Svátek

Svátek slaví sv. Blažej, sv. Ansgar (Oskar)

»Blažej ve svém mládí studoval filosofii, nakonec se však stal lékařem v Sebaste v Arménii. svém rodném městě, a svou službu konal s obdivuhodnou schopností, láskou a pokorou. Když biskup tohoto města zemřel, byl Blažej vybrán, aby se stal jeho nástupcem – lid jej jednomyslně provolal biskupem.

Jeho svatost dosvědčovala řada zázraků. Ze širého okolí za ním přicházeli lidé, aby je uzdravil na těle i na duchu. Dokonce skupiny divokých zvířat si přicházely pro požehnání.

Roku 316 dorazil do Sebaste Agricola, místodržící Kappadokie a Dolní Arménie, aby na příkaz císaře Licinia pronásledoval křesťany; také biskup Blažej byl zatčen. Když byl veden do vězení, poslala jedna žena svého jediného syna, kterému v krku uvázla rybí kost a hrozilo mu zadušení, aby se vrhl biskupovi k nohám. Udělal tak, a byl na místě uzdraven.

Místodržící však na tuto událost nebral zřetel a snažil se Blažeje donutit, aby se zřekl své víry. Když neuspěl, dal jej bít holí, drásat jeho tělo železnými hřebeny a nakonec jej dal stít.«

(zpráva o umučení sv. Blažeje – tzv. Acta martyrii)

Svatý Ansgar se narodil v dnešní francouzském Amiensu roku 801. Po matčině smrti byl vychováván v klášteře Corbie, kde se mu dostalo vynikajícího vzdělání.

V té době se v centru zájmu misií z Franské říše, zahájených za Karla Velikého a podporovaných i za jeho nástupce Ludvíka Pobožného, ocitlo území Jutského poloostrova. Ansgar odešel se skupinou mnichů právě do království Jutů, po převratu však byli vyhnáni.

Roku 829 byl Ansgar, tehdy kazatel a učitel v nově založeném klášteře, vyslán jako misionář do Skandinávie. Byl jmenován biskupem nové arcidiecéze v Hamburku, svěcení přijal roku 831. Odsud také řídil misie ve Skandinávii.

Od roku 848 sídli Ansgar ve svém sufragánním biskupství Brémy. Věnoval veškeré své úsilí misiím v Dánsku a Švédsku, kterých se osobně účastnil. Zemřel v Brémách 3. února 865. Je uctíván jako patron Dánska; pravděpodobně je jediným světcem, po kterém je pojmenován měsíční kráter – Ansgarius ve východní části přivrácené strany Měsíce.

Svátek slaví Blažej

Toto jméno přejal náš jazyk z latiny. Snad má původ v řeckém slově bléché, což znamená „bleptavý, breptavý, neobratný“, dokonce i „tupý“. Existuje však ještě jeden výraz, který by mohl u počátků tohoto jména figurovat. Je jím též řecké slovo, které tentokrát zní blasios. Jeho překlad také není bůhvíjaký, neboť oznamuje, že jeho nositel „trpí na zápal kloubů“.

zdroj: Po kom se jmenujeme; LIBRI 2000,2001

Zpět Nahoru Tisk