Žamboši: To se to hraje...

16. dubna 2007 Folk, Recenze Autor: Milan Tesař

CD To se to hraje… se do dějin české folkové hudby zapíše jako jeden z vůbec nejúspěšnějších debutů. Poprvé se totiž stalo, že žánrovou cenu Anděl (kterou můžeme - na rozdíl od "velkých" Andělů - považovat za skutečně prestižní) získala formace, která měla v té době na svém kontě jediné album. Je tvorba vsetínského lesníka Honzy Žambocha skutečně tak výjimečná, že "strčí do kapsy" mnohem ostřílenější písničkáře a skupiny?

Rok vydání: 2006
Vydavatel: Indies Scope/Indies Records
Žánr: folk
Celkový čas: 54:31

CD To se to hraje... se do dějin české folkové hudby zapíše jako jeden z vůbec nejúspěšnějších debutů. Poprvé se totiž stalo, že žánrovou cenu Anděl (kterou můžeme - na rozdíl od "velkých" Andělů - považovat za skutečně prestižní) získala formace, která měla v té době na svém kontě jediné album. Je tvorba vsetínského lesníka Honzy Žambocha skutečně tak výjimečná, že "strčí do kapsy" mnohem ostřílenější písničkáře a skupiny?

Odpovídám: Ano, výjimečná je, ale to samotné by nestačilo. Na albu To se to hraje... totiž dochází k vzácné souhře mimořádně kvalitní autorské tvorby s bezchybnou a nápaditou interpretací. Honza Žamboch je sice písničkář, základ dua tvoří "jen" se Stáňou Brahovou (co by to také jinak bylo za duo, že?), avšak na albu se obklopili zajímavými hosty, kteří přesně věděli, jak se Honzových skladeb s citem ujmout. Například ve 1440 minutách vzteku Honza Noha bubnuje zpočátku velmi nenápadně a i když později údery nabudou na intenzitě, funkci hlavního rytmického nástroje stále plní Žambochova kytara. Mandolíny v rukou Lucie Redlové si v Co se děje v koupelně napoprvé možná ani nevšimnete, ale stačí druhý, pozornější poslech a aranžérskou drobnost oceníte. A i když jsou žamboší písně postavené z velké části na textech, sólo na elektrickou kytaru (Stanislav Hladík) zapadá do skladby Dětství také velmi ústrojně.

Honza Žamboch si rád hraje se slovíčky. Záminkou mu může být samotný proces tvorby (Na lovu s novotvary zásvětlí, sousvětlí, přísvětlí) nebo jediné zajímavé slovo (v Co se děje v koupelně se jako paralela vodoměrek objevují plynoměrky). V jeho písních najdeme odborné výrazy z různých oborů ("každé z nich je endemit" - Na lovu), zpěv pozpátku (O znakoplavkách a tak), funkčně užité zívání (Pochod obratlovců), nezvyklé pojmenování notoricky známé skutečnosti ("řešte počty ovčí" - Pochod obratlovců) a také jednu z nejoriginálnějších a nejpovedenějších synekdoch v českém folku vůbec ("Kdo ví čí knírek nás čeká někde v tomhle století" - Krátká paměť). K tomu přidejme originální rytmické struktury (Honzova posedlost lichými rýmy je pověstná). A máme desku, která si ocenění rozhodně zaslouží. Co na tom, že samotný Žamboch není kdoví jak silný zpěvák (naštěstí mu sekunduje hlasově mnohem zajímavější Stáňa). Co na tom, že se mezi textařskými perlami občas objeví i samoúčelný rým. Co na tom, že text 1440 minut vzteku je až příliš upovídaný. Album jako celek je mimořádné a minimálně mezi debuty dlouho tak dobré nevzniklo. Až se k němu dostanete, zkuste si pozorně poslechnout nejen z festivalů známé Znakoplavky, ale třeba příběh o jazzu Tři psi nebo moc milou dětskou písničku Dračí s pěknou flétnou Michala Žáčka.

Szidi Tobias – Sedmoláska

tobias_sedmolaskaPřečtěte si recenzi nejnovějšího 2CD zpěvačky Szidi Tobias.

Regiony

Regiony

David Stypka – recenze

stypka_nebojDavid Stypka je interpretem roku v cenách Anděl. Přečtěte si naši recenzi.

Profil skupiny Jablkoň

jablkon_nemecSkupina Jablkoň slavila 40 let. Poslechněte si její profil.

Partneři

Časopis Harmonie - klasická hudba, jazz a world music