Slyšte, lidé! – Sólo pro violoncello

Pořad zahájíme ukázkou ze třetího sólového alba zpívající violoncellistky Doroty Barové. Album se jmenuje Píseň pro Mi a tematicky vychází z textů a obrazů Michaely Vejnarové, výtvarnice a básnířky, s níž Dorotu spojovalo dlouholeté přátelství. Dorota zhudebnila sedm jejích básní a doplnila je výtvarnými díly – titulní píseň Píseň pro Mi je vzpomínkou na přítelkyni a jedinou skladbou v polštině. Na albu účinkují kytarista Miroslav Chyška a baskytarista Miloš Klápště, Dorotini stálí spoluhráči. Hostem je loutnista Jan Krejča, který přispěl hrou na barokní theorbu. Doplním, že Dorota Barová byla řadu let členkou violoncellového dua Tara Fuki a v současné době působí také v kapelách Vertigo a Tellemarkk nebo ve skupině Anety Langerové. Své nové album produkovala společně s Miroslavem Chyškou.

Zatímco Dorota Barová se na violoncello doprovází sama, zpěvačka Kateřina Mrázková si do svého projektu Kat&Combo pozvala někdejšího koncertního mistra Filharmonie Brno Pavla Šabackého. Šabacký vystudoval ostravskou konzervatoř u Ivana Měrky a brněnskou JAMU ve třídě Karla Krafky. Ve Filharmonii Brno působil od roku 1983 a pozici koncertního mistra skupiny violoncell zastával od roku 1992 do odchodu do důchodu. Zkušenosti nasbíral také jako vedoucí souboru Brněnští violoncellisté a spolupracoval například se souborem Czech Virtuosi. Kromě toho je ale také dvojnásobným mistrem světa ve výcviku záchranářských psů.

V květnu 2024 vyšlo album Musings, Vol. II francouzského violoncellisty Tobyho Kuhna. Ten je charakterizuje slovy: „Album objevování, vrstevnatosti a improvizace na violoncello, které zkoumá svět snů uvnitř i podivuhodný svět kolem nás. Hudba čerpá své kořeny z folkloru Balkánu a Spojených států, stejně jako z klasiky a jazzu.“ Sám o sobě pak Toby Kuhn říká: „Jsem violoncellista se zálibou v improvizaci a v hudbě z různých koutů světa, který objevuje široké možnosti svého nástroje a při cestách po Evropě i dalších zemích sbírá inspiraci, zkušenosti a spolupracuje s talentovanými hudebníky.“

Petr Špaček je jeden ze zakládajících členů skupiny Cello Republic a také autor už dvou sólových alb. My si pustíme ukázku z toho novějšího, nazvaného Stronger, které vyšlo v lednu 2025. Špačka na albu doprovázejí Jan Kubín na klavír a saxofony, Štěpán Váňa na kontrabas a baskytaru a Samuel Kmotorka na bicí. Petr Špaček jako sólista koncertoval prakticky se všemi významnými českými orchestry a je také vítězem mezinárodní soutěže Českého rozhlasu. Hru na violoncello studoval mimo jiné v americkém Bostonu. Se svou kapelou nabízí úpravy populárních, swingových a rockových písní a zvláštní pozornost klade i na moderní křesťanskou tvorbu. Jako violoncellista kombinuje klasickou techniku s moderními žánry, interpretuje jak populární písně, tak vlastní kompozice a náročné klasické kusy. Jeho hudba je vrstevnatá, dynamická a často spojuje sólové violoncello s dalšími nástroji. Název alba Stronger odkazuje na silnější, vrstvenější zvuk, včetně několikanásobného nahrávání violoncell a dalších nástrojů. Album obsahuje několik vlastních skladeb a dále úpravy světových hitů od Erica Claptona, Stinga, Michaela W. Smithe, Lady Gaga nebo Imagine Dragons.

Album s názvem Al Alba nahráli francouzský violoncellista Matthieu Saglio a jeho mladší bratr, zpěvák Camille Saglio. Jejich hudební cesty donedávna probíhaly odděleně – Camille pouze hostoval v jedné skladbě na bratrově minulém albu Voices. Nyní se ale jedná o jejich první opravdu společný projekt. Důležitými tématy alba jsou proměna, plynutí a mezní stavy. Bratři propojují hudební i emocionální světy, přinášejí písně politické, poetické i duchovní, a v jedné skladbě se připojuje i jejich třetí bratr Gabriel na basklarinet. Samotný Matthieu Saglio, který se v roce 2002 přestěhoval z Francie do španělské Valencie, má i další zajímavé projekty. Je například členem tria Jerez-Texas, ve kterém se stal průkopníkem „flamencového violoncella“. Spolupracuje také s elitou evropského jazzu a na zmíněné album Voices si přizval zpěváky z pěti kontinentů. Saglio skládá hudbu pro divadlo, film i tanec a vystupuje na největších evropských pódiích. Díky jedinečnému zvuku a schopnosti „mluvit“ violoncellem deseti různými způsoby je považován za jednoho z nejzajímavějších violoncellistů své generace.

Jako „forma katarze po období vyhoření a životních změn“ vznikalo první sólové album violoncellistky a zpěvačky Terezie Kovalové, nazvané Zinka. Spojuje prvky moderní klasiky, ambientu, elektroniky i písničkářství a funguje jako „sonografická mapa bolesti a naděje“. Název Zinka odkazuje ke zdrobnělině jména Terezinka – k návratu k dětskému já. Jako autor jednoho textu se na albu podílel Jakub König, důležitý je i vizuální stránka alba, znázorňující ponor do podvědomí. Všechny zvuky na albu – včetně perkusivních a elektronických prvků – vznikly z violoncella, které se stalo jediným nástrojem i zdrojem zvukového experimentu. Producenti Pjoni a Aid Kid využili netradiční techniky, například rytmus vytvořený házením sirek na struny nástroje.

Jako další si představíme Sandru Martins, portugalskou skladatelku, violoncellistku a klarinetistku. V minulosti byla členkou projektu Rosa Negra, který spojoval portugalskou hudbu fado s raně středověkými křesťanskými melodiemi z území dnešního Španělska. Na klarinet hraje Sandra Martins od svých pěti let, na violoncello od sedmi. Hudbu studovala na akademiích v Setúbalu a v Portu. V současné době se zaměřuje na world music, hraje tradiční portugalskou hudbu i lidovou taneční hudbu různých evropských zemí.

Violoncellistka Alice Allen ze severovýchodního Skotska vydala v roce 2024 album Bass Culture. Jedná se o záznam vystoupení, které proběhlo v rámci koncertního projektu New Voices v rámci festivalu Celtic Connections v Glasgow. Album obsahuje Aliciny autorské skladby inspirované lidovými motivy a také jejím vlastním hudebním životem. Zároveň je album ukázkou, jak lze použít violoncello v lidové hudbě. Alice Allen ve své tvorbě propojuje folklor, klasickou hudbu, jazz i moderní folk. V současné době studuje doktorský program, ve kterém se zaměřuje na historické basové linky ve skotské lidové hudbě – odtud i název jejího alba, „Basová kultura“.

Ana Carla Maza je violoncellistka, zpěvačka a skladatelka z Kuby. Svou kariéru začínala v havanské čtvrti Guanabacaoa, kde měla možnost slýchat autentickou afro-kubánskou hudbu. Od svých 12 let žila ve Španělsku a později odešla do Paříže, ale kubánská hudba zůstává její velkou inspirací a láskou. A právě svým dětstvím na Kubě v 90. letech minulého století se hudebnice inspiruje na svém albu Caribe, na kterém se obklopila kapelou ve stylu latin-jazzu. Vedle zpěvu a violoncella tak na albu slyšíme mimo jiné klavír, karibské perkuse, bicí, akordeon, saxofon a trombón.

Prague Cello Quartet byl původně soubor čtyř hráčů na violoncella, kteří se věnovali jak interpretaci klasické hudby, tak úpravám populárních a filmových melodií nebo rockových hitů. V poslední době skupina funguje v novém složení – tři violoncella a jeden kontrabas. Na violoncella hrají Jan Zvěřina, Štěpán Švestka a Michal Haring, kontrabas pak ovládá Tomáš Otevřel. Jeden ze zakladatelů souboru Jan Zvěřina vysvětluje: „Kontrabas hraje důležitou roli ve skladbách rozličných žánrů od klasické hudby přes jazz, blues až po rokenrol. A to charakterizuje také repertoár Prague Cello Quartetu. Hrajeme oblíbené skladby z nejrůznějších období a stylů v poloze, ve které je naši posluchači neznají, v originálních úpravách pro kvarteto, jehož jedinečné složení byste ve světě pravděpodobně nenašli. Věřím, že nový nástroj nám přinese další možnosti, jak hudbu předat našim posluchačům.“ Na svém zatím posledním albu Best Of & More skupina hraje písně právě v novém obsazení, a to v aranžích Jana Zvěřiny a Petra Wajsara. Prague Cello Quartet působí na scéně od roku 2006. Za tu dobu koncertoval na pódiích po celé Evropě, ale také v Číně, Japonsku, Jižní Koreji a Kolumbii. Jeho videoklipy mají desítky miliónů zhlédnutí.

Zpívající violoncellista Pavel Čadek působil původně v rockové kapele The Eclipse, která spojovala tvrdší zvuk s tóny violoncella. Ve studiu našeho rádia se Pavel poprvé představil v roce 2017 jako spoluhráč písničkáře Iva Cicvárka. Se svými vlastními skladbami pak přišel o čtyři měsíce později, v lednu 2018. V roce 2019 vydal své první sólové album Cellofolk, dále následovala alba 20–30 a Stepní vlk a na podzim 2025 vyšla novinka Cellem vpřed! Pavla na tomto albu doprovází jeho Úcellová skupina, kterou tvoří Ondřej Zámečník na akordeon a klávesy, Adam Sikora na bicí a Jakub Šimáně na baskytaru a kontrabas. Album obsahuje také duety s Xindlem X, Michalem Horákem nebo se zpívající violoncellistkou Terezií Kovalovou. 

Celloman je umělecké jméno britského violoncellisty a skladatele Ivana Husseyho. Na svém devátém albu Cello Moods & Broods, které jako Celloman vydal v prosinci 2023, používá vedle klasické hry smyčcem také nový styl hry na violoncello, takzvané Arpezzato, kombinaci kytarového arpeggia a pizzicata. Album obsahuje 12 původních skladeb napsaných pro duo, trio a kvarteto violoncell, které čerpají inspiraci z hudby celého světa – od indické tradice přes flamenco až po jazzové a meditativní skladby.

Jako poslední nám bude hrát Josef Klíč, violoncellista, koncertní mistr Národního divadla Brno. Vedle klasické hudby se věnuje i hudbě alternativní a v poslední době vydává nahrávky se svým „virtuálním“ souborem One Man Cello Squad – vznikají tak, že Klíč nahrává a vrství violoncella jedno přes druhé, až vznikne bohatě aranžovaná skladba. S touto hudbou slaví Josef Klíč jako autor velké úspěchy i v mezinárodních skladatelských soutěžích.