Ulrychovi Hana a Petr: Ententýny/Příběh

Poprvé na CD vycházejí dvě klasická alba sourozenců Ulrychových a jejich skupiny Javory. Tato dvojitá reedice je podle mého soudu zatím nejzáslužnějším vydavatelským počinem nového vydavatelství Brothers Records, jehož spolumajitelem (podle internetové verze obchodního rejstříku) je i Petr Ulrych. Při poslechu nahrávek z let 1978 a 1987 jsem si uvědomil, jak dlouho už Javory patří k nejzajímavějším souborům českého folku a v jakých variacích dokážou zpracovávat a nabízet českou písničku.

Ententýny (1978) je obyčejné písničkové album, jakých později Javory natočily ještě několik. Na málokterém z nich (pokud nepočítám znovu natočené výběry typu To nejlepší s Javory nebo Ze starých LP) se však asi nenacházelo tolik silných hitů pohromadě. Když jsem CD poslouchal ve svém kanceláři, otočil se ke mně kolega s dotazem: Natočili ti Ulrychovi někdy něco lepšího? - Samozřejmě bychom mohli polemizovat, zda například novější alba jako O naději a Malé zrnko písku, načichlá world music, nejsou ještě o něco silnější a zajímavější. Podle mne jsou. Nicméně Ententýny opravdu patří ke klasice a je s podivem, že na stříbrném kotoučku vyšlo až nyní. Písně jako Jízda králů, Javory, Tráva, Zvon, Ententýny, Putovali kdysi hudci nebo Ideál se sice objevovaly i na novějších nosičích, avšak zde je máme všechny pohromadě v originálních verzích se zakladatelskou generací Javorů (Josef Hanák na kontrabas, Petr Oliva na cimbál, Josef Ondrůj na housle a violu...).

Už na tomto albu Ulrychovi ukazují, jak se jejich hlasy hodí k folku a jak se krásně doplňují. Hanin klenutý vokál naplní dynamikou i jinak unylou Duhovou lásku, zatímco Petr přirozeně a civilně vypráví. Typickým duetem, ve kterém si vychutnáte obě polohy, je například titulní Ententýny. Bigbítovou minulost sourozenecké dvojice evokuje pouze píseň Dopisy, avšak více než Atlantis nebo Vulkán mi připomíná tvorbu Synkop ze 70. let a vůbec artrockovou vlnu.

Druhý díl kompletu, reedice LP Příběh, představuje ucelené pásmo na motivy Vančurovy Markéty Lazarové. HItů je logicky méně, protože zde písně zapadají do celku a některé po vyjmutí z kontextu téměř ztrácejí smysl. Přesto i na této desce najdeme některé z nejsilnějších melodií, jaké Petr Ulrych složil. Krásné je především Zvláštní znamení, ve kterém se i Hana (po vzoru svého bratra) stává civilní vypravěčkou, aniž by její hlas ztrácel na naléhavosti. Dále stojí za pozornost bohaté aranže písně Malý koník, předjímající úspěchy žánrově příbuzného Hradišťanu v 90. letech, nebo dramatická úprava Já nejsem loupežník, kterou Ulrych (řečeno s trochou nadsázky) reagoval na módu diskotékové hudby v 80. letech.

Na obou částech kompletu hrají Javory, v obou případech však ještě v roli opravdu doprovodné kapely. Éra, kdy Petr Ulrych začal svá alba nadepisovat Hana a Petr Ulrychovi & Javory, měla teprve přijít. Hráčské výkony jsou decentnější než na současných projektech kapely, spíše jen podbarvují hlasy obou sólistů. V Příběhu sice hudební složka vyčnívá o trochu víc, avšak zde kapelu posílilo jedenáct hostů včetně trumpetisty (Václav Týfa) nebo programátora bicích (Pavel Fořt).

V dnešní době hudební vydavatelé postupně a velmi podrobně mapují hudební kariéru například Karla Gotta nebo Heleny Vondráčkové. V rámci jejich kompletních edic vycházejí na CD nejen celá stará alba, ale i singlové a dosud nevydané raritní nahrávky. Škoda že někdo něco podobného někdo už dávno neudělal s písněmi Hany a Petra Ulrychových, protože v jejich CD diskografii stále zejí díry. Chválím tedy vydavatelství Brothers Records, že dvě z těchto mezer zacelilo. A budu se těšit, že se podobně objeví ještě další reedice. Protože na rozdíl od Gotta a Vondráčkové mají Ulrychovi svými písněmi stále co říci.

Vydavatel: Brothers Records
Rok vydání: 2004
Žánr: folk
Celkový čas: 41:41 + 40:25