Přelet M.S.: Parádní medicína (recenze)

Západočeská dámská skupina Přelet M.S. má na svém kontě trofeje z festivalů Mohelnický dostavník a Zahrada. Obojí ještě z minulé dekády (2006 a 2008) a obojí z doby, kdy soubor tvořily čtyři mladé ženy. Mezitím Zahrada zanikla, stejně jako žánrový časopis, pro který autor recenze kdysi připravoval s Přeletem M.S. rozhovor. Skupina se zredukovala na trio, vydala své první album Kabinetní kousek (2011) a nyní, o pět let později, jí vyšlo druhé CD Parádní medicína.

Kapelnice Romana Tomášková (jinak zkušená baskytaristka a důležitá postava různých kapel od někdejšího Tomana a lesní panny přes II. mízu Vojty Zíchy až po Pavlínu Jíšovou a přátele) mi kdysi vyprávěla, jak Přelet M.S. vznikl ze společného broukání u kytary na přátelských dýcháncích. Od písniček Nezmarů, Žalmana a Spirituál kvintetu se repertoár postupně posouval ke směsi vlastní tvorby a pečlivě volených vlastních písní. Vlastní tvorbu v poslední době představují především Romaniny melodie s texty spřátelených autorů (vlastní texty byly na minulém albu tři, na novém žádný). Vypůjčené skladby pak skupina volí tak, aby se daly zajímavě zaranžovat a dobře zazpívat – hodí se tedy jak lidová Holka modrooká nebo Žába Vojty Zíchy na verše Emanuela Frynty (obě patří k nejstarším písním v repertoáru trojice, ale zvěčnění se dočkaly až s novým albem), tak písničky trampského barda Bédi Šedifky, Petra Merxbauera ze Strašlivé podívané nebo Blanky Prudilové, dnes rozhlasové moderátorky a před lety kapelnice trampské skupiny Pupkáči. K dvorním „textařům“ skupiny patří básníci Jiří Žáček, Michal Černík a Emanuel Frynta, ale také Milan Jablonský, jehož hříčka Madla (vypůjčená i s hudbou od písničkáře Františka Vlčka) patří k nejsvěžejším momentům alba.

Přelet M.S. je především vokální skupina. Obě Romany (Tomášková a Žežulková) a Jana Ježková mají skutečně skvěle sladěné hlasy, ale přesto mám pocit, že na čistě vokálním albu by pozornost udržely jen stěží. Zvlášť když by to album obsahovalo 17 písní! Proto je dobře, že si daly – a myslím, že více než na debutu – záležet na volbě hostů a doprovodných nástrojů. Hostů je ve skutečně poskrovnu, ale fakt, že se v první (velmi povedené) písni Kabelky objeví swingová kytara v rukou Tomáše Berky, že v pěkně zpracované básničce Michala Černíka Co ode mne žádá hlas hraje Václav Greif na klavír nebo že v Dámském blues Blanky Prudilové ten skutečně bluesový rytmus obstará Klatovské klarinetové kvarteto – to vše album skutečně prozáří. A když se pak v podobě umělé koledy Baltazar ozve díky kytarovému umění Michala Röhricha skutečný a nefalšovaný folk (vedle blues, swingu a vokálních miniatur), opět to zní jako osvěžení.

Přes určité náznaky vážnějších témat (Někdo) je Přelet M.S. především hravá kapela. V písních řeší buď problémy všedního života (třeba všední život učitelky v závěrečné písni Diagnóza) nebo neřeší problémy žádné (ne že by písně jako Žába nebo Madla byly o ničem, ale formě v jejich případě vítězí nad obsahem). Dobrá polovina alba, ne-li dvě třetiny, jsou výborné písně pro děti. Na druhou stranu obsahuje Parádní medicína i několik písní pro ty dospělé, kteří nepohrdnou špetkou infantility a vydrží album poslouchat od začátku do konce. Přitom takovou výdrž doporučuji, protože pod všemi těmi kabelkami, které si vyšly na lelky, a karamelkami, které touží být žvýkačkami, se skrývá opravdu poctivá aranžérská a interpretační práce.

Přelet M.S. s lehkostí sobě vlastní přelétává mezi swingem, trampskou písní, folkem a blues a mezi písněmi pro děti a pro dospělé. Netvoří nové styly ani originální fúze, ale ze všech svých inspiračních zdrojů si konzervativně vybírá to, co dámám sluší. Je to hudba spíše k dámským dýchánkům než ke srazům intelektuálů. Je to však velmi pohodové a zábavné album, za které se trio jako celek ani žádná z jejích členek nemusí stydět.

Vydavatel: AVIK
Rok vydání: 2016
Žánr: folk/swing
Celkový čas: 42:57

www.preletms.cz