Svátek

Svátek slaví sv. Ludvík, sv. Benedikt a druhové, sv. Josef Calasanzský

Svatý Ludvík, jako francouzský král toho jména IX., dělal svému úřadu čest; snad žádný z francouzských králů si více nezasloužil čestný titul »Rex christianissimus – Nejkřesťanštější král«. O jeho smyslu pro spravedlnost a mír svědčí fakt, že byl zván jako smírčí soudce ve sporech vlámských velmožů, nebo i anglického krále Jindřicha III. s jeho barony. Usiloval o to, aby se spravedlnosti dostalo každému – od panovníka až po posledního sedláka.

Traduje se, že Ludvíkův současník, svatý Tomáš Akvinský, byl jednoho dne pozván ke královské tabuli na oběd. Veliký teolog seděl zamyšleně, nevnímal, co se kolem něj děje, a v jednu chvíli udeřil pěstí do stolu s radostným výkřikem: „Takhle je třeba argumentovat proti manichejské herezi!“ Svatý Ludvík nezaváhal a poslal pro písaře…

Svatý Ludvík zemřel roku 1270 na sedmé křížové výpravě; v Tunisu podlehl moru. Historici se shodují, že byl v té době jediný, kdo se řídil duchem první křížové výpravy – osvobodit Boží hrob a chránit křesťanství před islámskou invazí.

Čtyři roky po mučednické smrti svatého Vojtěcha se do Polska vydali dva italští řeholníci z kamaldulské komunity – Benedikt a Jan. Usídlili se nedaleko Poznaně a brzy se k nim připojili i polští zájemci o společný život, Matouš, Izák a Kristin.

Také tehdy se mezi lůzou vyprávěly pověsti o „nalakotěném bohatství hamižné církve a nenasytných klášterů“ a také tehdy se vyskytli lidé, kteří byli ochotni jít přes mrtvoly. 11. listopadu 1003 přepadli klášter lupiči a snažili se z řeholníků vymoci mučením imaginární majetek. Benedikt, Jan, Matouš, Izák a Kristin mučení nepřežili. Lupiči si k lepšímu živobytí nepomohli, ale církev získala nové světce a přímluvce u Božího trůnu.

Svatý Josef z Calasanzy vedl od roku 1597 první veřejnou bezplatnou školu v Evropě na faře u Sv. Doroty v římské čtvrti Trastevere. Počet žáků se záhy rozrostl na tisíc. Záhy poté založil řád »Chudých řeholních kleriků zbožných škol pod ochranou Matky Boží«, známý spíše jako piaristé.

Piaristé vedli školy všech stupňů, zvláště se věnovali chudým dětem. Byli proslulí náboženskou snášenlivostí. Podobně jako jezuité vyvíjeli divadelní aktivitu. První piaristická škola v českých zemích byla otevřena r. 1631 v Mikulově. Další gymnázia byla založena v Lipníku, Slaném, Kosmonosech, Praze, Mladé Boleslavi, Benešově, Rychnově, Českých Budějovicích, Mostě, Boru, Doupově, Kadani, Kroměříži, Strážnici, Příboře, Hustopečích, Kyjově, Moravské Třebové a Bruntále, z Jiráskovy Filosofské historie je dobře známo piaristické učiliště v Litomyšli. Moravská provincie, založená roku 1634, byla první mimo Itálii.

Svatý Josef Calasanzský zemřel v Římě 25. srpna 1648, v době, kdy se jeho řád potýkal s těžkým úpadkem. Svatý Josef však umíral s pevnou nadějí, že se piaristé znovu postaví na nohy. A historie mu dala za pravdu.