Slyšte, lidé! – Za hudbou Sámů

Jako první nám v pořadu bude hrát skupina Gabba, která propojuje sámský tradiční zpěv joik s vlivy norské lidové hudby, americké hudby a world music. V písních se odráží životní styl Sámů a také rozlehlá krajina arktické oblasti. Skupina Gabba získala v roce 2023 norskou obdobu ceny Grammy v kategorii Tradiční hudba.

Asi vůbec nejznámější sámskou zpěvačkou je Mari Boine z Norska, která v roce 2024 vydala nové album s názvem Alva. Album reflektuje zpěvaččinu snahu najít rovnováhu mezi osobním posláním šířit kulturu a historii Sámů po celém světě a jejím osobním životem a vztahy. Ostatně jedna z nejsilnějších písní alba, Mu eadni, pojednává o Mariině vztahu s její matkou. Zpěvačka na albu odhaluje intimní střípky ze svého dětství, za kterých udělala tlustou čáru, když se rozhodla opustit přísnou náboženskou výchovu a věnovat se aktivismu. Zároveň na novém albu Alva přibližuje prostředí arktické tundry a svou unikátní hlasovou interpretací přenáší posluchače do krajiny plné ledového klidu a tradic, které sahají tisíce let zpět. Mari Boine, která začala hudební kariéru v 80. letech jako rebelující mladá žena, se snažila zpracovat vlastní zkušenosti s potlačováním sámské kultury a jazyka, což výrazně ovlivnilo její umělecký projev. V rámci sámské, ale i obecně severské hudební scény je dnes Mari Boine uznávanou hudební ikonou. V roce 2024 zaznamenala velký ohlas v norském televizním pořadu Když se setkáváme, kde se divákům přiblížila jak svou hudbou, tak osobními příběhy o svém životě a svém kulturním odkazu.

Wimme Saari se narodil v roce 1959 v Kelottjärvi, v severozápadní části finského Laponska. Spolupracoval s rockovými i experimentálními hudebníky, stejně jako s interprety world music, v Náměšti nad Oslavou si vyzkoušel společný koncert s naším Hradišťanem. Sám se věnuje už zmíněnému tradičnímu zpěvu zvanému joik, který hodně pracuje se zvuky přírody. Wimme jako moderní zpěvák joiku se ovšem inspiruje i takovými zvuky, jako je hřmot letadlových vrtulí nebo motorů.

Když Hildá a Viivi, dvě mladé finské hudebnice, poprvé slyšely hudbu jedna druhé, vznikl nápad spojit joik a akordeon. Tyto dva nástroje – starodávná sámská forma zpěvu a tradiční finský hudební nástroj – jsou natolik odlišné, že dosud nebyly spojovány. Duo Vildá tedy kombinuje joiky, swingující rytmy a improvizaci, a to naprosto fascinujícím způsobem.

Marja Mortensson je jihosámská zpěvačka z Engerdalu v norském kraji Innlandet. Pochází z rodiny chovatelů sobů a vyrůstala ve Svahken sijte, tradiční komunitě v kraji Hedmark. Její hudbu silně ovlivňuje kultura a jazyk jižních Sámů, kterým dnes hovoří jen přibližně 500 lidí. V roce 2017 byla Marja Mortensson jmenována Fylkesjoiker, oficiiální zpěvačkou joiku kraje Troms. V roce 2023 vystoupila v dokumentárním filmu Beyond Tradition: Power of Nature's Voices, kde hovoří o významu tradic a joiku ve svém životě.

V čele skupiny Solju stojí dvě sámské zpěvačky joiku z Finska – Ulla Pirttijärvi a její dcera Hildá Länsman, kterou jsme v pořadu už poslouchali jako členku dua Vildá. Spolu s nimi skupinu tvoří kytarista Samuli Laiho, který také programuje elektronické doprovody, a dalším členem je baskytarista a hráč na další nástroje Janne Oinas. Jejich album Uvjamuohta neboli Prachový sníh je věnované jaru, období, kdy severská krajina doslova září díky odrážejícím se slunečním paprskům. Právě jarní přírodou se obě zpěvačky při vzniku a natáčení alba inspirovaly. Mimochodem když se členek skupiny Solju někdo zeptat, jak by svou hudbu charakterizovaly pěti přídavnými jmény, odpověděly takto: „Temperamentní, barevná, zemitá, éterická a opravdová.“ Skupina v roce 2019 získala v Kanadě cenu za nejlepší domorodou nahrávku.

Zpěvačka Hildá Länsman má vedle dua Vildá a skupiny Solju ještě kapelu Gájanas, která kombinuje rockovou hudbu a folklor Sámů. Vedle zpěvačky skupinu tvoří Nicholas Francett, který hraje na kytaru a violoncello, Erkki Feodoroff na basu a Kevin Francett na bicí.

Sámská zpěvačka ze Švédska Katarina Barruk propojuje joik s alternativním popem a jazzem. Katarina vedle své hudební kariéry pracuje jako učitelka sámštiny ve městech Umeå a Storuman a také v organizaci Algguogåhtie, která podporuje zachování takzvané ume sámštiny, svého rodného jazyka, který je na pokraji zániku. O zachování jazyka se snaží i její otec Henrik Barruk, který je mimo jiné autorem gramatiky této varianty sámštiny.

Torgeir Vassvik z Norska je představitelem takzvané druhé vlny sámské hudby. Vychází ze tří zdrojů. Jedním z nich je inspirace přírodou, druhým domorodá sámská kultura a třetím překračování žánrových hranic. Spolupracuje s různými orchestry, sbory, jazzovými i klasickými hudebníky. Vassvik sice žije v norském hlavním městě Oslu, ale pochází z nejsevernější výspy evropské pevniny, z Gamviku. Jeho aktuální album White vyšlo pouhé dva týdny před premiérou tohoto pořadu a kombinuje svérázný vokální projev, inovativní hru na kytaru a moderní zvukový design. Důležitým partnerem je zde Torgeiru Vassvikovi Juhani Silvola, finsko-norský skladatel, kytarista a producent, který se specializuje na experimentální elektroakustickou hudbu.

Na závěr pořadu budeme poslouchat zpěvačku Annámáret ze severu Finska, která své album Bálvvosbáiki vydala v srpnu 2024. Ánnámáret na něm klade do kontrastu tradiční sámský pohled na svět s moderním přístupem. Album natočila v osvědčené sestavě s Ilkkou Heinonenem, hráčem na finskou lyru jouhikko, a s producentem elektronické hudby Turkkou Inkiläm. Na koncertech je součástí týmu také mediální umělkyně Marja Viitahuhta, která má na starosti video art. Hudba na novém albu kombinuje tradiční sámský zpěv joik a starou tradici karelsko-estonského smyčcového nástroje jouhikko s moderními elektronickými zvuky.