Raphael De Cock a Oscar Beerten – nejen o kapele Enara Navaira

Hudba Enara Navaira nevychází z přehrávání lidových písní, ale z autorské tvorby, která čerpá z hluboké znalosti tradičních kultur. Členové kapely používají nástroje spojené s různými regiony Evropy, inspirují se jejich zvukem, technikami hry i vícehlasým zpěvem, ale výsledkem nejsou stylové koláže ani folklorní rekonstrukce. Společně hledají přirozené propojení mezi severskou, středomořskou, karpatskou nebo balkánskou hudbou a vytvářejí vlastní hudební jazyk založený na respektu k jednotlivým tradicím. 

Oba hudebníci zdůrazňují, že práce s cizími tradicemi vyžaduje pokoru a důkladné poznání jejich původního kontextu. Nestačí převzít melodii nebo exotický nástroj – důležité je porozumět tomu, proč hudba vznikla, jakou měla funkci a jak o ní přemýšlejí lidé, kteří v dané tradici vyrůstali. Proto se inspirují současnými hudebníky z jednotlivých zemí, konzultují s nimi své nápady a teprve poté hledají nové možnosti využití tradičních nástrojů v autorské hudbě. 

Významnou roli v tvorbě Enara Navaira hraje jazyk a zvuk lidského hlasu. Raphael de Cock popisuje, že jej vedle hudby fascinují různé způsoby zpěvu a zvukomalebnost jazyků. Skupina proto místo angličtiny pracuje s vlámskými dialekty nebo dokonce s velmi starými podobami vlámštiny. Důležitější než srozumitelnost textu je pro ni barva slov, jejich rytmus a schopnost vytvářet atmosféru, která přirozeně doplňuje instrumentální složku hudby. 

Enara Navaira je pouze jedním z projektů obou hostů, kteří se pohybují na pomezí folku, jazzu, world music i experimentální tvorby. Oscar Beerten působí například v mezinárodních souborech Raske Drenge a Alterne, Raphael de Cock vedle Enara Navaira spolupracuje se souborem Zefiro Torna na multimediálním projektu Balsam, propojujícím hudbu s divadlem, gastronomií a rituální performancí. Jejich společným jmenovatelem je neustálé hledání nových zvukových možností a mezikulturních inspirací.