Maimu Jõgeda – sólová tvorba jako dárek pro sebe

Estonská lidová hudba je podle Maimu Jõgeda úzce spjatá se zpěvem a s přirozeným používáním hlasu, i když člověk není profesionální zpěvák. Pokud jde o používání akordeonu, zmiňuje současné průkopníky, jako jsou Tuulikki Bartosik nebo Kulno Malva, kteří posílili roli akordeonu v estonské tradici. Připomíná, že akordeon se dlouho nepovažoval za vhodný lidový nástroj, sběratelé jej dokonce odmítali. Dnes však – i díky jejím aktivitám – pomáhá „dávat nový život hudbě jiných nástrojů“.

Sama Maimu začala se sólovou tvorbou po rozpadu své studentské kapely. Z nostalgie začala hrát své skladby sama a uvědomila si, že je dokáže interpretovat i bez kapely. Sólo pro ni představuje prostor pro sebevyjádření: „Moje sólová tvorba je takovým malým dárkem pro sebe samu – prostorem, kde mohu zazářit.“ Současně stále miluje hraní v kapelách, například v Alterne a Hostikka.

Maimu Jõgeda má na svém kontě zatím tři vydaná sólová alba. Na druhém z nich upravila estonské dudácké melodie pro akordeon, přičemž se „tajně“ učí hrát i na samotné dudy. Na třetím albu rozvíjí techniky inspirované Anttim Paalanenem, přidává stomping a experimentuje se zvukem, i když některým posluchačům připadá, „že to už není Maimu“. Sama říká: „Ale je. Pořád jsem to já.“ Světový veletrh WOMEX, během nějž jsme rozhovor natáčeli, ji inspiroval k tvorbě a plánuje čtvrté album, kde chce více pracovat se zpěvem.