Svátek

Svátek slaví sv. Štěpán

Štěpán byl prvním uherským králem, podle tradice jej pokřtil samotný sv. Vojtěch. Podle tzv. Větší legendy (Legenda maior sancti Stephani regis) měl Gejza, čtvrtý kníže Uhrů od jejich příchodu do Panonie, nějaký čas po svém křtu ve snu vidění, z nějž se dozvěděl, že jeho budoucí syn má být Bohem zvláště vyvolen a že k němu záhy přijde muž s duchovním poselstvím. Skutečně zanedlouho přišel do Uher sv. Vojtěch, druhý pražský biskup, který pak pokřtil i novorozeného Gejzova syna jménem Štěpán.

Po Gejzově smrti roku 997 se Štěpán ujal vlády. Upevnil mír s okolními zeměmi, musel však svést boj s domácím pohanským odbojem. Zval do země misionáře, řeholníky a kněze; byl založen klášter v Panonhalmě, do země přišli mj. svatí Svorad/Ondřej a Benedikt, Uhry byly rozděleny do deseti biskupství a v Ostřihomi (Esztergom) vzniklo arcibiskupství, v jehož čele stanul panonhalmský opat Astrik (snad jeden z druhů sv. Vojtěcha).

Štěpán se oženil s Gizelou, sestrou římského císaře Jindřicha II. Dal vybudovat mužský klášter v Jeruzalémě, klášter s poutním domem v Římě a dotoval stavbu kostela v Konstantinopoli. Hojně rozdílel almužny chudým. Stýkal se se sv. Güntherem/Vintířem a dal založit klášter v Bélu, kam přišel mnich Gerard z Benátek, jenž byl za nepokojů po králově smrti ukamenován.

Několik let Štěpána trápila jakási nemoc, těžce nesl smrt svých synů. Poslednímu z nich, Imrichovi, věnoval Knížku mravních naučení; Imrich však r. 1031 zemřel. Biskup Hartvík v letech 1112–1116 sepsal další legendu, podle níž zemřel sv. Štěpán v den slavnosti Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) roku 1033 (ve skutečnosti 1038), pravděpodobně v Ostřihomi či snad v obci Szentkirály (tj. Svatý král) nedaleko Ostřihomi. Jeho tělo bylo převezeno do sídelního města Alba Regia (Stoličný Bělehrad, Székesfehérvár) a uloženo v nově vysvěceném kostele Panny Marie.

Roku 1083, za vlády krále Ladislava mělo být vyzvednuto z hrobu, ovšem nedařilo se odsunout náhrobní kámen, dokud nebyl z vězení propuštěn králův bratr Šalamoun. U Štěpánova hrobu se pak udála řada zázraků, legenda zmiňuje uzdravení mladíka po obrně již dvanáct let ochrnulého, sedmiletého chlapce neschopného chůze pro zkrácené šlachy a vzkříšení mrtvého chlapce, jehož tělo přinesla plačící matka ke hrobu. Krom toho bylo uzdraveno mnoho lidí již cestou ke hrobu. Ke kanonizaci krále Štěpána došlo 20. srpna 1083 ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérváru).