Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Estonska

Jako první se nám představí kapela, které se podařilo hrát i na velkých festivalech a obřích pódiích, ale nedávno po 12 letech fungování ukončila svou činnosti – minimálně na nějakou dobu. Poslední koncert proběhl v srpnu 2025. Kapela si říkala Trad.Attack! a šlo o trio, které tvořili Sandra, Jalmar a Tõnu. Vycházeli sice z estonského folkloru, ale propojovali jej s klasickou i dechovou hudbou a také s elektronikou a rockem. V jejich písních uslyšíte estonské dudy, dvanáctistrunnou kytaru, bicí, trombón, zvonkohru nebo brumle, ale stejně důležitá je práce se zvukem, efekty a zesilovači. Jádro tvorby Trad.Attack! tvořily zhudebněné lidové texty a důležitá byla také spolupráce s umělci z jiných zemí.

Estonská hudebnice Eva Väljaots, hráčka na tradiční nástroj kannel, se během studijního pobytu v Helsinkách seznámila s anglickým houslistou Robbiem Sherrattem a společně natočili album s názvem Skylark. I když Eva čerpá z tradiční hudby, nepovažuje se za folklorní hudebnici. Vystupuje hlavně s vlastní tvorbou, experimentuje a často improvizuje. Přitom používá více variant nástroje kannel, což je vlastně druh citery. Na počátku 20. století byl kannel vzácný, ale kulturní hnutí za sovětské éry podporovalo vývoj a hraní větších variant nástroje, zatímco vliv finských hráčů na příbuzný nástroj kantele pomohl udržet tradici malých kannelů. Jméno „kannel“ pravděpodobně pochází z prabaltské formy kantlīs nebo kantlēs, což původně znamenalo „zpívající strom“. Ostatně kořen „kant“ máme ve slovech kantor nebo kantáta. Vedle finského kantele známe příbuzné nástroje v Lotyšsku, kde se jim říká kokles, v Litvě je to kanklės a v Rusku mají k tomuto nástroji nejblíže gusli.

Už několik koncertů v Česku a z toho už tři v Brně v rámci festivalu Maraton hudby mělo estonské duo Puuluup. Letos se už pánové Ramo a Marko tak dobře naučili Česky, že v brněnském Sono Centru své písně o zemědělství a běžeckém lyžování uváděli z větší části v českém jazyce. Samotné texty písní dua Puuluup kombinují estonštinu, finštinu, ruštinu a angličtinu s vymyšlenými jazyky. Vedle sportu a zemědělství jsou častými tématy stromy a jídlo. S albem Viimane Suusataja, Poslední lyžař, se Puuluup v roce 2021 dostali na druhé místo žebříčku World Music Charts Europe, později se představili například na světovém hudebním veletrhu WOMEX, měli turné v Indii a na přelomu září a října 2025 je čeká velké turné po Spojených státech. Zahráli si živě také ve studiu našeho rádia a v roce 2024 reprezentovali Estonsko ve finále Velké ceny Eurovize. Oba členové dua, Ramo Teder a Marko Veisson, hrají na talharpy, což je další tradiční pobaltský nástroj. Jedná se vlastně o smyčcovou lyru, podobnou finskému nástroji jouhikko. Písemné doklady o podobných nástrojích máme v severských zemích asi od 14. století. Dnes na talharpy vedle dua Puuluup hrají i další moderní interpreti, například skupina Strand… Rand, o které dnes bude ještě řeč. Název talharpa pravděpodobně pochází ze slova tagel, což znamená „koňské žíně“.

Skupina Rüüt se inspiruje lidovou hudbou a přírodou – do svých písní zapojuje folklorní motivy i melodie napodobující zpěv ptáků. Zároveň si ponechává žánrovou svobodu. Kapelu tvoří zpěvačka a hráčka na melodiku Maarja Soomre, houslistka a zpěvačka Maili Metssalu, Juhan Uppin s estonským akordeonem a kantele a kytarista Jaan-Eerik Aardam. Jejich první album Maasikille – Jahody – vyšlo v roce 2015, následovalo Kadakad – Jalovec – a aktuální nahrávka má název Kiriküüt, tedy Slavík.

I dámské Duo Ruut vychází z estonského folkloru a využívají tradiční texty a motivy, které kombinují a zasazují do nového hudebního kontextu. Podobně jako Eva Väljaots hrají na kannel – ovšem tak, že používají obě dohromady jeden nástroj, který mají položený mezi sebou a hrají na něj čtyřručně. Katariina a Ann-Lisett z Dua Ruut patří k mladé generaci estonských hudebníků, kteří znovu objevují a moderně interpretují folklor. Samy zdůrazňují, že v Estonsku je lidová hudba velmi dostupná díky bohatým databázím a že probíhá jakýsi „boom“ propojení folkloru s různými žánry. Duo Ruut je další z estonských kapel, které vystupují na velkých festivalech po světě. Letos si zahrálo například na velkém britském festivalu v Glastonbury, a stalo se tak první kapelou, která na této akci odehrála repertoár s texty v estonském jazyce. V červnu 2025 Duo Ruut vydalo své druhé album s názvem Ilmateade, Zpráva o počasí, na kterém najdeme písně o vztahu mezi přírodou, počasím a lidskými emocemi. Na albu spolupracoval uznávaný portugalský mistr zvuku a producent José Diogo Neves.

Podobně jako jiní interpreti i Mari Kalkun ve svých písních často zpívá o lese, který je pro Estonce zásadní součástí života. Pro Mari osobně les znamená klid a zdroj inspirace. Často zhudebňuje básně, včetně těch psaných v dialektu vöro z jižního Estonska, odkud pochází. Tento archaický jazyk považuje za inspirativní a blízký. Zajímá se o prastaré estonské písně runo s tisíciletou tradicí. Tyto písně objevila na festivalu ve Viljandi a propojuje je s vlastní tvorbou. V roce 2023 Mari Kalkun natočila album Stories of Stonia. Motivem k jeho vzniku byla prý zvědavost a touha propojit starou tradici s dnešním světem – zejména s otázkami nadměrné spotřeby a změn klimatu. Album vzniklo ve spolupráci s anglickým písničkářem Samem Lee a hostuje na něm norský hráč na tubu a basovou trubku Daniel Herskedal. Základem jsou ale Mariin zpěv, estonský kannel, klavír, elektronika a doprovodné vokály.

V roce 2019 vyšlo album Uhke ja vaba, Hrdé a svobodné, od čistě ženské kapely s názvem Naised köögis, Ženy v kuchyni. Členky kapely říkají: „Pro naše písně je typický nádech humoru, nekompromisní smysl pro absurditu a tradiční upřímný cit pro život. Pravda, o které zpíváme, se projevuje mnoha různými způsoby a může být bolestivá, veselá, lichotivá, děsivá, vděčná nebo nesmírně trapná.“

Estonsko-švédská skupina Strand… Rand vydala album s názvem Põhjast tõusvad iilid, Poryvy větrů ze severu. Nahrávka zachycuje písně obou zmíněných etnik včetně skladeb, které si Estonci a Švédové navzájem předávali a které existují v obou jazykových variantách. Album je uspořádané chronologicky – začíná kolem roku 1850, pokračuje obdobím první republiky, sleduje odchod estonských Švédů malými loděmi přes moře do Švédska na začátku sovětské okupace Estonska a zachycuje i jejich první roky v nové zemi. Nahrávka obsahuje písně v estonštině, ve švédštině a v nářečí pobřežních Švédů žijících v Estonsku. V čele skupiny stojí zpěvačka a houslistka Sofia Joons, dále hrají Meelika Hainsoo na housle, Robert Jürjendal na kytaru a Mall Ney na harmonium.

Členy ze Švédska a Estonska má také skupina Fränder, která vznikla v roce 2015. Estonský element v ní představuje Säde Tatar, která je přímo odchovaná estonským folklorem. Své druhé album Fränder II kapela natočila ve spolupráci s úspěšným švédským metalovým producentem Danielem Bergstrandem, což přidalo hudbě hutný a moderní zvuk, přestože písně vycházejí z folkloru. Fränder totiž kombinuje moderní folk se severskou a pobaltskou lidovou hudbou. Gabbi Dluzewski hraje na severskou mandolu, jeho bratr Daniel na basu a dále jsou v kapele další akustické nástroje.

Skupinu The Baltic Sisters tvoří čtyři zpěvačky ze tří pobaltských zemí, které se potkaly na světovém hudebním veletrhu WOMEX v Lisabonu v roce 2022. Spojuje je vášeň pro litevské polyfonní písně, tzv. sutartinės, které spolu s folklorem z Lotyšska a Estonska přetavily do vlastní verze baltského hudebního dědictví. Album Värav – Vārti – Vartai obsahuje nejen tyto vokální písně, ale i další ukázky pobaltského folkloru.

Slovo 6hunesseq v dialektu vöro znamená „vlhkost“. Skupina tohoto jména vznikla v roce 2021 díky společnému zájmu o tradiční estonské lidové chorály. Sestavu tvoří Marion Selgall, která zpívá a hraje na tamburínu, další zpěvačka Greta Liisa Grünberg se doprovází na talharpu a rámový buben, Maria Mänd hraje na housle a talharpu a Kaise Kuslapuu na varhany. Jejich album Ma olen maa peal v66ras, Jsem hostem na této zemi, obsahuje devět lidových chorálů a čtyři písně ve stylu runo, které kapela upravila do současné podoby.

Jako poslední si představíme akordeonistku a skladatelku jménem Maimu Jõgeda. Její album Nordic Reflections obsahuje autorské skladby inspirované severskou lidovou hudbou a dvě estonské lidové písně. Hlavním tématem alba je naplňování snů, překonávání výzev a hledání naděje a útěchy v nádherné severské krajině. Autorka své skladby komponovala během studií a cest po Švédsku, Dánsku, Finsku a Norsku v letech 2019–2023.