Slyšte, lidé!: Píseň písní v písních

Píseň písní, biblický dialog Milého a Milé, v sobě sice odráží reálie doby svého vzniku, ale zároveň má obecnou platnost. A proto Píseň písní inspiruje další a další tvůrce. Pořad zahájíme duetem Elen Rusnákové a Pavla Kantora z Kantorova alba Toužím.

Vznik Písně písní klade tradice do doby krále Šalomouna, který je přímo na začátku spisu uveden jako její autor. A i když jazyková struktura díla naznačuje, že pravděpodobná doba vzniku je pozdější, vůbec nám to nebrání v tom, abychom skladbu nazývali Píseň Šalomounova. Mimochodem možná nejde ani tak o souvislé dílo jako spíše o sbírku jednotlivých milostných písní nebo básní, které teprve v poexilní době dobový editor spojil do jednoho celku. Z něj si pak vybírají současní tvůrci ty nejkrásnější pasáže, které zhudebňují a někdy i posouvají do nového kontextu. Například Jitka Rosypalová, kapelnice křesťanské skupiny KaPři, propojila pasáž z Písně písní s Velepísní lásky svatého Pavla.

Písní písní se inspiroval také polský zpěvák a autor Mietek Szcześniak, který svou skladbu nazval Ne płoszcie miłości s podtitulem Pieśń nad Pieśniami.

Když skupina Traband po dvaceti letech existence vydala nové řadové album Vlnobeat, řekl kapelník Jarda Svoboda v jednom rozhovoru: „Jsou to moje písničky, tudíž jsou v nich i moje životní názory, za kterými si stojím.“ Mezi své osobní názory však nakonec protlačil i obecně platnou parafrázi na starozákonní Píseň písní, tedy na biblickou knihu, která v prvním plánu nehovoří o Bohu. Je to však logické. Tvorba Jardy Svobody pro Traband sice často obsahuje duchovní témata, ale ta jsou většinou v písních skryta a je třeba je hledat meziřádky nebo mezi slabikami. Tak jako v Písni písní.

Píseň písní se v židovském prostředí čte o svátku Pesach, který je židovskou obdobou Velikonoc. Ukrajinská zpěvačka Kateryna Kolcova zpívá biblické verše na melodii, jejímž autorem je Jurij Edelstein. V pořadu uslyšíte zhudebněnou pasáž: „Jak pečeť na srdce si mě vtiskni, jak pečeť, co nosíš na paži. Láska je silná jako smrt, vášeň neúprosná jako hrob. Její plameny šlehají žárem nejprudším. Lásku neuhasí spousty vod, neodplaví ji říční proud. Kdo by lásku chtěl za celé jmění pořídit, jedině by se zesměšnil!“

Křesťanství vidí v dialogu Milého a Milé vztah Krista a Církve, případně i vztah Krista a konkrétní jedné lidské duše. Svou vlastní variaci na téma Písně písní napsal písničkář a evangelický farář Svatopluk Karásek. Skladbu s názvem Hora Karmel s ním v roce 1992 natočila skupina Oboroh na album Nebeská kavárna. O čtyři roky později ji Oboroh nahrál znovu, už bez Karáska. Tato verze vyšla na albu Kámen.

Skladatel, učitel hudby a varhaník Petr Jiříček složil na motivy Písně písní celý – stejnojmenný – muzikál. Cílem jeho díla postihnout nejen biblický zdroj inspirace, ale současně i všeobecně platný příběh, který se může odehrávat i v přítomnosti. Jde tedy o příběh Milého a Milé jako dvou živých lidí ze současnosti a zároveň dvou nadčasových symbolů. Hlavní role v muzikálu, který vyšel i na CD, hrají Radka Hudečková a Lukáš Pelc, roli Anděla-Básníka hraje Tomáš Fuchs. Premiéra muzikálu se uskutečnila 10. května 2013 v Litomyšli.

Jiří Pavlica sestavil své nové album Vteřiny křehké z básní a textů různých autorů. Přitom i v jeho případě jde o dílo osobní, velmi niterné: „Jak běží život, člověk si víc a víc uvědomuje, že každá vteřina našeho bytí je křehká a vratká a ve vteřině se může každému z nás změnit život. V každé z těch patnácti písní je zakódována vždy nějaká vzpomínka na něco konkrétního.“ V několika písních Pavlica zpracoval i téma lásky, a to velmi různými způsoby – na jedné straně je tak velmi současný text Dušana Vančury Lítáte v tom a na straně druhé právě biblické verše z Písně písní.

Zajímavé je vřazení Písně písní do kontextu jednotlivých liturgických nebo ročních dob. Schola Gregoriana Pragensis zařadila úryvek z Písně písní na své adventní album Adventus Domini jako součást cyklu Služebnice Páně. Verše „Celá jsi krásná, přítelkyně moje, a není na tobě poskvrna“ tak odkazují k Panně Marii.

První kapitolou Písně písní se volně inspiruje lidová píseň sefardských židů Morena, což znamená Snědá. Jde o následující pasáž: „Snědá jsem, a jsem líbezná, dcery jeruzalémské, tak jako stany Kedarských, jak baldachýny Šalomounovy.“ V písni Morena se pak konkrétně zpívá: „Říkají mi, že jsem snědá, ale má pleť je bílá. To při procházkách na slunci jsem ztmavla. Snědou mě nazývá králův syn, osloví-li mě ještě jednou, půjdu s ním.“ Píseň nám zahraje mezinárodní skupina Kon Sira…, ve které zpívají sestry Kateřina a Barbara García, na kytaru hraje Predrag Duronjić, na banjo, klarinet a další dechové nástroje Luboš Malina a na kontrabas Tomáš Liška.

Na závěr pořadu si poslechneme ještě jeden úryvek z Šalomounovy písně: „Kam odešel tvůj milý, nejkrásnější z žen? Milý sestoupil do zahrady, k vonným záhonům.“ Hrát bude skupina Mišpacha.