastně začal.  Dobovou „černou kroniku“ v lidové písni suplující krvavé balady  zachytily i podobné tragické události - jako byla ta, kterou jsme si schovali na závěr:  straňanskou milostnou baladu Už slunéčko zašlo v sugestivní interpretaci královny moravských balad Vlasty Grycové a její rodinné muziky Husličky.  Jde v ní  – řečeno kriminalistickou hantýrkou – o „domácí zabijačku“: vraždu nevěsty, která se o svatební noci odmítla podrobit vnucenému ženichovi. Je tragickým odrazem dobových okolností, za nichž se rodily trvalé svazky. Přesto jsou písně po nich zanechaně krásné a působivé. Přejeme příjemný poslech.