Iva Marešová & 999: Na křídlech koní (recenze CD)

Kdo by to byl řekl? Iva Marešová, někdejší zpěvačka a textařka sice solidní, avšak zaměnitelné poprockové kapely Deset očí, se spojila s elitou tuzemské folkrockové a příbuzné scény a s těmito pány muzikanty natočila citlivě zaranžované album. Album sice nadžánrové, s úkroky k popu, country či rocku, avšak s převažující folkovou náladou. S krásnými barvami akustických nástrojů, s výraznými melodiemi a s důrazem na texty.

Přesně to je první dojem z alba Na křídlech koní, které produkovali dva kytaristé: Michael Vašíček (AG Flek, ex-Každý den jinak), v jehož studiu deska vznikala, a Michal Pavlíček, který pro Ivu Marešovou napsal téměř polovinu písní. V kapele 999 najdeme vedle Vašíčka například baskytaristu Jiřího Meisnera (ex-Druhá tráva, dnes Kamelot), klávesistu a kytaristu Karla Macálku (ex-Každý den jinak) nebo kytaristu Jaroslava Friedla (Illustratosphere). Jako host ve dvou skladbách hraje na piano univerzální Zdeněk Král.

První dojem je tedy velmi pozitivní. Hned první (Pavlíčkova) píseň Křídla orlů je dobře napsaná, skvěle nazvučená, výborný je Králův klavír, svůj účel plní mužské sbory a zpěvaččin hlas připomene nejlepší momenty z alb Věry Martinové nebo Lenky Filipové. Při takové konstelaci pozitiv člověk autorce odpustí i drobné nedokonalosti v textu (gramatické rýmy). Druhá skladba Po spirále, kolektivní dílo kapely, vás přesvědčí, že pánové z 999 se Michalu Pavlíčkovi autorsky minimálně vyrovnají. Text je tentokrát hůře uchopitelný, abstraktní (připomíná mi například zapomenutou kapelu Bizarro z počátku 90. let), ale to není na škodu. Naopak, působí to mnohem lépe než poněkud těžkopádné metafory v Veroniky Boušové v písni Medově vlídná. Ve skladbě Jak chutná oceňuji snadno zapamatovatelný slogan, který naopak většině ostatních písní citelně chybí. V tomto případě mohu text (Jan Sahara Hedl) označit za řemeslně dobrý a za slučitelný se zvoleným stylem, který bych označil jako akustický pop.

Že je nadžánrovou zpěvačkou, dokazuje Iva Marešová v titulní skladbě Na křídlech koní, ve které se stylizuje do role čistokrevné country interpretky. Naopak směrem k takzvané nové akustické hudbě se celá kapela vydává v následující Ležím v horách, písni s bohužel hodně kostrbatým textem. Zde už posluchač začíná tušit, že právě slova budou hlavním problémem jinak solidně vyprodukovaného alba. Nezachraňuje to ani další příspěvek Jana Sahary Hedla Já nejsem zlá, který zpočátku náladou připomene jeho starší píseň Matka Zebra, jenže vzápětí vyšumí do ztracena. A přitom je Já nejsem zlá opět dobře napsaný akustický pop v americkém stylu, kterého se zpěvačka zhostila příjemným vyprávěcím stylem. Ani v následujícím Možná se Sahara nepředvedl jako výrazný textař a ani Pavlíčkova melodie vám v uších nezůstane. Totéž by se dalo říct také o Jen jednou, další písni autorské dvojice Pavlíček/Hedl. Oč zajímavější je countryová Málo věřím, opět kolektivní dílo kapely, hitová od prvních tónů! Zpěvačka se zde představuje opět v trochu jiné poloze – řekněme jako ochraptělá Pavlína Jíšová.

I když tedy obal alba zdobí slogan „Ve spolupráci s Michalem Pavlíčkem“, mám pocit, že písně, které složili členové kapely sami, vyznívají lépe. A texty, které si zpěvačka sama napsala (včetně například pokusu o básnický jazyk ve Třech cestách), vás sice nesrazí na kolena, ale dá se o nich hovořit aspoň jako o autorské výpovědi. Jan Sahara Hedl sice řemeslo ovládá, ale obsahově se s poselstvím alba (má-li mít deska nějaké poselství) míjí.

Na křídlech koní je především pěvecká etuda Ivy Marešové, která se představuje jako vyzrálá interpretka. Naplno to dokazuje v závěrečné převzaté baladě Od Země stínů, ve které připomene například Jitku Zelenkovou (což myslím jako lichotku). Současně jde o velký koncert výborných muzikantů, kteří si s různorodým materiálem dokázali poradit a představit jej sice pestře, avšak zároveň kompaktně. Skupina 999 na svém debutu dokázala, že dokáže připravit profesionální album ve všech směrech (od aranží přes zvuk až po velmi pěkný obal). Jen solidnější repertoár (snadno zapamatovatelnější melodie a skutečně větší důraz na texty) kapele chybí k tomu, aby zamířila od popové plytkosti na špici české folkové scény.

Vydavatel: Československá Muzika
Rok vydání: 2009
Žánr: folk
Celkový čas: 51:03