Hrajte, kapely 28. dubna: Medailon Františka Kotáska

Vpravdě lidový skladatel, František Kotásek, se narodil 28. dubna 1934 v Ratíškovicích, kde žije dodnes. Hudbu má v genech, neboť jak z matčiny, tak z otcovy strany byl obklopen strýci, hudebníky. Hudba si jej podmanila již ve školním věku. Od dvanácti let se učil hře na harmonium, později na housle, trombon, harmoniku, klavír a varhany. Sám František Kotásek říká, že jej k učení na všechny uvedené nástroje nemusel nikdo nutit, protože jej tato činnost plně uspokojovala a naplňovala i po dobu studií na gymnáziu. Tehdejší povinnost, výkon základní vojenské služby, absolvoval u vojenské hudby v Šumperku, kde se zdokonalil ve hře na klavír. Po návratu z vojny stále aktivně muzicíroval. Nejdříve to byla hudba taneční, později hudba dechová, která se stala jeho velkou láskou na celý život.

Po vojně nastoupil František Kotásek do Lignitových dolů, stačil se oženit, založit rodinu, být dobrým a obětavým otcem a také vinařem. Ale hudba, jako bludička, jej stále vábila a po roce 1970 se začínají hrát jeho první, orchestrální skladby. Ve své skromnosti se v prvopočátcích své tvorby ke svým skladbám nepřiznal. Až teprve, když zjistil, že jeho skladby jsou posluchači přijímány s velkým ohlasem, teprve poté, jak sám říká, přiznal barvu a autorství uvedených skladeb.

V roce 1972 vystřídal František Kotásek Antonína Voříška na postu kapelníka slavné ratíškovické kapely. Pod jeho vedením tato kapela dosáhla opravdové slávy. V roce 1975 odehráli muzikanti na 75 vystoupení, z nichž mnohá byla komponovanými pořady.

Skladby Františka Kotáska byly, v té době, velmi vyhledávané ostatními kapelami na Slovácku. Mít vlastního autora se podařilo jen málokteré kapele. Mnoho skladeb si otextoval sám, ale také spolupracoval s renomovanými textaři Stanislavem Pěnčíkem, Vladimírem Salčákem, Zdeňkem Benešem, či Josefem Dofkem, a mnohými dalšími. Často se na jména textařů zapomíná, což je velkou chybou. Tito básníci a poetové umocňují melodii skladatele a naopak. Mezi textařem a autorem melodie vždy vzniká jisté tvůrčí pouto, které se mnohdy přemění v přátelství.

Vladimír Salčák v jednom ze svých rozhlasových pořadů v roce 1997 o Františku Kotáskovi výstižně uvedl: „O tom, že Frka (rozuměj František Kotas, takto nazývaný přáteli) je velký patriot, v tom dobrém slova smyslu, svědčí i fakt, že jeho tvorba je zaměřena na tradice oblasti, ve které žije, píše své krásné skladby a kde s nesmírnou láskou ošetřuje ve sklepě pod Slavínem křišťálově čisté víno. A jak čisté je jeho víno, tak je čistá i jeho láska k rodnému kraji, který jej formoval a utvářel k obrazu svému. Z této lásky jistě vznikla i melodie, ke které mu napsal text další z ratíškovských osobností, Vojtěch Koten.“