Alexej Kudrjavcev & miniMAXband: Malí lidé (recenze)

Alexej Kudrjavcev & miniMAXband: Malí lidé (recenze)
13. září 2016 Recenze, Folk Autor: Milan Tesař

V Brně usazený ruský písničkář Alexej Kudrjavcev vydal už druhé společné album s brněnskou skupinou miniMAXband. Přečtěte si naši recenzi.

Akční rádius v Brně usazeného ruského písničkáře Alexeje Kudrjavceva je poměrně velký. Pravidelně se vrací mezi své přátele do Moskvy a letos na jaře například strávil měsíc na koncertním turné ve Spojených státech. Na Moravě, kde má rodinu, nejen koncertuje, ale také nahrává desky. V roce 2015 spojil ve studiu poprvé své síly se saxofonistou Janem Vašinou a jeho miniMAXbandem – vydali spolu album Srdce – a krátce nato, v únoru a březnu 2016, spolupráce pokračovala natočením dalšího plnohodnotného alba Malí lidé (Maleňkije ljudi).

Kudrjavcev svou poetikou a viděním světa vychází z Vladimira Vysockého, kterého považuje za svůj velký vzor. V roce 2013 – ještě v Rusku – natočil album Vysockého písní, které nazval Struna a ke kterému přidal svůj osobní hold svému nedostižnému oblíbenci Ja ujdu v eto ljeto. Alba Srdce a Malí lidé přinášejí výhradně autorský repertoár, na kterém se Kudjravcevův „herecký“ styl příjemně pojí s pestře aranžovaným doprovodem.

Přívlastkem „herecký“ mám na mysli písničkářovu schopnost pracovat s hlasem a s výrazem. Kudrjavcev, blonďatý sympatický chlapík menší postavy, kterého si člověk snadno představí jako Ivánka ve známé ruské pohádce, klame tělem. Jeho hlas je nosný, skvěle pracuje s emocemi a vedle role vypravěče, pro šansony klíčové, dokáže být i rockersky naléhavý a drsný. Kudrjavcevovy písně jsou šansony v tom nejryzejším slova smyslu – příběhy, jejichž vyprávění se rovná menší herecké roli. Díky tomu i mladší posluchač, který ve škole neabsolvoval hodiny ruštiny, leccos zachytí právě díky písničkářově práci s hlasem.

Na ploše více než padesáti minut dokáže autor písní se svými spoluhráči rozehrát řadu zajímavých minipartií. V titulní skladbě Malí lidé, k níž Kudrjavceva inspiroval jeho synek, do zdánlivě „obyčejných“ folkových pasáží úspěšně pronikne vibrafon. Píseň O politice a ženách stojí na kontrastu odlehčené rytmické hry klavíru a drsnějšího zpěvu. Výrazné rockové riffy zvyšují naléhavost Ódy na exekutory více než změny tempa. Alkoholická píseň Bratři pijani s doprovodem akordeonu je dobře zvládnutou hereckou etudou a následující Zlato s foukací harmonikou je nefalšované country. Zajímavé je, že se to množství vlivů a stylů na desce netluče a že miniMAXband, složený z výborných brněnských muzikantů, dává písním přesně to, co je třeba, aniž by některý z instrumentalistů svým výkonem přebil sólistu.

Jako producenti alba jsou na obalu uvedeni Kudrjavcev a Vašina. Předpokládám, že při vymýšlení aranží pánové spolupracovali a že vkusně namíchaný koktejl je výsledkem jejich pečlivé rozvahy. Mimochodem vedle miniMAXbandu (saxofony, vibrafon/marimba, piano, kontrabas, bicí) si pánové do studia přizvali několik dalších hostů – Františka Kubiše na už zmíněný akordeon, další dva hráče na dechové nástroje (trubka, tuba) a především violoncellistu Štěpána Švestku. Jeho hra mimochodem album otevírá melodickou předehrou jako od Morriconeho, po níž Kudrjavcev volí lyričtější – a ne právě nejobvyklejší – polohu svého hlasu.

Na dotaz, jak bohatá je písničkářská scéna v Moskvě, Kudrjavcev odpovídá, že písničkářů je nyní v hlavním městě Ruska příliš mnoho. Jako ruský autor žijící v Brně má tedy výhodu, protože tuzemské publikum jej může vnímat jako něco jemně exotického. Spolupráce s Janem Vašinou a jeho kapelou byl šťastný nápad, díky němuž našel  „jeden z mnoha“ současných ruských písničkářů novou platformu pro své vyjádření. Právě různé možnosti doprovodu ve spojení s Kudrjavcevovým tvárným hlasem jsou hlavní devízou alba. Českými názvy písní i alba (vedle názvů ruských) vychází autor vstříc tuzemským posluchačům. Texty v bookletu uvedeny nejsou (ani v překladech, ani v ruských originálech), což je škoda. My, kteří si azbuku ještě pamatujeme, bychom si rádi početli bez nutnosti odchytávat jednotlivá slova poslechem. Ale i bez porozumění každičkému detailu je zřejmé, že Alexej Kudrjavcev natočil ryzí písničkářskou desku – s tématy společenskými, politickými i obecně muzikantskými a lidskými. Desku o malých lidech a pro malé lidi, ať už si pod tímto slovním spojením představíme cokoli.

Vydáno vlastním nákladem
Rok vydání: 2016
Žánr: folk
Celkový čas: 53:00

Článek vznikl pro server Brno – město hudby