Beata Bocek, Trevor Coleman: One Moment (recenze CD)

Beata Bocek, Trevor Coleman: One Moment (recenze CD)
31. března 2018 Recenze, Jazz, Folk, Alternativní hudba Autor: Milan Tesař

Písničkářka Beata Bocek se během svého pobytu na Novém Zélandě zúčastnila natáčení rozsáhlého (tříalbového) projektu skladatele Trevora Colemana. Na CD One Moment je mu rovnocennou partnerkou. Přečtěte si recenzi alba.

Když písničkářka Beata Bocek chystala před dvěma lety své mimořádně povedené album O Tobje, zařadila na ně i písně inspirované svým pobytem na Novém Zélandu. Tam se vydala nejen poznávat krásy vzdálené země, ale také si sem tam na ulici zahrát a navázat nová (nejen) hudební přátelství. Jako životaschopná se ukázala spolupráce s písničkářem Jonem „Bono“ Heyesem na jeho projektu Mama Yeva, skupině, která průběžně integruje zajímavé hráče z nejrůznějších zemí. V ní se také náhodou potkali úspěšný novozélandský skladatel filmové hudby (tři nominace na Emmy a stovka soundtracků) a hudebník Trevor Coleman a právě Beata Bocek. Odtud už byl jen krůček k jejich společnému dílu.

Album One Moment je závěrečnou částí trilogie, která je vlastně Colemanovou doktorskou prací. Na ploše tří alb zkoumá princip repetitivnosti a cykličnosti v hudbě, pracuje s časovými rámci v různých obměnách. Toto bádání rozdělil do tří žánrových celků – první CD PolyKarma je komorní vážná hudba, PolyNation jazz a třetí část má podtitul Polycyclic world music. Sám Coleman nahrál klávesy, basu a perkuse a jako autor a producent si ke spolupráci přizval ještě další hudebníky, španělského perkusistu Rafaela Garcíu a také dva hráče, kteří jsou protagonisty prvního alba z trilogie, totiž britského hráče na dechové nástroje Nicka Cornishe (hoboj, saxofony) a jihoafrickou violoncellistku Heleen Du Plessis. Jako důležitý kamínek do mozaiky – či přesněji jako základní kámen alba – však chyběl zpěv. A právě této role se skvěle, očekávatelně a přitom zároveň překvapivě zhostila Beata Bocek.

Překvapivé je na jejím účinkování to, že ji na ploše celého padesátiminutového alba slyšíme jako vokalistku-improvizátorku, která po vzoru zkušených jazzových zpěvaček dotváří už napsaný Colemanův materiál. Beata má sice vedle autorských písní zkušenosti i s používáním hlasu jako nástroje (Lullaby skupiny Listolet nebo spolupráce s brněnským etno projektem Zenový čaj), ale dosud nikdy si tuto náročnou disciplínu nevyzkoušela takto komplexně. Hudba, která skutečně pracuje s cykly a opakujícími se motivy a sama překvapuje spíše nenápadně, poskytuje dostatek prostoru ne ani tak pro šokující melodie, ale spíše pro odkrývání netušených zabarvení hlasu. A tak se stane, že zatímco ve FalaZaFala nebo Czekam, ke kterým zpěvačka napsala vlastní slezské texty, je nám její projev důvěrně povědomý, v případě šestiminutové klavírní balady In My Room má zpěv blízko k naléhavosti Björk a recitovaný anglický text ve Father’s Home ve spojení s rytmičtějším doprovodem připomeneme některé pasáže z Bílého inferna Ivy Bittové a Vladimíra Václavka. Vrcholem alba je pak píseň Czekam, v níž se náznak písně střídá s jazzovými pasážemi a s vokální improvizací, která je zde skutečným krátkým koncertem pro ženský hlas. Z velké části díky Beatě je tak Colemanovo album víc než badatelskou prací. Je plnohodnotným a inspirativním hudebním dílem.

Vydavatel: Trevor Coleman
Rok vydání: 2017
Žánr: alternativa
Celkový čas: 51:30

https://www.trevorcoleman.co.nz/

http://www.beatabocek.com/

Článek vznikl pro časopis UNI

Nové album skupiny Adorare

IMG_4930_AdorareSeznamte se s novým albem valašské křesťanské kapely Adorare

Regiony

Regiony

Brazilský hudebník Cláudio Jorge

jorge-claudio_samba-jazzBrazilský hudebík Cládio Jorge spojuje sambu a jazz.

Rozhovor s duem Ensoi

ensoi_water-ringsPoslechněte si rozhovor s elektropopovým duem Ensoi.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web