Folklorní okénko 23.2.: Jubileum cimbálové muziky Olšava

V dnešním Folklorním okénku si společně s autorkou a průvodkyní pořadu Helenou Bretfeldovou a jejími hosty – sólistou, primášem a uměleckým vedoucím muziky Lubomírem Málkem a jeho kolegou cimbalistou a zpěvákem Hynkem Sušilem – připomeneme šedesátiny, které letos oslaví Slovácký soubor lidových písní a tanců Olšava z Uherského Brodu a jeho cimbálová muzika.

 V pořadu zazní na dvě desítky písní mapující několik desetiletí existence souboru a muziky, jejíž akční rádius přesahuje Uherskobrodsko a Kopanice až k Uherskému Hradišti, na Horňácko i přes moravsko-slovenskou hranici. Poslechneme si ukázky z pěti alb – počínaje CD Pod Javorinú, společným projektem  CM Olšava se slovenským OĹUNem a jeho primášem Miro Dudíkem až po nejnovější projekt, album Písničky východního Slovácka. Dozvíme se novinky ze života souboru i nejblížší plány na jubilejní koncertní vystoupení, oba pánové muzikanti nás pozvou na tradiční fašankovou obchůzku muzikantů po Uherském Brodě na neděli 6. března odpoledne. Kromě obou hostů v ukázkách zazpívají sólisté Josef Chýla, Ladislav Slabák, Ťaťána a Jitka Málkovy,  Lenka Bařinová a Pavla Strnadová.

Jako mnohé jiné soubory a muziky v regionech jižní Moravy byl i Slovácký soubor písní a tanců Olšava založen jako tzv. Slovácký krúžek při průmyslovém podniku, v rámci místního Klubu kultury ROH (podobně tomu bylo např. u Cimbálové muziky Martina Hrbáče). Pod vedením Věroslava Blahutky a Jana Miroslava Krista se tak stalo v roce 1951 – Olšava tedy letos oslaví důstojnou šedesátku. Nejprve v rámci krúžku vypomáhala cimbálová muzika při místním gymnáziu, již vedl cimbalista Ivan Verner, primášem byl Jiří Grebík, jeho nástupcem Jaromír Procházka; Blahutka a Krist byli prvními stárky. S počátkem roku 1954 se v názvu poprvé objevuje jméno uherskobrodské říčky pramenící v Bílých Karpatech, na jejímž toku ústícím do řeky Moravy leží Uherský Brod a Kunovice – soubor se přejmenovává na Slovácký soubor Olšava. V letech 1955-64 vede soubor Věroslav Blahutka, v roce 1964 se soubor rozděluje – muzika si ponechává jméno Olšava, většina tanečníků zakládá nový soubor Brozané. V dalších letech se v čele souboru vystřídali Stanislav Laksar, Zdeněk Vrba, Luboš Málek a Radek Všetečka. Od roku 1970 – tedy už přes čtyřicet let - je primášem i uměleckým vedoucím muziky Lubomír Málek. Muzika i soubor získali řadu ocenění za taneční i hudební pásma v soutěžích Lidové umělecké tvořivosti, na MFF ve Strážnici v soutěžích o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, zpěvačky Táňa a Jitka Málkovy dostaly ocenění Laureát MFF Strážnice. V roce 1961 přivezl soubor Cenu Zlatého chrámu z festivalu v italském Agrigentu. V roce 1984 byla Olšava oceněna Zlatým náhrdelníkem na prestižním Mezinárodním folklorním festivalu v Dijonu ve Francii.
Cimbálová muzika Olšava zprostředkovává posluchačům především hudební folklorní materiál z Uheskobrodska a moravské i slovenské části Kopanic; kromě tradičních písňových sbírek Černíkových, Sušilových a Bartošových spoléhá i na vlastní písňové sběry a úpravy – kromě primáše Lubomíra Málka do kapelového fondu písňových úprav velkou měrou přispěli Pavel Šašinka, J. Procházka a zejména cimbalista Horymír Sušil; ten pro svůj post cimbalisty vyškolil následovníka – svého syna Hynka, a by nezůstalo u jediného pokračovatele rodinné tradice, jako vedoucí taneční složky souboru Olšava působí paní učitelka Lenka Švehlíková-Sušilová (ta se brněnského natáčení pořadu bohužel vinou nemoci zúčastnit nemohla). Podobnou rodinnou tradici zachoval pro Olšavu i Luboš Málek: ačkoliv se jeho dcery Taťána (provdaná Roskovcová) a Jitka (provdaná Novotná) odstěhovaly daleko do Prahy, u hudby se udržely profesí i pravidelnou výpomocí Olšavě jak při nahrávkách, tak při veřejných vystoupeních.

Autorka článku: Helena Bretfeldová