Slyšte, lidé! – Sólo pro kytaru 2025

Adrian Raso je kanadský kytarista, který se pohybuje na pomezí jazzu a rocku. V roce 2014 spojil své síly s rumunskou dechovou kapelou Fanfare Ciocărlia na albu Devil’s Tale, které zaznamenalo mezinárodní úspěch a vedlo k několika turné. Nyní, po více než 10 letech, se kapela s kytaristou dali znovu dohromady. Vydali album The Devil Rides Again, které obsahuje osm autorských skladeb a nové aranže písní jako Jolene od Dolly Parton nebo I’m A Man od The Spencer Davis Group. A nechybí ani pocta slavnému kytaristovi Django Reinhardtovi.

Flaco de Nerja je slovenský kytarista a skladatel, vlastním jménem Braňo Krajčo, který vychází z tradičních flamencových forem, jako jsou rumba, tangos nebo bulerías. Hrát si budeme z alba Curiosity session vol. 1 – Flamenco in my heart, jehož vznik inicioval a na které si přizval další hudebníky z několika zemí. Všichni spolu komunikují právě na základě flamenca – cílem byla snaha slyšet, jak znějí Flacovy skladby obohacené o nové přístupy.

Ze spolupráce dánského kytaristy Kaspera Søeborga, flétnistky Chris Poole a hráče na perkuse Nanthu Kumara vzniklo album Diversity. Kytara zde vedle harmonických doprovodů plní roli plnohodnotného jazzového nástroje. Kasper Søeborg tvoří témata i reakce, které evokují improvizaci, ale zároveň pevně vycházejí z motivické práce – v jedné skladbě například prostřednictvím kytary napodobuje zpěv ptáka. Søeborgova hra se vyznačuje barevností, jemností a dynamikou. Jeho melodické linky se často proplétají s flétnou, jindy tvoří rytmicko-harmonický základ, ale vždy jsou výrazově bohaté. Jak kytarista řekl nedávno v rozhovoru pro naše rádio, každou skladbu vnímá jako příběh beze slov – a kytara je pro něj nástrojem, jak tento příběh tlumočit. Jeho hra má scénický charakter a navozuje obrazy.

Pod albem Arrival je podepsaný vyhledávaný studiový kytarista a autor filmové hudby ze Spojených států Michael O’Neill. V minulosti spolupracoval například s umělci jako Al Jarreau, Natalie Cole, George Benson nebo Aretha Franklin. Patří mezi nejčastěji angažované studiové kytaristy v Los Angeles za posledních desítky let. Během své 40leté kariéry se podílel na stovkách nahrávek, odehrál desítky mezinárodních turné a vydal pět sólových alb. Na své album Arrival si pozval výběr špičkových studiových hudebníků, s nimiž v minulosti v Los Angeles spolupracoval.

Paolo Angeli je avantgardní kytarista ze Sardinie. Studoval místní tradiční hudbu, takzvaný „zpěv s kytarou“ – canto a chitarra, a tento žánr obohatil o nové prvky a posunul do světového kontextu. Svou techniku hry dnes označuje slovy „preparovaná kytara“, což má evokovat „preparovaný klavír“, dobře známý milovníkům alternativní hudby. Angeli si pro tento svůj speciální styl hraní sestrojil jedinečný nástroj s prvky violoncella a kytary. Paolo Angeli  spolupracoval se světoznámými hudebníky ze Spojených států nebo Japonska, společné album natočil i s českou houslistkou a zpěvačkou Ivou Bittovou. Své nové album Lema věnoval své mamince Marii Vittorii, zvané Mavi. Ta celý svůj život bojovala za lidská práva, proti sociálním nespravedlnostem a patriarchátu, byla aktivní ve feministickém hnutí, a přitom vařila skvělé jídlo, ráda plavala a chodila do lesa na houby a chřest. Hudebník jí děkuje za to, že s ním sdílela každé krásné poznání v životě i v hudbě.

Album s názvem Flamenco Mediterráneo natočil mladý katalánský kytarista Carlos Coronado. Doprovázejí jej Montserrat Martos na housle a Marc López a Pere Martínze, kteří rytmicky tleskají, což je obvyklý způsob rytmického doprovodu u tohoto hudebního žánru. Samotný Coronado začal hrát na kytaru jako teenager a původně se věnoval rockové hudbě. Postupně se však dostal k flamencu a začal prvky tohoto stylu začleňovat do svých kompozic, inspirovaných krajinou Středomoří. Ovšem flamencový rytmus a struktury jsou pro něj pouze rámcem, který při komponování používá. V žádném případě se nesnaží o přesnou nápodobu klasických flamencových skladeb, spíše u něj jde o volnější inspiraci.

Flamenca se dotkneme i ve skladbě Shahaba Tolouieho. Je to původem íránský kytarista žijící v Česku, který čerpá jednak z tradiční perské hudby a jednak právě ze španělského flamenca. Zatímco dříve svou hudbu spojoval s verši z tradiční perské poezie, na novém albu Oxymoron využívá texty současného básníka Mohammada Zarghamiho, které reflektují současný Írán a osobní prožitky. Hlavními tématy alba jsou životní paradoxy a hledání krásy v chaosu. Tolouie na albu používá originální ladění kytary, inspirované perským nástrojem setar.

Pod albem De Berlín a Buenos Aires, Z Berlína do Buenos Aires, je podepsána německá kytaristka Nora Buschmann. Původně klasická hráčka pojala toto své album jako poctou argentinskému autorovi a hudebníkovi Carlosu Moscardinimu a natočila je ve spolupráci s různými jazzmany a folkovými interprety. Na albu se tak ve střídmých aranžích vedle kytary objevují například bandoneon nebo klarinet. Nora Buschmann je mezinárodně uznávaná sólová kytaristka, která získala řadu cen a pravidelně koncertuje po Evropě i Jižní Americe, kde zároveň vede mistrovské kurzy a je porotkyní různých soutěží.

Španělský kytarista Melón Jiménez a flétnistka Lara Wong na svém albu Confluencias propojují zvuk akustických nástrojů s prvky elektronické hudby. Spojují tak tradici s hudební avantgardou a známé s neznámým. Na albu vedle sebe stojí virtuózní pasáže hrané na flamencovou kytaru s momenty, ve kterých převažuje právě elektronika. Lara Wong improvizuje na klasickou flétnu, ale také na indickou flétnu zvanou bansuri.

Album The Hot Club of Tenerife natočil italský kytarista Filippo Dall’Asta. Album, které vyšlo v říjnu 2024, má být „oslavou náhodných setkání, hudebního dobrodružství a zvědavosti“ na půdorysu hudebního žánru, který existuje už více než 100 let. Tímto žánrem je gypsy jazz, inspirovaný především nahrávkami z 30. let minulého století, ale obohacený novými prvky. Na albu například účinkuje smyčcové kvarteto a kytarista ve skladbách cituje i novější rockové kapely. Filippo Dall’Asta pochází z Itálie, ale v roce 2022 se přestěhoval na ostrov Tenerife, kde začal spolupracovat s místními hudebníky.

Joonas Widenius je finský kytarista, jehož hra se vyznačuje technickou precizností i hlubokým výrazem, který čerpá jinak z tradičního flamenca a jednak z finské hudební krajiny. „V jeho rukou se kytara stává mostem mezi andaluskou vášní a severskou melancholií,“ můžeme se o něm například dočíst. Album Estrella del Norte, Severní hvězda, natočil Widenius společně se zpěvačkou Annou Murtolou, která se ve Finsku také programově věnuje flamencu. Widenius se na albu profiluje jako kytarista s vlastním zvukem a vizí – jeho hra je niterná i vzrušující, střídá rozjímavé pasáže s pulzujícím rytmem a dokazuje, že flamenco může být zároveň věrné tradici i otevřené světu. Album Widenia představuje nejen jako doprovazeče, ale i jako samostatného vypravěče. Jeho kytarové linky mají melodickou hloubku i rytmickou energii, která posouvá flamenco mimo jeho tradiční rámce a otevírá ho novým, seversky laděným emocím.