Folklorní okénko: Přiběžali ze salaša pastýřé

Folklorní okénko na vlnách Proglasu se tentokrát věnuje tématu Zvěstování příchodu Spasitele v českých a moravských koledách a vánočních zpěvech. V záznamech sběratelů lidových písní nacházíme celou řadu zlidovělých duchovních zpěvů oslavujících příchod Krista-Božího Spasitele na svět. Některé písně s plnou náboženskou vážností v duchu starých kostelních zpěvů zprostředkovávají "radost prevelmi velikú", příchod "krále nebeského, yna Božího jediného z vůle Otce pro naše spasení", jenž se "ráčí vtěliti, z Panny čisté naroditi zde na zemi".Podobné texty byly zapsány kupříkladu na Horňácku v rodinných sbírkách duchovních písní, ve starých kancionálech, které se dědily (a dědí) po celé generace. zpívaly se na starobylé nápěvy uchovávané v živé paměti rodiny, utužovány společným zpěvem. Tak jednoduše, bez jakéhokoliv hudebního doprovodu, se u štědrovečerního stolu v podhůří Bílých Karpat se po věky zpívaly (a místy - třeba v Javorníku - dodnes zpívají) z rodinných kancionálů vánoční písně tak, jak to představuje Dušan Holý prostým chvalozpěvem a zvěstováním Kristus, Syn Boží a Radostná noviny, poslyštež ji.

Sdělení příchodu Meiáše na zem patří k tematicky nejstarším dochovaným námětům zbožných vánočních písní i k nejstarším česky zpívaným skladbám vůbec; v oddílu Koledy pobožné ve sbírce Františka Sušila Moravské národní písně najdeme pod číslem 2204 nápěv písně Kristus Pán se narodil ve stejném znění, v jakém je v našem výběru interpretuje soubor Valašský Vojvoda. V záznamech sběratelů lidových písní nacházíme celou řadu zlidovělých duchovních zpěvů oslavujících příchod Krista; u Františka Bartoše jsou to například Již slunce z hvězdy vyšlo, známá Den přeslavný jest nám přišel, Ó dobrá novina, ó šťastná hodina, Ej ctná panna premilého pána nám porodila nebo "ze zápisků A. Pospíšila, rektora Znorovského" převzatá píseň Co to znamená medle nového? Ze stejného pramene pochází i zápis písně původem z Čejkovic Pochválen Pán Ježíš Kristus, nilej Matěji, kterou hraje a zpívá Cmbálová muzika Dúbrava z Dubňan. Mnohem mlasdší, méně vážné písně prostě sdělují radostnou událost, tedy příchod nového života dítěte (někde i bez akcentování jeho božskosti), jiné vyzývají ke společné radosti (Radujme se, veselme se), další připomínají zásluhy zpěváků-poslů zvěstování , jiné kromě zvukové konstanty "kriste Eleison" a "aleluja, zdrávas Maria" (Byla lúčka zelená) přidají i obsáhlejší chvalozpěv - jako kupříkladu ve slovácké písni U Betléma dnes Maria přečistá - v našem pořadu v interpretaci CM Dúbrava z Dubňan:

U Betléma dnes Maria přečistá - porodila Spasitele nám Krista, chvála na nebi Bohu, chvála na nebi Bohu, pokoj nám na zemi. S pastuškama Spasiteli čest vzdejme, spolu s duchy nebeskými zapějme - Chvála na nebi Bohu, chvála na nebi Bohu, pokoj nám na zemi.

Pastýři jsou symbolickými nositeli poselství o Božím narození. Byli prvními koledníky a náboženské i světské vánoční zpěvy je činily obvyklými prostředníky zvěstování příchodu Ježíše Krista na zemi a iniciátory poutí s dary do Betléma. Vícehlasé vánoční zpěvy určené pro nastudování chrámovým sborem jsou českým a moravským národním specifikem od poloviny 15. století, kdy se formovala literátská bratrstva - katolické i protestantské chrámové sbory sdružující místní řemeslníky, kupce, měšťanstvo i studenty a kantory. Zpěvy s pastýřskou tematikou, tzv. pastorely, skládali hojně čeští kantoři v 18. a 19. století, už za doprovodu smyčcových i dechových nástrojů.

Kromě autorských duchovních skladeb z pera hudebníků-komponistů nebo hudebně vzdělaných kantorů vznikly také (zejména na Valašsku, regionu se specifickou pasteveckou tradicí) po vzoru vánočních pastorel také lidové pastýřské vánoční hry. Z fragmentu zapsaného na přelomu 19. a 20, století Františkem Bartošem v Kopřivnici pochází píseň Přiběžali ze salaša pastýřé, kterou v pořadu za doprovodu souboru Technik zazpívá Zdeněk Kašpar. Z podobného zdroje pochází i následující sada v interpretaci Jožky Laži a muzikantského sboru muzik Technik a Soláň Při Betlémě na salašu/Povězte nám, pastuškové.

Vánoční kolední obchůzky se na venkově konaly podle různých regionů v různý čas - obvykle o Štědrém dnu, na Štěpána a na Tři krále; poskytovaly mimo jiné příležitost vrovnat se s různými "obecními služebníky" (kromě obecních pastýřů to byl například ponocný, učitel, kněz a další). Symbolický "posel zvěsti" byl totiž chráněn, vítán a štědře obdarováván.Text koled osciluje od náboženského obsahu inspirovaného texty evangelií přes zvěstování prostřednictvím pastýřů až k zaklínadlům či zaříkáváním podobné výzvy a přání plodnosti a dostatku. Cituplný pastýřský popěvek Hoja, Jano v tanečním rytmu vrcholící koledním veršem nám v našem výběru přednese Stanislav Gabriel starší; další lidový text s tematikou Zvěstování Narodilo se děťátko zahraje cimbálová muzika Vonica z Krumvíře, zpívá Jana Zaviačičová. A konečně půvabnou, roztomilou dětskou vánoční píseň Maria Panna krmí děťátko zpopularizovala na svých vánočních koncertech Hana Ulrychová; převzala ji od své oblíbenkyně Vlasty Grycové, která nám za doprovodu Cimbálové muziky Jaroslava Čecha představí čtyři z mnoha slok této písně s nápěvem z Uherskohradišťska.

Vývoj české a moravské adventní a vánoční hudby duchovní i světské podrovbě popsala skladatelka a muzikoložka Jitka Snížková ve sborníku Václava Frolce Vánoce v české kultuře. v úvodu svého obsáhlého pojednání konstatuje, že "ve vánočních zpěvech období gotiky se stýká okruh hudby sakrální s okruhem blíže neznámé (neboť nezapsané) hudby profánní. Křesťanská kultura tak zkvalitňuje a hlavně zapisuje tuto prastarou hudební tradici, která dává i gregoriánskému chorálu injekce z jiných hudebních zdrojů". Překladem latinského hymnu ze 13. století se zrodil skutečný evergreen, který napříč konfesemi přetrval ve vánočním repertoáru přes půl tisíciletí dodnes - lydickou kvartou začínající píseň Narodil se Kristus Pán. V následujícím období renesance se do Čech a poté i na Moravu rozšířil polyfonní sborový zpěv. V rámci vyspělejších literátských bratrstev vznikala vánoční mešní officia a moteta, složité polyfonní skladby zachované do dnešní doby většinou jen ve fragmentech. V dalších ukázkách vánočních zpěvů se nám představí bratři Luboš a Dušan Holí za doprovodu gajdoše Otakara Pokorného, soubor Dúbrava a sbor souboru Trojáik s dalšími "pastýřskými" zpěvy a koledami.

Významnou skladatelskou osobností přelomu 16. a 17. století byl Jan Kampanus Vodňanský - autor dodnes v období Vánoc hojně provozovaného osmihlasého chvalozpěvu Rorando coeli. Podobně výraznou autorskou osobností pobělohorského baroka druhé poloviny 17. století byl varhaník a skladatel Adam Michna z Otradovic; z jeho obsáhlého vánočního díla zlidověla zlidověla píseň Chtíc, aby spal. Pro vánoční hudbu celého osmnáctého století s přesahem do století devatenáctého je charakteristická tvorba vánočních pastorel (tedy sakrálních skladeb pro sólové hlasy a sbor s doprovodem nástrojů). Autory kompozic s převažující pastýřskou tematikou jsou často hudebně vzdělaní vesničtí kantoři a provozovateli dětští zpěváci a muzikanti, které si kantoři sami vyškolili. Patřil k nim například i vzdělaný dobrušský hudebník František Vladislav Hek, inspirovaný W A. Mozartem. Souběžně s vývojem pastorel se formuje i náročnější sakrální hudební útvar - pastorální vánoční mše. K nejvýznamnějším dodnes provozovaným skladatelům české pastorální mše řadíme rožmitálkého kantora Jakuba Jana Rybu; kromě slavné české vánoční mše Hej mistře, vstaň bystře! složil dalších 36 pastorel. Dalšími ukázkami pastýřských koled a vánočních zpěvů se představuje Josef Laža a soubor Valašica (Vstávejte, pastýři ospalí), ženský sbor Rokytenka souboru Bělina (Sem, sem, sem, pastýři), Václav Dolejš a soubor Úsměv (Pojďme, pojďme, pastuškové) a též mužský sbor Muziky Haná (Zhuro, zhuro, pastuškove).

Nemůžeme pominout klasické zpracování tradiční – a velmi populární – valašskou koledu Pásli ovce Valaši: představí vám ji ve dvou verzích kdo jiný než královna valašské lidové písně Jarmila Šuláková za doprovodu souboru Technik a v jiné (lašské) verzi soubor Valašský Vojvoda. Zajímavostí sama o sobě bude třetí ukázka: Místopisnou koledu Co sa stalo přihodilo v městě Betlémě zapsanou v Tylovicích u Rožnova, v níž jsou podrobně jmenováni obyvatelé a obyvatelky této autentické valašské obce včetně profesí a toho, co jest jim přinésti Ježíškovi do daru, nazpíval péčí muzikanta a sběratele písní Jaroslava Štiky, tehdejšího ředitele Valašského muzea v přírodě, ženský sbor Polajka z Rožnova pod Radhoštěm vedený jeho dcerou Evou Porubovou.

Pozoruhodná a svým způsobem jedinečná je vánoční píseň- vlastně modlitba - Milý Bože, kterou na Vsetínsku objevil a zapsal skladatel a sběratel Jan Seidel. Pro vsetínskou kapelu Veselá bída ji upravili houslista a violista CM Jasénka Jan Volčík a zpěvák František Segrado, který ji také v rytmu valašského tance starodávný pro vás zazpívá. František Segrado – jak pro něj bylo typické – svým zpěvem vystihl poselství této nádherné, smutné, ale vpravdě vánoční písně: bolest, osamělost a trápení bezmocného starého pastýře, ale i naději v úplném odevzdání se do vůle Boží s vyhlídkou na život věčný. Podobné poselství ostatně skrývá a naznačuje celá řada koled s tematikou Zvěstování.