Jak se vám líbí – s Petrem Janků o albu Misericordia

Peter Janků v rozhovoru hovoří o vlastním obrácení: ƒ„Na kariérním žebříčku jsem vyšplhal dost vysoko, byl jsem jedním z ředitelů Národního divadla. Ale byl jsem vyhozen, a to jen kvůli tomu, že se tak někdo rozhodl. A tak jsem zjistil, že za uměním může být velké prázdno a pokrytectví. Více než dvacet let investic do umění padlo a já jsem nevěděl, co mám dělat. A tehdy jsem si uvědomil, že v sobě mám něco, co dozrává jako drahokam, jako perla, kterou jsem někde dostal. Ještě jsem pak zažil fyzický pád, kterým mi Pán řekl, že se to nedá dělat napůl, ale naplno.“

V další části rozhovoru Janků zmiňuje svůj vztah k Duchu svatému: „Poté, co jsem se stal součástí křesťanského společenství, jsem viděl, že mnoho lidí zpívá k Duchu svatému se zdviženýma rukama. A to jsem já nedokázal. Ptal jsem se tedy sám sebe, jestli to nedělám špatně. Ale nakonec jsem zjistil, že mě moje obrácení vrátilo rodině. Duch svatý mě totiž stále doprovází, ale paradoxně mě nehnal tam, kde je jeho vzývání explicitní, ale spíše mi pomáhal vypořádat se s tím, kde jsem sám způsobil problémy a kde jsem si je musel vyžehlit.“

Přestože se Peter Janků svou tvorbou v posledních letech jednoznačně hlásí ke křesťanství, zvou jej stále i pořadatelé koncertů v sekulárním prostředí. To komentuje slovy: „Nechci být provokatérem, který musí za každou cenu někoho štvát jazykem, kterému ten někdo nerozumí. Tam tředy hraji písně, které možná měly Pánův podpis ještě dřív, než jsem se já identifikoval s křesťanstvím. A takové písně opravdu nacházím i ve své předchozí tvorbě. Dokážu tedy některé pravdy tlumočit i způsbem, který nemusí explicitně hovořit o Bohu.“