Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Švédska 2026

Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Švédska 2026

Pořad v souvislostech


Hudební výlet do Švédska
Budeme vysílat

Hudební výlet do Kanady 2026
Hudební výlet do Kanady 2026
Hudební výlet do Chorvatska
Vysílali jsme


Hudební výlet do Brazílie 2026/2

Hudební výlet do Brazílie 2026/2

Hudbní výlet do Afriky 2026/2
Audioarchiv
14. března 2026 Folk, Aktuality, Jazz, World music Autor: Milan Tesař

V pořadu Slyšte, lidé! se tentokrát vydáme na hudební výlet do Švédska. Představíme si interprety, kteří vycházejí z tradiční severské hudby, i výrazné osobnosti tamní jazzové scény. Slovo dostanou například zpěvačka a pianistka Annika Hammer, trombonista Nils Landgren, estonsko-švédská skupina Strand… Rand nebo švédsko-norská formace Mojna. Jako bonus přidáme také mezinárodní projekt Monoswezi, který propojuje africkou hudbu se severským jazzem a improvizací. Premiéra 21. března 2026. 

Annika Hammer je švédská zpěvačka a pianistka, která se věnuje především tradiční skandinávské hudbě. Tu interpretuje v osobitém spojení zpěvu, klavíru a případně harmonia. Vystudovala zpěv na Královské hudební akademii ve Stockholmu a klavír na Trinity College v Londýně a dlouhodobě se věnuje výzkumu a interpretaci švédské lidové hudby. V rámci své tvorby propojuje archivní melodie a staré balady se současným hudebním myšlením, improvizací a osobitým klavírním stylem, čímž vytváří intimní a originální zvukový svět. V pořadu si pustíme jednu skladbu z alba Till att säga hennes namn

Trombonista Nils Landgren, který v únoru 2026 oslavil 70. narozeniny, pochází z města Degerfors v provincii Värmland ve středním Švédsku. Mezinárodně je známý především jako lídr kapely Nils Landgren Funk Unit a jeho poznávacím znamením je červený trombón. Původně studoval klasickou hudbu, ale prosadil se právě ve funku, jazzu a soulu. Tyto žánry kombinuje také na albu Raw, které vyšlo v roce 2024. Skupina v čele s Nilsem Landgrenem si jím připomněla třicet let své existence.

Album Põhjast tõusvad iilid, Poryvy větrů ze severu, estonsko-švédské skupiny Strand… Rand zachycuje písně obou etnik včetně skladeb, které si Estonci a Švédové navzájem předávali a které existují v obou jazykových variantách. Album je uspořádané chronologicky – začíná kolem roku 1850, pokračuje obdobím první republiky, sleduje odchod estonských Švédů malými loděmi přes moře do Švédska a zachycuje i jejich první roky v nové zemi. Nahrávka obsahuje písně v estonštině, ve švédštině a v nářečí pobřežních Švédů žijících v Estonsku. V čele skupiny stojí zpěvačka a houslistka Sofia Joons, dále hrají Meelika Hainsoo na housle, Robert Jürjendal na kytaru a Mall Ney na harmonium.

Skupinu Woodlands Bäckafall tvoří houslistka a zpěvačka Kristina Leesik, hráčka na harfu Justyna Krzyżanowska, dále Fredy Samuel Lundh, který hraje na nyckelharpu, tradiční švédský smyčcový nástroj s klávesami. A čtvrtý členem sestavy je kytarista Hampus Grönberg. Album Traditional Colours obsahuje 12 skladeb, které kombinují tradiční a současné prvky skandinávské, keltské a polské hudby.

Pod albem Who We Are jsou podepsáni švédská zpěvačka Viktoria Tolstoy a pianista a klávesista Jacob Karlzon. Jedná se o intimně laděnou nahrávku těchto dvou umělců, kteří hudebně spolupracují a jsou také přáteli už téměř tři desetiletí. Album je tak jejich společným autoportrétem. Repertoár zahrnuje osobité úpravy převzatých písní – například od Tori Amos, Billyho Joela nebo Radiohead – s autorskými skladbami Jacoba Karlzona. Ten je zároveň autorem všech původních textů. Slova jeho písní vycházejí z osobních zkušeností i z pozorování světa kolem sebe. Zpěvačka je pak díky hluboké znalosti svého spoluhráče dokáže proměnit v autentické, silně prožité příběhy.

V čele Landæus Tria stojí Mathias Landæus, švédský jazzový pianista a skladatel. Je známý svou odvážnou uměleckou vizí a virtuozitou. Od svých začátků v roce 1996 vydal 24 alb. Jeho tvorba sahá od tradičního jazzu přes elektroniku až po volnou improvizaci. Jako skladatel, vizionářský lídr a mistrovský spoluhráč oslavuje svou prací představivost a svobodu. Aktuální album Resilience nahrál Landæus se svým triem, které funguje už třináct let. Pianistu v něm doplňují dánská bubenice Cornelia Nilsson a kontrabasista Johnny Åman. Sám Landæus používá vedle klavíru i další nástroje, například melodiku, která má zvuk někde mezi syntezátorem a flétnou. Album kombinuje jazzovou tradici s volnou improvizací a psychedelií.

Pod albem Moyo je podepsaná mezinárodní skupina Monoswezi, která propojuje hudebníky ze Zimbabwe, Mozambiku, Norska a Švédska. Jejich tvorba stojí na spojení tradiční africké hudby, zejména zvuku nástroje mbira, se severským jazzem a moderní improvizací. Nové album pokračuje v tomto dialogu kultur. Písně zpívané v afrických jazycích i v angličtině přinášejí témata identity, kořenů a vztahu k tradici a současně spojují africké rytmy s evropskou hudební estetikou.

Nozaik je kvarteto, které působí ve švédském městě Jönköping a věnuje se world music a world fusion. Ve své tvorbě propojuje prvky různých hudebních tradic a jazyků a spojuje je s žánry, jako jsou rock, funk nebo bossanova. Jejich album Boundless Dreams vyšlo v listopadu 2024 a přináší pestrou směs skladeb inspirovaných hudbou různých kultur. Kapelu tvoří baskytaristka a zpěvačka Mehtap Alp, hráčka na kanun a zpěvačka Aya Bejermi, kytarista Mustafa Alp a bubeník Ali Ugur Okumusoglu. Hudba skupiny staví na kombinaci tradičních nástrojů, improvizace a moderních aranží a snaží se vytvářet hudební prostor bez hranic, v němž se potkávají různé kulturní vlivy.

Švédsko-norská skupina Mojna patří k nejzajímavějším současným projektům severské folkové scény. Propojuje nově komponovanou hudbu s improvizací a vytváří osobitý zvuk založený na kytaře, hardangerských houslích a klarinetu nebo basklarinetu. Jejich předchozí album Väntenätter, Noci čekání, z roku 2024 bylo nominováno na desku roku v rámci cen Folkelarm a kytarista a skladatel Thomas Eriksson za ni získal ocenění Skladatel roku. Nové album Mareld vyšlo v říjnu 2025. Jednotlivé skladby na něm jsou vzájemně propojené motivy, které se v různých podobách vracejí napříč celou deskou. Vedle Thomase Erikssona, Švéda žijícího v Norsku, skupinu Mojna tvoří Anna Malmström, také Švédka, která hraje na klarinet a basklarinet, a Tuva Færden z Norska, která hraje na housle.

Další švédsko-norská skupina, u které se zastavíme, se jmenuje Groupa. Pod tímto názvem se skrývá dnes už legendární trojice severských hudebníků – flétnista a hráč na basklarinet Jonas Simonson, bubeník Terje Isungset a Mats Edén, který hraje na strunné nástroje. Skupina vychází z tradiční hudby skandinávských zemí, kterou však díky svému nástrojovému obsazení a erudici členů posouvá do dalších žánrů. V posledních letech Groupa cíleně mapovala folklor jednotlivých zemí severní Evropy. Sérii s názvem Kind Of Folk zahájilo v roce 2016 švédské album. O dva roky později následovala norská nahrávka a v březnu 2020 vyšel třetí díl, věnovaný hudbě Islandu. Řada koncipovaná původně jako „severská trilogie“ se později rozrostla o překvapivé pokračování, věnované hudbě Španělska a Portugalska. A jako zatím poslední vyšla nahrávka s podtitulem Poland, a tedy s lidovými písněmi z Polska. Album propojuje tradici s improvizací a vytváří hluboký a současně novátorský hudební dialog, zakořeněný v polském folkloru. Důležitým hostem na albu je polská zpěvačka a houslistka Marta Matuszna, která čerpá z hudebního dědictví své babičky a působí mimo jiné ve skupinách DudySkrzypce a Skład Niearchaiczny.

Instrumentální skupina Wör, stálice belgické hudební scény, si ke spolupráci přizvala ženskou vokální skupinu Kongero ze Švédska. Základ jejich společného repertoáru tvoří vlámské a švédské lidové písně ze starých rukopisů. Někdy je původní holandský text přeložený do švédštiny, jinde došlo k výrazným úpravám nebo ke vzniku zcela nového textu. Přitom cílem nebyla historická rekonstrukce, ale spíše současná výpověď. Zatímco švédské zpěvačky tedy dodaly původně instrumentální hudbě Wör nový rozměr právě v textech, belgičtí muzikanti přidali nové hudební barvy a dynamiku. Album si všímá také toho, že belgická i švédská tradice sdílejí podobné příběhy a motivy – například balady o lidech, kteří odcházejí do vzdálených zemí. V několika případech proto hudebníci a zpěvačky spojili dvě takové písně a udělali z nich příběh jediný.

Na úplný závěr našeho hudebního výletu do Švédska sáhneme po nejnovějším albu jazzového saxofonisty a klarinetisty Thomase Backmana. Hudba jeho kapely bývá popisována jako „crime jazz“, „jazz pro novou generaci“ nebo jako pomalu gradující, filmově rozmáchlý komorní pop. Vždy však zůstává stylově pestrá a zároveň kompaktní. Na novém albu Backman nabízí šest vlastních skladeb a také novou interpretaci kompozice Scherzo Demoniaco německé skladatelky Sigrid Karg-Elert. Vedle základního kvinteta se na nahrávce objevují také smyčce, trombón nebo sbor, což dodává hudbě širokou barevnost a podtrhuje skladatelovu bohatou hudební představivost i zkušenost. Sólové vokály nazpívala Josefine Lindstrand, kterou můžete znát také ze spolupráce s českým kytaristou Davidem Dorůžkou. A jako host na albu účinkuje také americký rapper Eze Jackson. 

Rozhovor s Liborem Šmoldasem

smoldas_sorry-milesPoslechněte si rozhovor s kytaristou Liborem Šmoldasem o albu Sorry, Miles!

Regiony

Regiony

Hudební knihovnička 2026

linhart_autobus-do-sudetPoslechněte si náš přehled nových knih o hudbě a hudebnících. 

Umlčené písně Yiddish Glory

yiddish-Glory_Silenced-songsVyšlo druhé album projektu Yiddish Glory. 

Sea of Wood – vydavatelství z Číny

Sea-of-Wood_Debell_Manhu_WOMEX2025Chystáme pořad o čínském vydavatelství Sea of Wood. 

Darujte Proglas!