Slyšte, lidé!: Střípky z world music podruhé

Stejně jako v případě minulého putování kolem hudebního světa začneme ve velmi zajímavém pobaltském Lotyšsku. Tentokrát jsme pro vás vybrali skupinu Iļģi, která se původně věnovala fúzi lidových prvků s moderní taneční rytmikou a elektrickými kytarami. Na svém albu Īsākās nakts dziesmas, Písně pro nejkratší noc, se však kapela vrací ke kořenům, tedy k akustickému zvuku.

Z Pobaltí míříme k atlantickému pobřeží Evropy. Galicie je jedno z autonomních společenství v rámci Španělska. Nachází se na severozápadě Pyrenejského polooostrova a tamní jazyk, galicijština, má blízko k portugalštině, respektive jde možná o přímého předchůdce dnešní spisovné portugalštiny. V našem pořadu bude galicijskou scénu zastupovat skupinu Berrogüetto, založená v 90. letech a vyznamenaná řadou místních ocenění.

Dále zamíříme do Švýcarska, které bychom mohli představit buď některou z tradičních skupin alpského folklóru, nebo naopak ukázkou toho, jak kosmopolitní zemí dnešní Švýcarsko je. Zvolili jsme druhou možnost, a tak vám ze středoevropské bohaté země pustíme ukázku africké hudby. Projekt King Kora sice vznikl na území Švýcarska, ale jeho cílem je představit koru, tradiční západoafrický strunný nástroj, a to v kombinaci s dalšími nástroji a také s různými, nejen čistě africkými, hudebními styly a rytmy. Konkrétní recept spočívá v propojení specifického zvuku kory s žesťovými nástroji a swingovým rytmem. Lamine Jobarteh zpívá ve svém rodné mandingském jazyce o hrdinech, nespravedlnosti, rodinné historii a také o tom, jak obtížné je žít v cizí zemi, daleko od vlasti.

Ze Švýcarska, a také ze západní Afriky, zamíříme na Nový Zéland. Skupina Pacific Curls kombinuje ve své tvorbě tradiční maorskou hudbu s hudbou dalších tichomořských ostrovů, ale také s prvky hudby keltské. S tímto konceptem už slavila úspěch po celém světě – úspěšně koncertovala v Kanadě, v Austrálii, na Nové Kaledonii, v Jižní Koreji nebo také v Dánsku na světovém hudebním veletrhu WOMEX.  

Anita Lerche je rodilá Dánka, která od svých sedmi let zpívala ve sboru. Jako třináctiletá se stala členkou Dánského rozhlasového sboru a poprvé si zazpívala v opeře. Studovala klasický zpěv a nějakou dobu se profesionálně věnovala chrámovému zpěvu. Současně však zpívala také pop a například zvítězila v dánském kole soutěže Eurovize. Po studiích muzikálového herectví v Londýně vydala své první písňové album, ale zároveň se začala zaměřovat na úplně jiný druh umění, na tradiční hudbu z Pandžábu, tedy z území na pomezí dnešního Pákistánu a Indie. Dnes zpívá především v pandžábštině, ale věnuje se také zpěvu v hindském jazyce a v dalších exotických řečech. Podle Wikipedie nazpívala písně už v 16 jazycích a je první ženou neasijského původu, která natočila celé album pandžábsky.  

Balkán nebo jihoslovanskou oblasti v našem minulém putování kolem světa zastupovala tamburašská skupina maďarských Jihoslovanů Csöndörgő. Tentokrát se podíváme přímo do Srbska a představíme si kapelu Balkanto Vero v čele s akordeonistou Ivicou Vuceljou. V jeho nebo jejich hudbě se snoubí balkánský folklór s hudbou jiných částí světa a také s aktuální tvorbou.

Totó la Momposina, vlastním jménem Sonia Bazanta Vides, je zpěvačka z Kolumbie. Má indiánské a afrokolumbijské, tedy černošské, předky a pochází ze severokolumbijského města Talaigua Nuevo. Patří k umělcům, které pro svět objevil slavný skladatel a zpěvák a neúnavný hledač talentů Peter Gabriel. Právě na jeho značce Real World v roce 1993 vydala své album La Candela Viva.  

Z malé země Guiney-Bissau pochází výborná zpěvačka Eneida Marta, která kombinuje tradiční hudbu své vlastní s moderními přístupy. Zpívá v několika jazycích – mandingsky, fulsky, kreolsky, futa-fulsky a portugalsky. Vystupovala v Kanadě, na Kapverdách, ve Francii, Nizozemsku, Španělsku, Portugalku, v Brazílii a dostala také pozvání na světový veletrh world music WOMEX, kde mají možnost živě vystoupit jen ti opravdu nejlepší.

Jako dalšího zástupce z bohaté světové hudební scény si představíme skupinu Marassá z Dominikánské republiky. Jde o umělce afro-dominikánské, tedy o potomky původně afrických otroků, kteří, tak jako jinde na západní polokouli, tvrdě pracovali i na ostrově, jeho větší část dnes tvoří právě Dominikánská republika.  

Se švédskou skupinou New Tide Orquesta se dostaneme až do blízkosti soudobé vážné hudby. Jde totiž o komorní orchestr, který se pohybuje na pomezí improvizované hudby, post-minimalismu a stylu tango nuevo. Původní název souboru byl mimochodem New Tango Orquesta. Skupina hraje v obsazení bandoneon, housle, violoncello, kytara a kontrabas, její hudba zněla v několika filmech a také v divadelních a baletních představeních a při instalacích výtvarného umění.  

Na závěr našeho hudebního putování po světě nám bude zpívat šansoniérka Jeanne Rochette, původně francouzská interpretka, která momentálně žije a působí v kanadském Québecu. Po celém světě vystupuje na jazzových a jiných festivalech se skupinou, kterou tvoří pianista François Bourassa, kytarista Daniel Baillargeon, bubeník Philippe Melanson a kontrabasista Mathieu Désy.