Verneri Pohjola: Pořadí skladeb je pro mne zásadní

Úryvky z rozhovoru s finským trumpetistou Vernerim Pohjolou

• Zásadní je pro mne pořadí skladeb na albu, to je jedna z věcí, které pečlivě promýšlím dopředu. Snadné je pro mne většinou rozhodnout o poslední skladbě alba. O té jsem rozhodnutý zpravidla od začátku. Vlastně ji už píšu jako „poslední píseň alba“. Naopak vybrat úvodní skladbu je mnohem obtížnější. Má totiž navodit náladu celého alba a já chci, aby deska byla pestrá a aby skladby nezněly jedna jako druhá. Úvod by měl být výrazný a současně by měl tvořit bránu ke všem ostatním skladbám.
• O svých skladbách hovořím jako o „písních“. Ne o všech, ale například pro první skladbu na novém albu, Another Day, to rozhodně platí, ta stojí na velmi silném harmonicko-melodickém nápadu, který se od začátku do konce opakuje a vyvíjí. Mám ale rád, když se způsob práce střídá – proto mám na albu skladby, které jsou prakticky od začátku do konce psané, a jiné, ve kterých se téměř celou dobu improvizuje. To je případ skladby Ouroboros.
• Pokud mám o skladbě od začátku jasnou představu a nechci na ní nic změnit, něco se z hudby vytrácí. Člověk by měl věřit svým spoluhráčům. Myslím, že nejlepší je mít sice nějakou představu, jak by skladba měla znít, pak ji takto na zkoušce několikrát zahrát, ale potom už nechat hráčům volnost, aby si ji podle libosti posunuli.
• Všichni mí muzikanti by dokázali dobře zahrát americký jazz swingového typu. Moje hudba není tradiční, ale k jazzové tradici cítím obrovský respekt a rád spolupracuji s rytmikou, která umí tradičně hrát.
• Ze všech alb, která jsem zatím natočil, má to nejnovější pravděpodobně nejblíže k tradičnímu jazzu – v tom smyslu, že prakticky všechny skladby mají jasně danou formu. Pokud se improvizuje, pak na tuto danou formu.

(Rozhovor vyjde v časopisu Harmonie.)