Štěpánka Balcarová: Life And Happiness Of Julian Tuwim (recenze)

S tvorbou polského básníka Juliana Tuwima (1984–1953) posluchače české nekomerční hudby seznámil v roce 1993 Vladimír Václavek, který na své první sólové album Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj zařadil jeho zhudebněnou báseň Svlečená v salóně. Programově se Tuwimovi už několik let věnuje skupina Bellevue v čele s Janem Chalušem, která z jeho veršů sestavila album Sloky o pozdním létě (2013, s účastí Doroty Barové a Jana Jiruchy). Další české album sestavené výhradně z Tuwimových veršů nyní zkomponovala a produkovala trumpetistka Štěpánka Balcarová, která v Tuwimově vlasti studovala a s polskými hráči spolupracuje ve své kapele Inner Spaces.

Vedle špičkových instrumentalistů, které vybírala z tuzemské i polské jazzové scény a také z oblasti mimo jazz (nejen keltskou hudbou odchovaný flétnista Robert Fischmann), ke spolupráci přizvala zpěvačku Małgorzatu Hutek. Absence jejího jména na obalu alba je ostatně podle mne jedinou vadou na kráse jinak téměř dokonalého projektu. Při vší úctě k ostatním hudebníkům – a každý z nich hraje na albu důležitou roli – je to totiž právě tato mladá dáma původem z Lodže (což bylo mimochodem i Tuwimovo rodné město), jejíž hlas ve spojení se Štěpánčinou hudbou vykresluje různé nálady polských veršů.

Zvolené básně jsou rozličné formou, rozsahem i charakterem. Většinou s pravidelným veršem a jednoduchými rýmy, ale s různou délkou a především různým obsahem: od bezstarostné přírodní lyriky přes drásavé metafory básně Życie až po dvě vroucí duchovní skladby v závěru – Wszystko a Chrystusie… Zvlášť druhá z nich, modlitba ke Kristu, je zajímavá a dojemná vzhledem k Tuwimovu židovskému původu a levicovému zaměření. Vybrané básně jsou skvěle seřazeny – tak, že tvoří ucelené pásmo s jasným směřováním od každodenních radostí a starostí k naději. Přitom škále nálad odpovídá rejstřík výrazů, který zpěvačka používá – od šepotu přes vyprávění až po jasný zpěv ve vyšších polohách, podmalovaný například basklarinetem Marcela Bárty.

Małgorzata Hutek je zde hlavní vypravěčkou Tuwimových příběhů, ale nikoli vypravěčkou jedinou. V jednotlivých písních se skvěle doplňuje například s flétnou (Moment), s kontrabasem (Wszystko) nebo s trubkou a/nebo saxofony (Szczęście). Třebaže se jedná o album písňové, ve skutečnosti hraje hudba mnohem více než doprovodnou roli. Štěpánce Balcarové se vlastně podařilo u všech písní (u každé jinou měrou) jednak zhudebnit báseň, ale současně napsat plnohodnotnou jazzovou skladbu, která by mohla fungovat i při nahrazení lidského hlasu jiným melodickým nástrojem. Ostatně volba polštiny je pro české posluchače zajímavá, protože slovům zčásti rozumíme, zčásti pro nás zůstávají zahalena tajemstvím a vnímáme právě jen melodii a výraz jazyka. Ve čtrnáctiminutové skladbě Wszystko je samozřejmě dostatek prostoru pro sóla a celokapelovou hru, ale velmi zajímavé pasáže beze slov najdeme i v osmiminutovém Szczęście, v devítiminutové roztančené Życie  moje a v dalších skladbách.

Ve skutečnosti však není třeba řešit, zda jde více o písně na básníkovy texty, nebo o jazzové skladby. Album funguje jako celek, a to v několika rovinách: vedle už naznačeného směřování celé suity Tuwimových básní k jasnému cíli (a závěrečná klidná Chrystusie… je skutečně vrcholem jinak velmi vyrovnaného alba) stojí za pozornost dramatický hudební vývoj v jednotlivých písních a vrstvení nástrojů v nich, což má vše logiku i napříč celým albem. Dobře zvolené ilustrace Pavly Malinové v bookletu, které svou náladou s Tuwimovými verši korespondují, pak tento promyšlený celek jen podtrhují.

Vydavatel: Animal Music
Rok vydání: 2017
Žánr: jazz
Celkový čas: 64:22

www.stepankabalcarova.cz

Článek vznikl pro časopis Harmonie.