Slávek Janoušek: Nestíhám (recenze CD)

Slávek Janoušek: Nestíhám (recenze CD)
24. května 2008 Recenze, Folk Autor: Milan Tesař

„Zjistil jsem, že CD vydávám pravidelně vždy každých pět let. Dříve nestíhám,“ vysvětluje písničkář Slávek Janoušek v bookletu svého nového alba. Na něm řeší otázky terorismu, chladnoucího vztahu, stěhování, rodinných Vánoc nebo cestování. Přidal dvě legrácky a výsledkem je velmi povedená kolekce, pestrá a kompaktní zároveň. Máte rádi písně Slávka Janouška? A znáte ty nejnovější? Přispějte do diskuse poté, co si přečtete naši recenzi.

Slávek Janoušek: CD NestíhámPísničkář Slávek Janoušek nestíhá. Tvrdí to v názvu svého nového alba a je to pravda. Už několikrát mi do živého vysílání přišel na poslední chvíli či dokonce až po začátku pořadu. „A tak nerad vám pozdě chodím / Tedy / Víc nerad vlastně chodím dřív,“ popravdě přiznává v titulní písni. Avšak pokud má člověk vlastní tempo a tomu se přizpůsobuje, je to také dobře. „Zjistil jsem, že CD vydávám pravidelně vždy každých pět let. Dříve nestíhám,“ nabízí autor v bookletu alba další přiznání. A buďme vděční, že nechrlí řadové desky rychleji a bez rozmyslu. Ve Slávkově případě je zřejmě pět let ideální doba na to, aby vznikla kolekce pestrá a přitom sevřená, s velkým množstvím potenciálních hitů a přitom nepodbízivá. Kolekce, která řeší témata globální i lokální, nebojí se humoru a přitom nabízí spoustu příležitostí k zamyšlení. Přesně takové je Nestíhám, jedno z nejlepších Janouškových alb.

Ačkoli se řada písní na desce nese v klidnějším tempu, úvodní svižnější Nestíhám je dostatečně charakteristická. Jednak nám zde písničkář předkládá své už zmíněné životní credo („Čas / klid / Stačí jen ve správnou chvíli / Po správné chodbě jít,“ zpívá svou typickou intonací rozvolněné verše pohodové písně), jednak folkrockovými aranžemi jako by navazoval na svou předchozí desku Letadlo. Naopak druhá – zpočátku nenápadná a vzápětí neuvěřitelně melodická – píseň 1+1 náladou připomíná poslední album tria Janoušek–Lenk–Redl. Autorem jejího textu je Jakub Horák, který se zde představuje jako dobrý epik s až nohavicovským smyslem pro detail („V plechovém sudu / V centru periferie / Hoří to co den dal / Od starých Lidovek / Až po textilie…) a především s poetikou blízkou Janouškově. Sociální téma vzápětí střídá neméně mrazivá Rebecca s existenciálními otázkami na pozadí zdánlivě nevinného virtuálního vztahu. V následné rodinné historce (s milým staromileckým doprovodem) Vždyť je to všude stejný autor načrtává téma cestování, ke kterému se později vrátí ve svobodomyslné písni Tam anebo tam.
Daleké kraje však pro Janouška nepředstavují jen cesty a dobrodružství. V jedné z nejsilnějších písní alba se písničkář vyrovnává s hrozbami terorismu (Zprávy v přímém přenosu), aby se úplně v závěru alba – už v lehčím tónu – vrátil k tematice smrti (Týden).
Vedle témat celosvětových či filosofických nabízí album i mikrosondy místopisné (Modré oči) a „vztahopisné“ (Žena a muž o situaci, která po letech nastane v každém vztahu a z které je – snad? – ještě cesta zpět). Zajímavé téma Janoušek zpracovává v Poslední noci ve starém bytě (loučení s domovem, kde jsme prožili mnoho let), jejímuž ději o několik let předchází Vánoce svaté rodiny (idylická črta z přípravy rodinných Vánoc).
Snad aby nás nenudil jen vážnými tématy, zařadil Janoušek na desku i dvě legrácky: Počítání oveček (s geniálním ovčím veršem „To je ale blbéééééé“) a beatboxové Uši. Odlehčená (i když posmutnělá) je také do reggae laděná píseň Tři černé kočky.
Vlastně není co dalšího dodat. Pokud máte Janouškův styl zpěvu jen trochu rádi, Nestíhám vás snad nemůže zklamat. A ti, kterým písničkářova typická dikce nezní zrovna libozvučně, mohou alespoň ocenit výborně zvládnuté textařské řemeslo, umění napsat stručný a přitom poutavý příběh a už zmíněný smysl pro detail. A také smysl pro humor, který se zde nijak netluče s písněmi tak vážnými, že po jejich poslechu mrazí v zádech několik dnů.

Vydavatel: Slávek Janoušek, Agentura JAN
Rok vydání: 2007
Žánr: folk
Celkový čas: 48:30